23.2.2024 | Svátek má Svatopluk


ŠAMANOVO DOUPĚ: Kruté září

7.9.2011

Uvážlivá a spravedlivá odplata

V srpnu 2001 jsme s ženou na pár dní navštívili Mnichov. Jeli jsme si vyzvednout dcerku, která zde právě končila semestr architektury na místní technice. Při té příležitosti jsme si prohlédli mnohé pamětihodnosti bavorské metropole - galerie, parky, Vysokou hudební školu (budovu, kde byla v roce 1939 podepsána ostudná Mnichovská "dohoda"). Bydleli jsme tehdy poblíž Olympijského parku, kam jsme se také jednou šli podívat. V rovinaté krajině Mnichova se tu táhne nečekaný, asi tři čtvrtě kilometru dlouhý hřbet Olympijské hory, která se nad okolní placatou krajinu vypíná do výšky až 25 metrů. Je navršen z vybombardovaných sutin města z druhé světové. A nejspíš jsou v něm skryty i kosti některých z 6600 mnichovských obětí "letecké války".

Za olympijským jezerem a věží a stadiony jsme přešli po lávce městský okruh. Zde bývala olympijská vesnička. A zde jsme narazili na hranol popsaný hebrejským písmem - památník jedenácti izraelských sportovců, zavražděných palestinským komandem Černé září na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972.

Mnichov19720905-hranol

Izraelská vláda na tento útok, který nebyly bavorské bezpečnostní složky schopny profesionálně vyřešit, odpověděla uvážlivě a spravedlivě. Nejdříve bylo provedeno několik leteckých úderů na základny Fatahu v Libanonu a Sýrii. Černé září byla totiž teroristická odnož "politického" Fatahu. Ostatně - jeden z organizátorů mnichovského masakru, Wael Zweiter, byl synovcem Jásira Arafata, pozdějšího nositele Nobelovy ceny za mír...

Poté se Izrael se rozhodl ke kontroverzní, leč ospravedlnitelné akci, operaci "Boží hněv", která měla za cíl pozabíjet všechny organizátory a atentátníky z Mnichova. V následujících letech se to jeho tajným službám a speciálním složkám armády skutečně - až na jediný případ - podařilo. Byly i politováníhodné vedlejší ztráty - nejvíce se mluví o nevinném marockém číšníkovi v Norsku. Jeho rozstřílení bylo největší ostudou Mossadu. Mnohem později vyšlo najevo, že byl ve skutečnosti obětí palestinského dvojího agenta, který toho chudáka Izraelcům podvrhl. Bylo to hrozné selhání - ale lepší, než kdyby Izrael bombardoval Norsko...

O jiných vedlejších ztrátách, ke kterým došlo ještě před norským incidentem, se příliš nemluví. Při likvidaci "koordinátora" Organizace pro osvobození Palestiny se sovětskou KGB na Kypru byl zastřelen i agent KGB, jenž veden špatným instinktem sáhl pod kabát pro zbraň. Sovětský agent spolupracující s palestinskými teroristy však nemůže být označen za "nevinnou oběť". Rovněž u dalšího případu nebyly nebohé oběti příliš politováníhodné. Tři z identifikovaných cílů se skrývaly v Bejrútu v bloku, který hlídali ozbrojenci OOP. Izraelské komando pobilo všechny tři, načež se na ulici strhla přestřelka, ve které zahynula stovka Palestinců, dva libanonští policajti a dva Izraelci.

Tolik k mnichovské olympiádě.

Pár týdnů po návratu z Mnichova jsme si se ženou užívali dovolenou v Jizerkách, kde jsme 11.9. poprvé zaslechli tu zprávu z rozhlasu: "Obě věže Světového obchodního centra v New Yorku hoří po nárazu letadel. Dále byl zasažen i Pentagon." Ivana se mě ptala: Co teď bude? Odvětil jsem: Okupace Afghánistánu. A tak se i stalo. I další věci se staly.

Spravedlivou válku Západu proti Al-Kajdě v Afghánistánu jsem podporoval, stejně jako pozdější spravedlivou válku proti pacholkovi Saddámu Husajnovi. (Pacholek Kaddáfí se tenkrát trestu vyhnul - včas přehodil výhybku.) Tyto války však stály Ameriku až 4 biliony dolarů - tedy zhruba tolik, o kolik se za posledních 10 let zvýšil veřejný dluh USA. Ke třem tisícům obětí z Dvojčat přibylo i 7500 spojeneckých vojáků. Přes půl milionu válečných veteránů je vedeno v rubrice "zdravotně postižení". Celkem bylo v obou válkách zabito asi 225 tisíc lidí, z toho 137 tisíc je afghánských a iráckých civilistů!

A jeden Bin Ládín. A řada jeho pobočníků.

Každá akce je reakcí na předchozí akci. Plošné bombardování Mnichova proběhlo jako součást velké války, ve které chtěli Němci schramstnout celý svět - s kontinentální Evropou se jim to už podařilo. V roce 1945 bylo uvážlivé svrhnout na japonská města Hirošimu a Nagasaki obě funkční atomové pumy, které v té době byly k dispozici na celém světě. Ale dnes?

V rámci návštěv kulturních památek jsme si v tom roce 2001 prohlédli i mnichovské předměstí Dachau. Přesněji nejstarší německý koncentrační tábor (založeno 1933 pro účely zadržení původců požáru Reichstagu a jiných nepřizpůsobivých občanů). Jeho vězni se věnovali koníčku lidumila Himmlera: Pěstovali na plantážích léčivé bylinky. (Zdravotní čaje z Dachau pak roznášely zdraví celé okupované Evropě.) O Himmlerovy bylinky se však mohli starat jen ti, kteří nebyli zavražděni. Zabito zde bylo (na nacistické poměry "pouhých") 30 000 lidí. Například Josef Čapek a dva moji strejdové. A je to tak: Zabils mi strejčka, tady máš přes hubu. Přes hubu by měl dostat konkrétní vrah. V Německu to byl celý režim. A v Afghánistánu? Také jsme mysleli, že "režim" - ale když ten "režim" je i po deseti letech stále dost mizernej! V afghánské vládě sedí korupčníci a zloději zahraniční pomoci, prezident je zvolen podvodem, hodnostáři spolupracují s Tálibánci - a nakonec bez Tálibů nebude pravděpodobně možno udržet Afghánistán v alespoň trochu civilizovaném stavu.

Až si tak říkám, jestli jsme před deseti lety v odvetu za útok na symboly západní civilizace přece jen raději neměli použít izraelský "pomnichovský" recept na sice spravedlivou, avšak uvážlivou odplatu.

Mnichov19720905-jmena

Mimochodem: Současný umírněný prezident palestinské samosprávy a spoluzakladatel Fatahu Mahmúd Abbás akci v Mnichově zabezpečoval po finanční stránce...

Během krutého září v roce 1972 byli zavražděni:

Moše Weinberg (33) - trenér zápasu
Josef Romano (32) - vzpěrač
Josef Gutfreund (40 let) - rozhodčí zápasu řecko-římského
Amicur Šapira (40 let) - trenér atletiky
Andrej Spitzer (27) - trenér šermířů
Kehat Šorra (53) - trenér střelby
Jakov Springer (50) - rozhodčí vzpírání
David Berger (28) - vzpěrač
Eliezer Halfin (24) - zápasník
Mark Slavin (18) - zápasník
Zeev Friedman (28) - vzpěrač
Anton Fliegerbauer (německý policista)

Psáno dne 5. září 2011, 39 let po mnichovském olympijském masakru, šest dní před 10. výročím 9/11

Fotografie převzaty z článku Mnichovský masakr na Wikipedia.cz
Držitelem licence k obrázkům je ProhibitOnions.

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.