Přinejmenším je to hlavní nepřítel ministra zahraničí. Zatímco Lubomír Zaorálek velmi uvážlivě formuluje českou zahraniční politiku v této složité době, prezident plácá nesmysly a uvádí republiku do nepříjemné polohy. Jen velmi pečliví pozorovatelé v zahraničí vědí, že jeho slova nic neznamenají, že to jsou jen žvásty pomateného starce bez nejmenší opory v politické realitě. Zemanovy fantasmagorické výroky poškozují renomé České republiky a prezident se jimi zpronevěřuje úkolu danému ústavou.

Zaorálek se k Zemanovi objednal. Audience se urychlí, když si Zaorálek s sebou vezme hrnec hrachu, nahází ho na stěnu a odejde. Zemanova výzva ke křižácké výpravě je natolik stupidní, že nemá smysl se jí zabývat a čas ministra zahraničí je drahý.

Zaorálkův pohled je realistický. Intervence do Iráku i do Libye měly bumerangový efekt. Zde připomenu, že pozice Neviditelného psa vůči zásahu do Iráku byla: nadšení, před intervencí v Libye: velká zdrženlivost, před chystaným dobrodružstvím v Sýrii rozhořčený odpor. Je třeba se učit z chyb.

Nešťastná lidská troska na Hradě se chce zapsat do dějin jako český Churchill, proto ta silácká rétorika, ale bohužel je mimo politickou i historickou realitu. Naprosto liché je srovnání džihádismu s nacismem nebo komunismem. Je to organizovaná kriminalita, nabalená na náboženskou ideologii. Jako s takovou je třeba s ní zacházet. Především je nutné podvázat financování. Tam směřují nedávno dosažené dohody. A zajímavé – je to i metoda, jak účinně omezovat korupci.

Datum schůzky Zaorálka se Zemanem není zatím zveřejněno. Přejme panu ministru zahraničí pevné nervy a posílený žaludek.