Mohli bychom nad tím mávnout rukou jako nad mnoha jinými žvásty Miloše Zemana, nicméně jeho poslední výkon vrhá pochybnost k samotnému nastavení systému. 

Odhlédněme od toho, že prezident ohnul ústavu a zmanipuloval zcela mimo svoji pravomoc nominaci ministra zahraničí a nyní je s ním v konfliktu. Vážné je, že odmítl jmenovat ředitele BIS Michala Koudelku generálem a pár měsíců na to reagoval na zveřejněnou zprávu BIS o ruském a čínském nebezpečí velmi urážlivě a poté obvinil BIS, že zanedbává úkoly při potírání muslimského terorismu, zatímco se nepodařilo odhalit jediného ruského špiona. Přitom dostal na stůl informace o rozbití ruské zpravodajské sítě a je pravidelně informován o akcích našich tajných služeb proti islamskému terorismu. 

V civilizovaném světě bychom asi těžko našli druhý případ, kdy by hlava státu veřejně v televizi shazovala tajnou službu vlastní země. Je šílené, že nadále padesát procent obyvatelstva věří člověku tak očividně poplatnému mocnosti, která nás držela půl století ve vazalství, ohrožuje vojensky svoje sousedy a netají se ambicemi na další expanzi. Je to očividný a neslýchaný politický nátlak (ve prospěch cizí mocnosti) na životně důležitou mocenskou složku, která by měla být absolutně nepolitická. Bez nadsázky je třeba konstatovat, že demokracie je u nás v ohrožení.

Civilizované řešení je jediné, totiž ústavní stížnost a odvolání prezidenta pro nekompetenci. Musel by to udělat senát podle článku 65 ústavy, ovšem klíčovou postavou je v této věci premiér. Pak by ovšem i politická opozice musela podpořit premiéra v tomto kroku. Ta to ale neudělá v bláhové naději, že rostoucí privátní potíže nakonec vystrkají úspěšného předsedu vlády z politické scény a oni ho nějak, neznámo jak, budou nahrazovat.

Je smutné se odvolávat na vizi, že historie jim to jednou spočítá.

V Německu při starém

Nejsem miniMerkelová, prohlásila po svém zvolení nepřesvědčivou většinou miniMerkelová, paní Annegret Kramp-Karranbauerová. Bude pokračovat v duchu politiky, která se očividně neosvědčuje a přivedla do rozkolu stranu CDU i celou zemi. Je jasné, že změna politiky je iluzí, pokud nedojde k výměně osob. V CDU došlo k mírné generační obměně, jinak vše při starém s tou výhradou, že vnitrostranická opozice bude silnější. Výsledek hlasování 48,52 pro pravicového Mertze proti 51,75 pro nijakou Kram-Karrenbauerovou bude její postoj legitimizovat. 

Asi je to dobře, protože kdyby vyhrál Mertz v opačně těsném poměru, měl by obtížnou pozici. Jeho mandát ke změnám by byl slabý, kdežto Kramp-Karrenbauerová bude teď čelit větru reality, ten už smetl Merkelovou z vedoucí stranické pozice a nyní bude otřásat jejím postavením ve stále silnějších poryvech.