V sobotu se na Slovensku koná plebiscit týkající se zákona o rodině. Předcházela mu velká politická bitva. Koná se na základě petice podané půlmilionem občanů. Původně měl plebiscit být spojen s komunálními volbami. 

Prezident Kiska však požádal Ústavní soud o prozkoumání ústavnosti otázek plebiscitu a tím se propásla možnost jeho spojení s pravidelnými volbami. Zkušenost pak ukazuje, že o plebiscit bez podpory jiných voleb není na Slovensku zájem. Pokud se ho nezúčastní padesát procent voličů, nebude platit.

Otázky se týkají definice manželství jako svazku muže a ženy, dále pak adopce a výchova dětí páry stejného pohlaví a povinnosti žáků účastnit se hodin sexuální výchovy a poučení o eutanazii.

Je to referendum poněkud kuriózní. Předkladatelé petice vycházeli z výzkumů veřejného mínění – to je v těchto otázkách jednoznačně pro zachování tradičních konceptů. Teď ale jde o to, aby se stoupenci tradičních názorů zvedli ze židle a odebrali se k volební urně.

V českém veřejnoprávním rozhlase komentoval v pátek ráno biskup Václav Malý slovenské referendum. Naprosto jednoznačně podpořil myšlenku tradičního manželství muže a ženy s tou poznámkou, že registrované partnerství je správné coby legální řešení běžných problémů života, jako je dědictví anebo zdravotní informace.

Na daný problém nelze mít takzvaně objektivní názor. Ostatně samo úsloví „objektivní názor“ je protimluv, názor objektivní být nemůže. Jedno je ale jisté, dá se říci objektivně. Partnerství, tedy institucionalizace vztahů, je dobově definované a mění se v čase. Známe mnoho různých typů takových vztahů. Muslimové mají mnohoženství, mormonům ho oficiálně zakázali, ale chtělo by se... V Tibetu znají „rozšířenou rodinu“, kdy žena sdílí dva muže. V Evropě byl na homosexualitu zcela jiný pohled v antice a v renesanci a jiný ve středověku a v dobách historicky nedávných. Lidem bědujícím nad homosexualitou jako zkázou rodiny dlužno připomenout, že zásadní ránu tradiční rodině zasadil institut rozvodu. Přitom dnes by jen šílence mohlo napadnout, že by rozvod měl být znemožněn – dnes i děti z rozvedených manželství zcela chápou, že lidé se v různých etapách života mohou sejít a rozejít a je podstatné zachovat vzájemnou úctu i po rozchodu a že slušné rozvedené manželství s dohodou o výchově dětí je nesrovnatelně pro dítě lepší, než uměle udržované manželství v atmosféře vzájemné nenávisti.

Takže kategorická slova monsignora Malého rezonují kategorický ideologický pohled. Je to tak trochu hlas z jiného časoprostoru, podobně jako nedávné vyjádření Tomáše Halíka k Charlie Hebdo.

Ono samo to slovenské referendum je také z jiného časoprostoru.