Hlasování o důvěře / nedůvěře vládě skončilo důvěrou. Nastala chvíle, kdy se počítá, komu / čemu celá estráda prospěla. Stalo se zvykem,. že se demonstrace konají proto, aby „upozorňovaly“. Přilepíte se v odpolední špičce k asfaltu vteřinovým lepidlem a než vás majzlíkem odsekají, upozorníte, že tají ledovce v Grónsku. Babišův pokus o sestřelení vlády byl také takovou demonstrací. Vláda nekoná. Kromě vlády to dnes říká už každý. Konat nemůže, protože aby to mělo smysl, musela by jít na kořen věci a to je energetická politika Unie, vlečená zelenou ideologií Německa. Až procitne Německo, může svitnout naděje na změnu. Procitnutí nastane, až na ulici bude m,mínus dvacet a uvnitř plus dvanáct. Zatím se mluví o projektu zastropování energie vyrobené v jaderkách a solárech. Na racionalitu je asi ještě moc teplo.

Prospělo to Babišovi nebo ne? Že drahota je Fialova vědí všichni jeho příznivci. Je jich víc, nebo mu někteří odpadli? Teprve uvidíme. Měl osmdesátiminutový projev, předkládaný veřejnosti jako nejtrapnější veřejné vystoupení od Jakešova blábolu o hodné holce Zagorce. Jako třešnička na dortu se vypichuje pasáž o cestě do Vídně. Připomenu, jedu do Vídně, jsem v Břeclavi, vpravo Vídeň, vlevo Varšava, selský rozum.

Selský rozum ale napoví, že Rakušané už svoji dálnici na české hranice dotáhli, dokonce dvakrát, jak od Lince, tak od Vídně. Od Vídně míří A5 na Mikulov. Za třicet let nového režimu se Češi na propojení dálniční sítě s Rakouskem nezmohli, naposledy ani za doby premiérování Andreje Babiše, takže ten by o kauze dálnice na Vídně měl tiše mlčet. Jím navrhovaná vize? Přes Břeclav to opravdu vypadá rozumněji, ale nenavazuje to na rakouskou již existující dálnici. Navazovat nebude, protože v Česku nevládne vláda, ale občanské iniciativy a ty dálniční síti nepřejí. Nic nenaznačuje, že by s propojením dálnic pohnula Fialova vláda, a až vyhraje Babiš, na což to příště vypadá, nepohne s tím ani Babiš.

Jaký to tedy mělo smysl, to jeho hojně citované vystoupení?

Zasmáli jsme se, a to v dnešní době není málo!