21.5.2022 | Svátek má Monika


ŠAMANOVO DOUPĚ: Konec světa

29.1.2022

Už popáté vynáším perly z hlubin času, z dávného ledna 1997, kdy jsem na Psu debutoval svou úvahou „Jaké bude 3. tisíciletí?“. Minule jsem přednesl několik doporučení lidstvu, aby mohlo přežít nadcházející tisíciletí. Teď namotám na klávesnici druhý konec vlákna časové sítě.

Vzdálené galaxie

Je to stejné jako v Kinoautomatu, ať děláte, co děláte, na konci hoří barák. Po nějakých 4,5 miliardách let vyčerpá Slunce svůj vodík, začne spalovat hélium a nafukovat se. Bude rudnout, chladnout, ale bude ho víc a blíže Zemi, takže se oteplí. Tím se nemá cenu zatěžovat, protože se vnější obal sluneční atmosféry roztáhne až někam k oběžné dráze Marsu. Vnitřní planety se v něm zbrzdí a po sestupné spirále spadnou do Slunce. To se zase začne smršťovat a v příštích statisících let se z něj stane bílý chladný trpaslík, ani případným kolonistům na měsících vnějších planet nebude co závidět.

Bude nějaký hvězdný inženýr dotovat Slunce dováženým vodíkem, aby prodloužil jeho agonii? Nebo vytvoří (či importuje) technologii k pravidelnému přikládání do hučícího krbu? Předvídat vývoj v příštím století se neodvážím, ale tady se rozšoupnu. Když, tak si mě pak potom zkontrolujte.

Vím to

Ono je to vlastně jednoduché. Při dost dlouhé předpovědi se vyplní všechno, i déšť na Sahaře.

Budou války, zemětřesení, pády komet, výbuchy blízkých supernov. Nějací lidé vždycky přežijou. Pokud to půjde špatně, zničí ultrafialové záření skrzevá děravou ozónovou vrstvu fytoplankton v mořích, chemické a ropné znečištění mu jen dodá. Zbrzdí se reprodukce kyslíku, zahyne technická civilizace, jak ji známe, sníží se spotřeba kyslíku a zvýší se jeho produkce. Je pravděpodobné, že nějaké oázy s Robinsony zůstanou.

Ani v případě jaderné války nebudou všude smrtelné dávky radioaktivity, hlavně pokud se včas použije vodíkových zbraní s laserovou rozbuškou. Lidstvo mělo před nějakým tím stem tisícem let nanejvýš několik desítek členů. Byli jedna rodina. Budou mít na samoozdravující se Zemi spoustu času k reprodukci. Bude to ovšem Země vydrancovaná od lehce dostupných zdrojů energie a materiálů. Na hlubinné vrty nebude technologie. Lidé budou muset zvolit „zelenou cestu“. Budou mít co jíst, kde bydlet a s kým se bavit. Ale ne Internetem. Za osamělých nocí budou hledět k bledému Měsíci a zpívat staré písně s neznámými slovy.

Když to půjde dobře, dojde lidstvo k „zelené cestě“ bez katastrof. Nejlepší antikoncepce – blahobyt – zachová populaci na optimální hladině při přirozené reprodukci. Budou si užívat, ale stejně budou nespokojení. Založí kolonie na Měsíci, Marsu, měsících Jupitera a Saturna. Nakonec terraformují i Venuši.

Co je to „zelená cesta“? Přemýšlejte, pracujte sami za domácí úkol. [Poznámka 2022: Ale to jsem ještě netušil, že se toho bez ohledu na fyzikální zákony chopí Zelení Khmérové, udělají ze zelené cesty ideologii nepřátelskou lidem, lidské civilizaci – a paradoxně i přírodě! Píšu 4 minus.]

Jak se změní tvar lidského těla? Asi moc ne, i malíček na noze člověku zůstane. Myslím si, že člověk je stejně dokonalý, jako byl před statisíci lety, když poprvé rozžehl oheň. Podle určitých studií má i optimálně rozvinutý a využívaný mozek – lépe to prostě nejde. Při průměrném IQ 200 by lidstvu neměl kdo nalézt zapomenuté pantofle. Nějaké podpůrné aparáty se použijí, ale věk 150 let bude stále spíše výjimečný.

Pokud se budoucí lidé dostanou k cizím hvězdám, bude to po desítkách nekonečných let. Vracet se nebudou – nebude na to technologie ani nálada. Na Zemi zatím uběhnou tisíce let. Dříve než prozkoumají dvacet nejbližších hvězd, budou mít kolumbovských cest osobně prožitých plné zuby. Nejspíš se na to rovnou vybodnou a už k prvním hvězdným výpravám vyšlou „automaty“, ať už si pod tím představíte cokoli.

Červí děrou se cestovat nebude. Než dospějete k jejímu ústí – černé díře – uplyne čas existence vesmíru. Pro vás to může být jen několik sekund, k čemu to ale je, když už není žádné zpět? Člověk se potřebuje s někým podělit o své poznatky, s kým si pokecáte v neexistujícím vesmíru?

Přenosy lidí pomocí kódovaných vln se konat také nebudou – stále pomalé, jen rychlostí světla. Tělesná informace ze středu Galaxie by se vrátila až po stotisíci letech. Po miliardách let od nejbližší galaxie. Ačkoli by sama nezestárla, snad by jen trochu zčervenala.

Proto je také málo pravděpodobný dialog s mimozemskými civilizacemi, o setkání nemluvě. Ó, ty jistě existují, v trilionech galaxií se stamiliony hvězd. Ale nepřístupně daleko. Přímo se s nimi nesetkáme. Mohli bychom zachytit vzdálený signál. Ale na otázku se nedočkáme odpovědi.

Proč také, když to jde jinak. Je totiž jisté, stejně jako závěrečný pád Země do Slunce, že v příští miliardě let (od teď, což je 3:52:58 SEČ, 29. 1. 1997 AD) se lidstvu projeví Vesmírná inteligence.

Ale o tom až příště.

Psáno hlavně o nocích 27.-29. ledna 1997, na internet vrhnuto v pátek 28. ledna o 25 let později:)

Předcházející díly:
Jaké bude třetí tisíciletí?
Inventura
Světlo naděje
Doporučení

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.



Indicada - Vaše regionální agentura práce
Účetní s možností home office

Indicada - Vaše regionální agentura práce
Moravskoslezský kraj