Danuše Nerudová a Alexandr Vondra se potkali v podcastu Insider, moderovaného Tomášem Jirsou a Michalem Půrem. Byl to takřka předvolební takřka duel, Nerudová je lídr kandidátky STAN a Vondra vede kandidátku Spolu. Nerudová jako osobnost je veřejnosti dobře známá, horší je to s jejími politickými názory. V politice zanechala zatím jen jedinou výraznější stopu, když prohrála v prezidentských volbách. Mnoho tedy o jejích záměrech nevíme. STAN ji jakoby koupil do závodní stáje jako eso pilota. Hnutí STAN zatím výrazně zastupuje v europarlamentu , který poctivě hlasuje o kdejaké dosažitelné regulaci, naposledy se přihlásil k regulování umělé inteligence, tedy perspektivní oblasti, ve které Evropa ne jenom zaostává, ale v podstatě je mimo. Polčák na kandidátce STAN není. Nerudová se do europarlamentu pravděpodobně dostane. Co tam přinese?

Její vystoupení v tomto duelu bylo překvapující pro toho, kdo čekal obvyklé aktivistické slogany. O green dealu se vyslovovala s velkou rezervou a dávala přednost něčemu, co charakterizuje jako realistic deal. Velmi horlila proti přeregulovanosti a její postoj se dal chápat i jako podpora Evropy v duchu někdejší dynamické a ekonomicky úspěšné EHS, která se propadla do regulačního marasmu a ekonomicky zaostává už nejen za USA a Čínou, ale pomalu i za Indií. Zdá se, že nabrala nový vítr do plachet. Chystá se Brusel osvěžený lidmi jako je Nerudová změnit kurz?

Její rétorika bohužel připomínala reformní jalovost skomírajícího komunistického systému v době před jeho zhroucením v závěru osmdesátých let. Komunisté také hovořili nejdřív o chozrasčotu (to byl geniální nápad spočívající v tom,že lidé víc a lépe pracující by měli být víc placení), pak nastala perestrojka čili přestavba. Jak to skončilo, víme.

Nerudová tedy může horlit proti nevoleným bruselským úředníkům a o nutnosti odpovědnosti vůči voliči. Je to ale totéž, jako když naše takzvaně pravicová vláda hovoří o redukci byrokracie a odklonu od dotačního socialismu. Řeší to nabíráním úředníků a zvyšováním dotací – teď budou milionáři dostávat dotace na elektromobily pod záminkou, že jejich auta jsou firemní.

Ale netřeba končit pesimisticky – je rozhodně dobře, že Danuše Nerudová vystupovala rozumně. Hlavně že to bylo v jiném duchu, než v jakém funguje Stanislav Polčák anebo jeho pirátští kolegové Marcel Kolaja nebo Mikuláš Peksa.

Ještě dodatek

Umí mi někdo vysvětlit, že kdykoli zapnu televizi a běží tam publicistika, své rozumy tam prezentuje předsedkyně dvouprocentní Komunistické strany Kateřina Konečná?