Skandál pirátského exposlance a exnáměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka znamenal pro média příjemné osvěžení v parných letních dnech. Psalo se o tom hojně, proto jen připomenu pro případ, že to někomu uniklo. Jde o příběh následků večírku v luxusním vnitráckém hotelu, příběh s komediálními prvky zpestřenými nožem vystřelovákem, v němž hraje roli pirát náměstek, milenka, manželka odmítající navrhovaný sex ve třech a následně přivolaný milenčin manžel. I facka a snad i kopanec padly. Výtržnost by to byla banální, kdyby se neodehrávala ve vnitráckém hotelu a nešlo o náměstka ministra vnitra a hlavně, kdyby nešlo o papaláše pirátského, tedy člena věrchušky strany proslulé svatouškovstvím a moralizováním kde koho kolem široko daleko. Pirátské heslo „pusťte nás na ně‟ bylo naplněno nežádoucím způsobem.

Nebudu pokračovat v uštěpačných poznámkách, bylo by to nošení dříví do lesa. Jen jednu poznámku pokládám za užitečné připojit.

V komentářích v médiích a hlavně na sociálních sítích se mnozí pozastavovali nad tím, jak je komické, že to dělal zrovna Pirát, tedy člen strany tak urputně prosazující ratifikaci Istanbulské úmluvy. Vidíte, kterak mu Lisabonská úmluva bránila v tom, aby kopal do ženské! Je to argumentace zdánlivě na dlani ležící, a přesto je mimo.

Istanbulská úmluva nemá na násilí nebo nenásilí na ženách žádný vliv. Násilí na ženách je jen záminka, je to motor, který má dotáhnout vehikl plný genderové ideologie k cíli, což jsou státní peníze v neomezené míře bez politické kontroly a prudký nárůst vlivu nátlakových organizací, zejména v oblasti veřejnoprávních médií a školství. Že snad měl pan Kolářík kopat nebo nekopat ženu nebo muže nebo do dveří, fámy v tom nejsou jednotné, je nepodstatné. V každé straně jsou papaláši, kdo si čuchne k moci, má sklony ke zblbnutí a podléhá dojmu, že si může všechno dovolit. Piráti jsou populisty v tom smyslu, že nadbíhají specifické vrstvě voličů. Babiš tahá hlasy z babiček a dědečků, Bartoš ze zanícených entuziastů. Entusiasmus, zvláště ten mladistvý, má leccos společného s opilstvím. I pana Koláříka čekalo vystřízlivění, stejně dopadají entuziasté. Ti se pak za kalného rána diví, jaké důsledky jejich počínání mělo! Trvá to mnohem, mnohem déle než opice v hotelu. Ale ať pak neříkají, že nevěděli a nebyli varováni.