Je třeba zasáhnout, nejlépe pak komandem z psychiatrické léčebny v Bohnicích, to jsou ti v groteskách vyzbrojení svěracími kazajkami. 

Jeden den dá ministr zahraničí Jan Lipavský rozhovor agentuře Reuter a řekne, že zapaťpánbu za ukrajinskou krizi, že se ukázalo, že Evropa vůbec nepotřebuje ruský plyn, protože Američané pošlou lodě s kapalňákem a bude vystaráno. Druhý den vystoupí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a slíbí nouzový stav, pokud sněmovna neschválí pandemický zákon. Což se může stát, protože Okamura si udělal ze sestřelení zákona věc osobní cti a musel by spáchat harakiri před předsednickou tribunou a to je podívaná, která by hnula osrdím i pro otrlé oči takových matadorů, jako je Marek Benda a ten už ve sněmovně spatřil vše. Natahá si v kufrech Ottův slovník naučný a přečte ho celý. Takže nouzový stav. Bez něho by se pak nedalo nařídit nic, včetně potřebných opatření – protože by stávající pandemický zákon 28. února vypršel. Mohla by nastat chvíle, že po dalším rozvolňování by ministr Válek zvolal velkým hlasem: v rámci nouzového stavu, s okamžitou platnosti, pod pokutou deseti tisíc korun při prvním přestupku, nařizuji: odhoďte roušky!

Ptáte se, zdali si z toho dělám srandu? Ano, dělám si srandu. Teď se zeptám já: co jiného si člověk má dělat… snad starosti?