Z nedostatku lepšího
Ano, měl bych se omluvit za to, že namáhám vaše oči čtením ptákoviny, ale opravdu se tak lautr nic neděje, že i za ptákovinu je pisatel glos vděčný: Nejvyšší správní soud potvrdil zrušení pokuty pro bývalého prezidenta Václava Klause za projev bez roušky v době pandemie covidu-19, zamítl kasační stížnost ministerstva zdravotnictví proti zrušujícímu rozsudku pražského městského soudu. Ministerstvo také musí Klausovi zaplatit náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jde zhruba o 4100 korun, cituji z referátu ČTK. Václav Klaus se téže agentuře vyjádřil v tom smyslu, že „vyhrál rozum nad snahou státu diktovat lidské životy‟.
Kolem této problematiky se toho řeklo a napsalo tolik, že snad neexistuje vymrskanější téma. Kdo vidí v elementárních hygienických opatřeních diktát státu lidských životů, ten si to nedá vzít. Vrátil jsem se nedávno z Tokia – v metru nosí roušku 9 lidí z 10 (byl jsem ten desátý… ale i sem tam některý tuzemec byl bez roušky) a na ulici je poměr podle mého odhadu obrácený, ale i těch deset procent při těch návalech je obrovské číslo. Mimochodem, hulit se tam nesmí nikde a na chodníku mají – někde – zřízené kuřárny.
Takže znovu k věci samé, přál jsem si ptákovinu a ptákovina se naskytla. Dětinská a nedůstojná. Potvrdila se Klausova dětinská umanutost – a neschopnost státu rozhodnout a když se rozhodne, tak rozhodnutí prosadit. Podotýkám, že v roce 2020 byl v rukou geniálního organizátora a stratéga Andreje Babiše, který se chystá se k řízení státu vrátit. Máme se na co těšit.
