Je to klasický příklad, kdy se zašťouralo do hromady čehosi smrdutého, co už mělo za dlouhá léta tvrdou kůrku a nebylo to cítit. Teď se kůrka prolomila a valí se to na nás. Senátem čerstvě schválený, leč prezidentem dosud nejmenovaný do pozice soudce Ústavního soudu, Robert Fremr nejenže vedl jako soudce proces zmanipulovaný StB, ale jak se ukázalo, odsoudil hezkou řádku kopečkářů, tedy lidí kteří „přešli čáru‟. Aby toho nebylo dost, prst podezření se stáčí i na dalšího soudce, Josefa Baxu. Ten je od 4. srpna jmenovaný a ode dneška je dokonce po Pavlu Rychetském předsedou Ústavního soudu.

Tady má každý zájemce volný prostor ke stanovisku. Velmi kvalifikovaný a moudrý pohled na celý případ dává v podcastu 5.59 redaktor Respektu Jaroslav Spurný (zde), kdo se o věc opravdu zajímá, měl by si to poslechnout. Čistě věcně je případ jasný, soudce Fremr soudil zmanipulovaný proces a nejasné je pouze to, zda o režii ze strany StB věděl nebo ne. Spíš věděl než nevěděl, závažný je dopis Alexandra Ereta zveřejněný např. na serveru CNN Prima News.

Otázka je, zdali následných třicet let příkladné služby demokratickému režimu vyváží vinu z minulosti. Fremrův případ se v tomto modelově podobá případu generála Pavla. O Petru Pavlovi se ale – s trochou nadsázky – konalo referendum: v prezidentské volbě získal i milion hlasů víc než jeho soupeř. Ale ani to nelze paušalizovat a dovozovat z toho, že veřejnost je ochotná udělat definitivně tlustou čáru za minulostí. V anketě na Novinkách se proti jmenování Frema vyslovilo 88% z 3 tisíc čtenářů (včera večer). Prezident Pavel zatím Fremra nejmenoval a přeje si kauzu dále zkoumat. Škoda že ji víc nezkoumali jeho lidé dřív. Nešťastná je i jeho úvaha o dobovém kontextu: V době, o které se bavíme, tady byl nějaký právní řád, podle tohoto právního řádu opuštění republiky bylo trestným činem a ten byl posuzován naprosto shodně všemi soudci, kteří tady soudili trestní právo. Člověka nad tím napadne leccos, třeba jak to bylo s dobovým kontextem a soudci v době norimberských zákonů. Ale to je nefér pomyšlení, zato zcela na místě je otázka, jestliže v „kopečkářích‟ lítá Fremr a zřejmě i čerstvý předseda ÚS Baxa, jak je to s jinými soudci ÚS za posledních třicet let: pokud tito soudci soudili ještě za totáče, žádný z nich tenkrát žádného kopečkáře neodsoudil? (Pokud soudil, tak odsoudil, to přece byl dobový konext.)