Svatba ve Veroně
Lidové rčení trochu poopravím: o čem se mluvívá, nedaleko bývá. Nuže, mluvívá se o možné koalici ANO s ODS. Nápad budí obecné pohoršení, jako kdyby se ve Veroně šuškalo, že si mladý Romeo vezme slečnu Julii. Montek s kapuletkou? Nepřichází v úvahu. Čímž přestávám s přirovnáním, které kulhá na obě nohy.
O pádu tabu naposledy hovořil na twitteru Jan Zahradil a vycházel při tom z komentáře Roberta Maleckého na E15. Myšlenka se probírá za situace, kdy pád preferencí lidovců dosáhl podivuhodných dvou procent – může to být ovlivněno chybou, nicméně jejich pobyt pod pětiprocentní hranicí je dlouhodobý a jejich groteskní výkony (dům po babičce, status umělce) připomínají křečovité pohyby tonoucího. Jak se budou blížit evropské volby, trojkoalice Spolu bude vystavena trhací zkoušce. Pokud se rozpadne, pak osvítí politickou scénu světlo z jiného úhlu.
Jiná věc je, že Jan Zahradil je pokládán za nežádoucího extremistu dokonce i v části vlastní strany. To by se mohlo časem změnit, ovšem podstatné je, co ve své reakci řekl ministr dopravy Martin Kupka, že totiž ANO prosazuje takové ekonomické nesmysly, že spolupráce s nimi není možná. Svatá pravda! I když odhlédneme od blábolů Andreje Babiše, který zřejmě ztratil schopnost vyjádřit jedinou myšlenku s hlavou a patou, čelní představitelé jeho panovnického dvora také nepředkládají nic příčetného. Uplácení voličů důchodového věku se nemůže stát platformou pro spolupráci. Pokud by ale Babiš odešel, i o tom se spekuluje, a ANO by přišlo s něčím, co by vypadalo jako reálný program, svatba ve Veroně by nemusela být utopií.
Zatím to ale pořád vypadá na masakr.
