Zítra se vydá prezident Petr Pavel do senátu, kde se bude jednat o schválení jím navržených kandidátů do pozice ústavního soudce, Roberta Fremra, Veroniky Křesťanové a Kateřiny Ronovské. Nominace podpořily výbory ústavně-právní i pro lidská práva. Ve věci nominace se prezident dostal se senátem do sporu, když se schvalovala předchozí trojice. U ústavně-právního výboru neprošel Josef Baxa a Daniela Zemanová. I tenkrát se prezident Pavel dostavil a plénum senátu přesvědčil ve prospěch své nominace. Hlavní argument – námitky je třeba formulovat konkrétně a přesvědčivě.

Budeme zvědavi na argumenty, jaké mu sbor jeho moudrých rádců připraví. Výbory schvalovaly, ale z médií se ozývají námitky proti tomu, aby ústavním soudcem byl aktuální místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr. Vadí Fremrova minulost i přítomnost. V minulosti byl krátce komunistou a je odpovědný za zmanipulovaný proces s mládenci, kteří poničili pomníčky padlých sovětských vojáků, načež StB z jejich vandalismu udělala politickou aféru. Pokud jde o současnost, soudce Fremr se ztotožňuje s postojem soudu v Haagu a rád by trestal Američany za aktivity v Afghánistánu a Izrael na okupovaných územích. S trochou vůle, a vyberte zda dobré nebo zlé, je Fremr vykreslen jako „komunistický soudce vystupující proti USA a Izraeli‟. Petr Pavel mu ve středu zřejmě podá pomocnou ruku a nevyhnutelně schytá poznámky typu že vrána k vráně sedá. Otázkou je, s jakou vervou mu bude pomáhat, protože argument je v podstatě jen jeden. Je to argument, který pomohl jemu samému v prezidentské kampani, že totiž třicet let efektivní služby demokratickému režimu je dostatečná očista od škraloupu minulosti.

Jak to dopadne nevíme, důležité to bezpochyby je, protože ústavní soud se bezesporu stal třetí komorou parlamentu a jak kdo namíchá jeho složení, tak bude třetí komora propouštět nebo zamítat zákony. O významu není pochyb – vidíme, jak americkou politiku ovlivňuje Nejvyšší soud (momentálně silně ovlivněný érou Donalda Trumpa) a vidíme co se děje v Izraeli, kde se kolem nejvyšší soudní instituce rozvinula div ne občanská válka. To se kolem soudce Fremra určitě nestane, debata ale je už teď. Písnička známá, refrén omletý: dá se poskvrna z minulosti odstranit činy v přítomnosti? Tentokrát, v případu soudce Fremra, proti němu vystupují také ti koho se to týká, někdejší disidenti. Dosud totiž nejhorlivějšími bojovníky za čistotu byli zpravidla ti, kdo si hráli v uhláku na horníka v době totality a zašpinili se leda v kuchyni, ne v politice. Pokud bych si měl tipnout, pak to, že senát nominaci schválí. Už proto, že proti Fremrovi se vymezuje část ODS.