3.3.2024 | Svátek má Kamil


ŠAMANOVO DOUPĚ: Mír Izraele

27.5.2011

Izrael se nikdy nevzdá práva na sebeobranu. A zároveň nikdy nepřestane usilovat o mír.

Kdybych se v úterý nedíval na přímý přenos vystoupení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v americkém Kongresu, tak bych se ze středečních novin vůbec nedozvěděl, jak si současné izraelské vedení představuje domluvu o vzniku palestinského státu. Ani bych nezjistil další nečekané souvislosti současné blízkovýchodní situace. A také bych neuviděl, jak silně je židovský stát v USA oblíben. Bez ohledu na to, že prezident Barack Obama svým nekonzultovaným prohlášením o "hranicích z roku 1967" pootočil americkou proizraelskou politiku "o 30 stupňů" (podle slov Jana Fingerlanda, komentátora z ČRo6).

Příchod pana premiéra byl doprovázen dlouhodobým potleskem. A na začátku jeho projevu se potlesk, většinou i "standing ovation" (SO), konal po téměř každé větě. No řekněte, lze být Američanem a nejásat při těchto slovech?

"Izrael nemá lepšího přítele než Ameriku a Amerika nemá lepšího přítele než Izrael. (SO) Stojíme pospolu na obraně demokracie... Blahopřeji panu prezidentovi: Dostali jste Bin Ládina! (SO)..."

To bylo zvlášť kulišácké - zatímco pan prezident Obama hrál pinčes v Londýně, zatímco Ben dříve otevřeně odmítl "rok 1967", teď pana prezidenta Obamu v nepřítomnosti pochválil. A přitom nikoli prezidenta. Pravil: Vy, Američané, jste dostali Bin Ládína! I další slova musela znít americkému uchu příjemně.

"Na nestabilním Blízkém východě je Izrael jedinou kotvou stability. Izrael byl vždy proamerický a vždy zůstane proamerický. Vážení přátelé, my nemusíme začínat "budování státu" - my jsme ho už postavili. Není třeba exportovat demokracii do Izraele." (*Jako do Afghánistánu, například.) "My už ji máme! Není třeba posílat americké vojály do Izraele - my se ubráníme sami."

Netanjahu pochválil mladé odvážné lidi v arabských zemích, kteří touží po svobodě. "Mimořádné výjevy z Tuniska a Káhiry připomínají to, co se dělo v roce 1989 v Berlíně a Praze." (A skutečně - arabským nespokojencům vadí jejich vlastní zkorumpované zločiny, nikoli "ďábel Izrael".) Načež začala křičet jedna revolucionářka z galerie něco o izraelské okupaci. Zákonodárci ji umlčeli, jak jinak, standing ovation. Ben to vzal jako "vyznamenání". V Teheránu a Tripolisu by se to stát nemohlo. "Toto je skutečná demokracie!" (SO)

Oproti okolním zemím regionu má dnešní Izrael nepopiratelné výhody: "Máme svobodný tisk, nezávislé soudy, otevřenou ekonomiku, živé, bouřlivé palamentní debaty..." O svobodu a demokracii usilují nyní mladí lidé v okolních zemích. "Pyšníme se tím, že jeden milion izraelských Arabů už tato práva má dlouhá desetiletí." Jeden milion ze všech tří set milionů Arabů... Jedině v Izraeli. "Zamyslete se! Izrael není na Blízkém východě to špatné, ale to správné!"

"Toužíme po dni, kdy bude Izrael jen jednou z okolních demokracií." Demokratický Blízký východ znamená mír. Proti se však stavějí mocné síly. Nejhrozivější je Írán. Dochází čas - brutální islámský režim s jadernými zbraněmi hrozí světu, ale hrozí i islámu samotnému. Militantní islám prohraje, ale ještě před tím bychom mohli zaplatit "obrovskou daň". Jaderný Írán by vedl k noční můře jaderného terorismu po celém světě. "Kéž byste to pochopili!" Rakety s jadernými náložemi mohou doletět i sem k vám nebo sem mohou připlout bomby na lodích.

"Ti, kteří tvrdí, že (*jaderná íránská) hrozba neexistuje, strkají hlavu do písku." Írán popírá holokaust a přitom volá po vymazání Izraele z mapy světa. Vedoucí politici, kteří takto dští hrozby, by měli být vykázáni z každého úctyhodného fóra na této planetě. (SO) Co je však horší, než pozdvižení nad takovými výroky, je - že žádné takové pozdvižení nepanuje! U větší části mezinárodního společenství volání po našem zničení naráží na mlčení." Naopak je Izrael kritizován za obranu proti íránským agentům. "Nejste to vy, není to Amerika!" (SO) Prezident Obama přivedl Radu bezpečnosti ke schválení sankcí...

"Je to pro nás životně důležité... Čím více se bude Írán domnívat, že na stole leží další možnosti (*invaze, americké bombardování, umožnění bombardování izraelským letadlům z amerických základen v regionu), tím je menší nebezpečí konfrontace." Vyzývám vás k vysílání jednoznačného signálu, že "Amerika nikdy nedovolí Íránu vytvořit si jaderné zbraně!" (SO)

Pokud jde o Izrael: Historie nás naučila brát vážně výzvy k našemu zničení. Jsme národ, který povstal z popela holokaustu. "Když říkáme NIKDY, pak myslíme vážně - už NIKDY!" (SO) "Izrael si vždy vyhrazuje právo na sebeobranu... Izrael nikdy nepoleví ve své snaze o sebeobranu. A zároveň nikdy nevzdá svou snahu o mír."

"Sám jsem bojoval na Suezu, byl jsem téměř zabit. Bojoval jsem na obou březích Jordánu. Ztratil jsem tam bratra. Nikdo v Izraeli nechce návrat k těm strašlivým dnům. Mír z roku 1967 (*Obamo), sloužil jako garance stability velmi dlouho. Tento mír má být posilován... Mírové smlouvy s Jordánskem a Egyptem zůstávají v platnosti a posilují stabilitu v regionu." (SO)

A teď konečně k té Palestině. "Přede dvěma roky jsem se zavázal ke vzniku palestinského státu - vedle Izraele. Jsem ochotný ke kompromisům... Pro reálný mír bude nutno obětovat části původního Izraele (*Judeu a Samaří). Chtěl bych ale zdůraznit, že Židé nejsou zahraničními okupanty!" (SO, výkřiky souhlasu) "Nejsme Britové v Indii, nejsme Belgičané v Kongu. TOHLE je země našich předků. Toto je Izrael, kde David bojoval s Goliášem, kde Izaiáš přišel s myšlenkou věčného míru. Není to žádné narušení historie, o kterém slýchám poslední dobou. Žádné "narušení historie" nemůže narušit vztah mezi židovským lidem a židovskou zemí! (SO) Je tu však ještě jedna pravda: Palestinci s námi tuto malou zemi sdílejí. Hledáme mír, který zaručí, že nebudou ani našimi poddanými, ani našimi nepřáteli. Chceme nezávislý národ, který bude žít ve svém vlastním státě. (SO) Kde bude moci vzkvétat jejich iniciativa a tvořivost... My jme na naší straně pomohli palestinskému růstu, když jsme odstranili stovky překážek k volnému toku zboží a lidí. A výsledky jsou mimořádné, Palestinská ekonomika roste o více než 10 % ročně."

Palestinské obce vypadají mnohem lépe, než před několika roky. Objevují se tu nákupní centra, kina, banky, nové restaurace. "To všechno bylo možné bez míru. Představte si, co bude možné s mírem!" Byl by to nový začátek pro Izraelce i pro Palestince. "Pokud jsou důsledky míru pro Palestince tak jasné, tak proč nám ten mír uniká? Všech šest izraelských premiérů od podepsání dohod v Oslo souhlasilo s tím, že bude vytvořen palestinský stát. Já také. Tak proč nebylo dosaženo míru? Protože Palestinci dosud nejsou ochotni přijmout palestinský stát - kdyby to znamenalo přijmout i židovský stát vedle něj. Náš konflikt nikdy nespočíval v existenci palestinského státu, ale vždy v existenci židovského státu!" (SO)

V roce 1947 jsme řekli "ano" k rozdělení Palestiny na dva státy. Palestinci řekli NE. Dvakrát odmítli štědrou nabídku na vytvoření svého státu na území, které Izrael získal za Šestidenní války. "Nejsou ochotni ten konflikt ukončit a já to říkám s lítostí. I nadále vychovávají děti k nenávisti... I nadále podporují fantastickou představu, že jednou Izrael zaplaví potomci palestinských uprchlíků. Tohle musí skončit!" (SO)

"Prezident Abbás musí udělat to, co já. A nebylo to jednoduché. Postavil jsem se před svůj národ a řekl: Přijmu palestinský stát. Nastala doba, aby se palestinský prezident postavil před svůj národ a řekl: Přijmu židovský stát! (SO, výkřiky souhlasu) Toto přesvědčí Izrael, že má partnera k jednání o míru. Izraelský národ bude pak ochoten přijmout rozsáhlý kompromis."

Ten kompromis musí respektovat demografické změny od roku 1967. "Valná většina z 650 000 Izraelců, žijících za hranicemi z roku 1967 (*tzv. "Západní břeh"), bydlí na předměstích Jeruzaléma a Tel Avivu. Ta předměstí jsou hustě osídlená, ale zeměpisně velmi malá."

Toto je první podmínka budoucí mírové smlouvy: "Tato místa, jakož i další strategicky významná místa (*např. Latrún, dálnice Tel-Aviv - Jeruzalém), budou muset být zahrnuta do konečných hranic Izraele." (potlesk)

Co se týče osad, jejich osud bude určen vyjednáváním. Ale: "V jakékoli realistické mírové dohodě, jež povede k ukončení konfliktu, některé osady skončí za hranicemi Izraele." Nebylo řečeno, co je Izraelcům zřejmé: Tím pádem se musí odstěhovat. Zatímco Arabové v Izraeli žít smějí, Židé na palestinském území být nesmějí. (BTW: A navíc jsou odtud vytlačováni i křesťané.)

"Budeme štědří k území budoucího palestinského státu (*tzn. za osídlená místa vyměníme větší území), ale, jak říká prezident Obama: Hranice bude jiná než 4. června 1967. (Hezký výkon!) Hranice se nevrátí k neubránitelné hranici z roku 1967." (To říká prezident Obama? On to tak myslel, jen se neobratně vyjádřil.) Standing ovation. Výkřiky souhlasu. (Takže to Obama řekl...)

"Chtěl bych toto říci velice jasně: Izrael bude štědrý, pokud jde o velikost palestinského státu, ale velice pevně bude jednat o konečném umístění hranic... Palestinský stát musí být dostatečně velký, aby byl životaschopný, nezávislý, aby prosperoval..."

A nyní se dostáváme ke druhé nepřekročitelné podmínce: "Židé z celého světa mají právo emigrovat do židovského státu, a Palestinci z celého světa by měli mít právo emigrovat - pokud si to tak zvolí - do palestinského státu. To znamená, že palestinský uprchlický problém bude vyřešen mimo území Izraele." (SO) "Všichni tohle vědí, je čas to říci nahlas."

Třetí bod: "Pokud jde o Jeruzalém: Zde demokratický Izrael chrání svobodu vyznání pro všechny víry, které jsou ve městě zastoupeny."(*Netanjahu právě prohlásil, že se nevzdá starého jeruzalémského města - které do roku 1967 okupovalo Jordánsko. Čímž spadá do území magického Západního břehu. I s Božím hrobem, i s Židovskou čtvrtí, i se Západní zdí ("nářků")) "Během tisíců let historie židovského národa jedině v jednu dobu zde mohli židé, muslimové i křesťané svobodně vyznávat svou víru - a sice během izraelské svrchovanosti nad městem." (A toto budiž zachováno. Na nějaké mezinárodní dohližitele už nejsme zvědaví.) "Jeruzalém už nikdy nesmí být rozdělen, Jeruzalém musí zůstat hlavním městem Izraele."

"Vím, že toto je pro Palestince obtížná otázka, ale věřím, že s tvořivostí a dobrou vůlí lze nalézt řešení." (*Zachovat současnou faktickou palestinskou správu nad komplexem Chrámové hory.)

"Toto je mír, který budu vyjednávat s partnerem, který je ochotný k míru. Sami víte, že na Blízkém východě je možný jen takový mír, který lze ochraňovat. Stáhli jsme se z jihu Libanonu a Gazy. Mysleli jsme, že dostaneme mír. Ale nedostali. Dostali jsme - 12.000 raket, odpálených z těchto míst na naše města a naše děti Hizballáhem a Hamásem. Vojáci OSN v Libanonu nezabrání pašování zbraní. Pozorovatelé v Gaze - zmizeli přes noc. Kdyby Izrael opustil ta teritoria (*"Západního břehu"), pak by tok zbraní do budoucího palestinského státu byl zcela bez kontroly. Rakety, odpálené z těchto území, by mohly doletět do každé izraelské domácnosti do jedné minuty. Chtěl bych, abyste se nad tím také zamysleli! Představte si, že teď najednou spustí siréna, a my bychom měli méně než 60 vteřin, abychom našli úkryt, kde bychom se schovali před raketou, která na nás letí. Chtěli byste takto žít?" Do standing ovation: "Nechtěli!. A my také takto žít nebudeme!"

"Izrael potřebuje bezpečnostní opatření, protože je tak velký, jak je velký. Jsme větší než Delaware (smích), jsme větší než Rhode Island, ale to je tak všechno. Izrael v "hranicích roku 1967" byl velký jako polovina Washingtonu (*D.C., Obamo). Když jsem sem přišel jako mladý diplomat, nakonec jsem to pochopil: Amerika opravdu existuje i za hranicemi svého hlavního města! Izrael by podle hranic z roku 1967 (*Obamo), byl jenom 9 mil široký. Tolik ke "strategické hloubce"."

Takže z toho důvodu příchází čtvrtá podmínka: "Palestinský stát musí být úplně demilitarizován." (Podle skutečného významu to znamená, že policejním složkám by měli zůstat jen pistole a automatické pušky, domnívám se.)

A k tomu přináleží jedním dechem dodaná pátá, životně důležitá, podmínka, dosud nikdy nepronesená: "Je nutné, aby Izrael zachoval dlouhodobou vojenskou přítomnost podle řeky Jordán". (SO)

Tento nově vznesený požadavek byl pro nepřipravené novináře tak překvapivý, že jsme si dnes mohli přečíst na Idnes, že "Izrael bude muset mít silnou vojenskou přítomnost podél řeky Jordán, která by měla oba státy oddělovat." Pohled na mapu přesvědčí i ty, kteří na místě nikdy nebyli, že řeka Jordán odděluje Izrael, resp. jeho "Západní břeh", od "východního břehu", tedy Jordánska. Neoděluje Izrael od palestinského státu. Toto je rovněž závazek Izraele vůči bezpečnost tohoto státu. Kdo by totiž chránil demilitarizovanou Palestinu, až by ji chtělo obsadit Jordánsko - na jehož současných mapách zůstává "Západní břeh" součástí jordánského království!!! A zamená to, že izraelské hranice zůstanou chráněny Izraelskými obrannými silami v jejich současném rozsahu.

Tato ochrana Izraele je nezbytná. "Nikdo nedokáže zaručit, že naši dnešní partneři v míru zůstanou ma svém místě zítra. A když říkám "zítra", tak nemyslím "někdy v budoucnu", ale "zítra"! Míru může být dosaženo jen jednáním. Palestinský pokus diktovat rozsah osídlení prostřednictvím OSN nepřinese mír! Vážím si stanoviska pana prezidenta (*Obamy). Mír nelze nařídit! Musí se vyjednat." (SO)

"O míru lze však vyjednávat pouze s partnery, kteří chtějí míru dosáhnout. Hamás zůstává odhodlán Izrael zničit. Mají chartu, která nejen vyzývá ke zničení Izraele, ale mají v ní napsáno: "Zabíjejte Židy všude, kde je najdete." Vůdce Hamásu odsoudil zabití Usámy bin Ládína a vyzvihl ho coby "svatého válečníka". (*Ameriko, uvědom si to!)... Jsme připraveni jednat o míru se zástupci Palestinců, ale nebudeme jednat s vládou, kterou podporuje palestinská verze Al Kajdy! (Do SO) To neuděláme!

Prezidentovi Abbasovi říkám: Skoncujte se svým paktem s Hamásem. Sedněte si a vyjednávejte. Udělejte mír se židovským státem. Pokud to učiníte, slibuji vám: Izrael nebude poslední zemí, která přivítá palestinský stát coby nového člena OSN, Izrael bude první, kdo to udělá!"

Toto je tedy šestý a poslední požadavek vůši Palestincům: Rozejděte se s Hamásem!

Všichni, kdo milují svobodu jsou vděčni Americe, která se o ni tolik přičinila v událostech minulého i tohoto století. "Mezi vděčnými národy je i můj národ, izraelský národ, který bojoval o své přežití v historických dobách i nyní. Hovořím jménem židovského státu, když vám jako zástupcům Ameriky říkám:

Děkuji! Děkuji vám za vaši neochvějnou oporu Izraeli. Děkuji, že jste zajistili, aby plamen svobody zářil v našich zemích. Bůh vám žehne a Bůh žehnej Spojeným státům americkým!"

(SO, dlouhotrvající potlesk, asi 3 minuty.)

Zopakujme si izraelské podmínky pro mír s Palestinci:

1. "Východní předměstí Tel Avivu a Jeruzaléma, jakož i další strategicky významná místa, budou muset být zahrnuta do konečných hranic Izraele."
2. "Palestinský uprchlický problém bude vyřešen mimo území Izraele." (Na návrat pěti generací zapomeňte.)
3. "Jeruzalém už nikdy nesmí být rozdělen, Jeruzalém musí zůstat hlavním městem Izraele."
4. "Palestinský stát musí být úplně demilitarizován."
5. "Je nutné, aby Izrael zachoval dlouhodobou vojenskou přítomnost podle řeky Jordán." (Protože to nebude na východním břehu, území Jordánska, bude to muset být na západním břehu, tedy území nezávislého palestinského státu!)
6. "Skoncujte se svým paktem s Hamásem!"

Ať se na to dívám, jak se na to dívám, ani jeden z těchto bodů současní Palestinci nepřijmou. A přitom je to pouze rozvinutí té nulté podmínky:

0. "Přijměte židovský stát!"

Psáno v Praze dne 25. května 2011

Komentář a překládaný projev z ČT24 (Celý záznam trvá 64 minut, samotný projev začíná od 17. minuty.)
Projev premiéra Netanjahua před americkými zákonodárci na YouTube (v originále, ve čtyřech částech)

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.