Ředitel pobočky Živnobanky v Londýně byla nomenklaturní funkce (jejich seznam se po listopadu objevil a byl veřejně přístupný) schvalovaná samým ÚV KSČ a zajisté, že jeho hlášení estébácké vrchnosti se odlišovala formou i obsahem. Jistě nedával vědět, na rozdíl od zpěváka XY či komedianta YX, kolik knedlíků si dal ve Vídni k obědu Pavel Kohout, když tam tehdy zrovna běžel týden: Vaříme podle Rettigové. Ale aspoň může dnes tvrdit (shodně s bývalým ministrem lesů vod a strání), že přece nehlásil nic důležitého. Není však důležité co hlásil, leč to, že výměnou za jakousi výhodu hlásil, je důležité. Jsem udavač, ale jen maličký a nedůležitý má být omluva?

Ono se neví, opravdu úplná novinka, že kdokoli chtěl cestovat do zahraničí (dokonce i jen za své) musel projít prověrkou StB? Ono se neví, že všichni nejrůznější dopisovatelé, zvláštní zpravodajové, akreditovaní novináři, ale i řidiči TIRů pro ně pracovali, neb kdyby nepracovali, své povolání by nevykonávali? Od ředitele pobočky Živnobanky až po toho TIRáka; zajisté i každého domovníka či šoféra na vyslanectví. Komu to vadilo?

Jistě ne našim odborářům, s předstihem informovaným o positivní lustraci pana Falbra. Nebránilo jim to zvolit si ho do svého čela. Znamená to, že i všichni voliči byli bývalí fízlové? Nakonec byl zvolen i do Senátu a skončil pod křídly jako člověk zastupující nás v EU. Komu to vadilo? Byl jsem to jen já? Kde bylo překvapení tehdy?

Ono se neví, že i u vězňů záviselo podmíněné propuštění nejprve na schválení OV KSČ z místa jejich bydliště a podmínkou této podmínky, pak bylo i doporučení náčelníka tábora (či věznice, tehdy Nápravně pracovní zařízení ministerstva vnitra), že trest splnil svůj výchovný účel. Což znamenalo většinou hlavně úspěšné bonzáctví během jeho výkonu a příslib udavačství i po propuštění. Podmíněného, takže snadno, přesnadno bylo pro orgány dopravit dotyčného či dotyčnou nazpět. Komu se chce pykat, lze-li vyklouznout a nechat v tom jen ty jiné?

A dnes, když už se ví, a ví se například, že náš ctihodný delegát v Interpolu lhal a vědomě porušil zákon, máme pro tohoto lháře a podvodníka samozřejmě jiné vhodné umístění. Ruka zákona, nikoli lustračního, však tvrdě dopadne na dva praporčické či jaké pitomce, kteří prodali pár fotek bulvárnímu plátku. Odkud měla maminka našeho o kakaový business se zajímajícího zástupce svrchovaného lidu $ 50 000 (tedy cosi přes milion Kč), nás nebude zajímat. Avšak ty, Čunku, Čunku, jakož i Čunková (pravděpodobně dojde i na Čunčata) koukejte dokumentovat, jak jste přišli ke každé koruně.

Náměstek veřejnoprávní TV porušil zákon, prý s vědomím svého šéfa, dozvídáme se. Ale je to odborník! Co nějaký zákon. Jeho šéf, jenž to kryl, má jen slova výmluv všedního chytráka. Prý to členství v milicích, milého odborníka, bylo jen formální? Ono existovalo také nějaké neformální? Zřejmě však je zákon také jen formalita, jíž nikoli nutno dbát. Lustrační zákon nemá sankce. Takže jedeme dál. Zákonodárci, svrchovanému lidu odpovědní, na ně pozapomenuli. Obelhal veřejnost? Směšné. Vrtět se na formalitě zvané zákon.

Vy všichni překvapení, ať jste Petr či Pavel, za koho nás máte? Za někoho, kdo se narodil předevčírem a je překvapen, že ten Svatý Mikuláš rozdílející v prosinci dárky nebyl skutečný Svatý Mikuláš? Co takhle poptat se „kolegů“ v NATO, kolik z našich zástupců tamo neprošlo jejich lustrací a musí během porad čekat v předsálí ? Také novinka?