Lidovecká rozhodnost aneb Tiché bum
Lidovecké předsednictvo vydalo usnesení, ve kterém Cyrila Svobodu, někdejšího předsedu strany a člena vlády atd. vyzývá, aby „zvážil své členství ve straně, nebo jednání, které stranu poškozuje, nečinil.‟ Moucha na stropě ví, jak debata probíhala, jenže s mouchami je těžká komunikace, takže o obsahu se můžeme jen domnívat, jak debata proběhla.
„Péťa má pravdu. Je to putinovskej agent! Vyražme s ním dveře!‟
„No jo, ale lidi mají vylučování ze strany v paměti. Komunisti jich vyházeli za normalizace tři sta tisíc.‟
„Nebylo by lepší, kdyby odešel sám?‟
„Určitě jo, ale znáte Cyrila a jeho dubovou palici. On sám neodejde.
„Vždyť říkám, kopněme ho do prdele, co se s ním bavit?‟
„Neblázni. Bavit se s ním musíme, lidi koukaj. Taky poslouchaj a pak kecaj.‟
„Třeba se polepší.‟
„Jak, polepší?‟
„Přestane tomu vojs jůrop dávat rozhovory.‟
„Dyť je zrušený!‟
„Tím je to vyřešený, ne? Už to dělat ani nemůže, takže můžeme přejít k dalšímu bodu programu. Zvýšení dotací pro moravské vinaře...‟
„Trvám na vyloučení.‟
Tak asi to řekl Petr Hladík.
Nastalo prudké dohadování a z chumlu vypadl papír s doporučením aby „zvážil své členství ve straně, nebo jednání, které stranu poškozuje, nečinil.‟ Následovala radost, otevírání láhví moravského vína. Strana zachovala tvář, zachovala se zároveň principiálně, tedy rázně a také lidsky.
Prudký vzestup volebních preferencí lidovců se dá očekávat už v příští rundě průzkumů.
