Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
pokus
Zkuste takovému sebevědomému autorovi jeho (napsaný) blábol opravit, dočkáte se dotčených odpovědí jako třeba:
-nedělejte z toho vědu / - vaše připomínka má nulovou vypovídací hodnotu / - seš ňákej chytrej / - pravopis není důležitý, ale věcný význam / - čeština stejně vyhnije / mladí (!) česky nemusí umět, nebudou to potřebovat
a další a další ukázky toho, jak jsou u nás lidi hákliví na výtky.
Škoda času i slov!
Český jazyk je pro blbce, Evropa se učí mluvit americky.
Re: Škoda času i slov!
Nikoliv, Evropa si vytváří vlastní paskvil
Stavba věty je to nejtěžší
Také se s tím dost natrápím nejen na svých stránkách pro potěšení, ale i při psaní v rabotě. Dokladem povrchnosti jsou hlavně různé návody, když už pominu, že často nejsou obsahově správné. Problém je, že ve škole se věci kolem stavby věty moc neučí, spíš formálně, toto je předmět, podmět a hle tohle příslovečné určení místa atd.
Ale budiž nám útěchou že i Rilke piloval Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilkeho několik let. A přitom je to cca tak 10 stránek A4 textu. Slyšíte a vidíte cválat jezdce na koních dnem i nocí Uherskými rovinami v úmorném horku koncem 17. století?
Reiten, reiten, reiten, durch den Tag, durch die Nacht, durch den Tag.
Reiten, reiten, reiten.
Titulkáři českých novin jsou mistry toho neumětelství
To až někdy člověku zůstává rozum stát na hlavě.
Mohla byste prosím někdy pojednat o směšném nadužívání slova "osobně"? Jako třeba "osobně si myslím" nebo "já osobně to mám rád". Jak si někdo může něco myslet neosobně?
Re: Titulkáři českých novin jsou mistry toho neumětelství
Máte pravdu, to slovo "osobně" často není na místě. Ale teď právě mě irituje například to, že se posudek oponenta v oficiálních formulářích pro diplomové práce označuje za "oponentní posudek". Co je to za patvar "oponentní"? Když tak "oponentský", ale podle mne by bylo nejlepší "posudek oponenta".
Re: Titulkáři českých novin jsou mistry toho neumětelství
A kdo by toho oponenta měl posuzovat ;-)
Re: Titulkáři českých novin jsou mistry toho neumětelství
Přesně! Čeština je záludná potvora.
Re: Titulkáři českých novin jsou mistry toho neumětelství
Podle vzoru "ploščáď Ljénina"? Proč ne česky "oponentův posudek"?
Re: Titulkáři českých novin jsou mistry toho neumětelství
U toho náměstí máte špatně přízvuk.
Re: Titulkáři českých novin jsou mistry toho neumětelství
Tak proto jsem měla z ruštiny u maturity dvojku! No a od té doby jsem se jí vyhýbala jako čert kříži.
Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
přispívá také to, když se u maturit považuje za důležité, ba rozhodující kritérium dodržení předepsaného stylu (vyprávění, reportáž, úvaha apod.) a na srozumitelnost napsaného textu se příliš nehledí.
V praxi se texty s jednoznačným stylem nevyskytují příliš často, ale jejich srozumitelnost je nezbytnou podmínkou, má-li text splnit svůj účel.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
No jo, ale jak chcete takovou srozumitelnost hodnotit? Vždyť kolik to dalo práce vymyslet a zavést nový, progresivní systém hodnocení maturit?
Zato hodnocení úpravy, to je jiná! Nemáš 3 cm okraj? Máš nadpis podtržený modře a ne černě? Máš správně odstavce? Nemáš! Šup, neprospěls!
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Řekl bych, že článek vystihuje, co by se mělo v hodinách češtiny učit, a jak by se to taky mohlo hodnotit. Dá to víc práce než změření okraje nebo kontrola podtržení (i když formální úprava může mít na srozumitelnost taky trochu vliv), ale určitě by rozbor předvedený autorkou dětem dal víc než když se naučí, kolik přímých řečí má být ve kterém stylu.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Problém je, že tradičně se učí hlavně to, co se dobře zkouší. Třeba dějepis se tak redukuje na letopočty a osobnosti, bez pochopení fungování společnosti. Oč poučnější by bylo ukázat nástroje (včetně zbraní) té které doby a vysvětlit jejich používání a to, čím přinesly své době v porovnání s minulostí. Jenže to se nedá snadno zkoušet, tak proč to učit.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Mluvit ve skole o zbranich, byt jen historickych ? To byste tomu dal, to by vas ty domaci slepice uklobaly. U americkych doktoru v cekarnach najdete temer vyhradne casopisy jako pro mentalne postizene: domacnost, zahradka, kuchyn, odivani. Jen u moji zubarky najdete National Geographic. Ale ona je muslimka, Persnaka, vlastne Iranka. Ja odebiram radu Gun magazinu a tak obcas, pravda, trochu provokace jich k tomu ci onomu doktoru par prinesu. A kdyz tam jsem za par dni znova, jsou pryc, zrejme jsou politicky nekorektni. Ale je na nich moje jmeno, ale nikdo mi jeste nevynadal.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Zbraně jsou v historii nesmírně důležité - nejen zjevné přiklady jako evropští dobyvatelé se střelnými zbraněmi versus domorodci s pazourkovými oštěpy. Například sedmiletou válku by Prusové prohráli (a Češi by stále měli Slezsko a Kladsko), kdyby rakouská armáda měla stejně moderní zbraně.
Jak říkali Britové v Africe,
Whatever happens, we have got
the Maxim gun, and they have not.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Ono nejde jenom o kvalitu (umění zpracovat železo), ale i o kvantitu (dostatek železné rudy). Ne náhodou byli svého času Vikingové postrachem celé Evropy. Relativní dostupnost železa v Evropě vedla k rozvoji ocelového brnění a to zase urychlilo rozvoj střelných zbraní schopných toto brnění prorážet od dlouhých luků a kuší, až po palné zbraně. Pokud to srovnáme s Japonskem, tak tam sice ocel a kompozitní legování mečů dotáhli do dokonalosti právě proto, že železa měli relativně málo a proto museli místo ocelového brnění používat destičkové brnění z vařené a lepené kůže a dřeva.
Zbraně mohou být do značné míry zavádějící, války nejsou jenom o účinnosti na bojišti, ale hlavně o logistice za ním. Například švédské pluky ztrácely za třicetileté války 1/3 mužů za půl roku i když se nedostaly do bojů, kvůli nemocem a dezercím, armády nebyly schopné dlouhodobě držet území, protože vyjídaly široké okolí a jakmile se zastavily, vypukl hlad a nemoci. Nejde zdaleka jenom o válčení. Naopak výsledky válek byly vždy jenom vrcholkem ledovce, třeba zavedení pěstování brambor během sta let umožnilo v méně úrodných horských a podhorských oblastech nárůst populace a rozšířilo lidské osídlení do vyšších nadmořských výšek. Jenže tohle všechno jsou věci, které se špatně zkouší a tak se vyučují letopočty.
Z jiného soudku. Víte bez Google, jak se anglicky řekne hřib?
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
U nás se mu říká "boletus", což je z latiny. Jiný název jsem neslyšela.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
JJ jasně latinsky je to boletus (pl. boleti). Latinsky jsem to znal, ale anglicky jsem používal brown mushroom, což má poněkud širší význam.
Proč jsem se ptal. Nikdo z Američanů, kterých jsem se ptal nevěděl o co jde. Ovšem žáci ZŠ ve 4. třídě se to u nás učí V ANGLIČTINĚ a to hned na začátku, když pořádně nechápou ani, jak se v angličtině tvoří množné číslo, tak jim učebnice do hlav cpou Boletus a latinský plurál! Vedle carrot, tomato, potato atd.
Hlavně, že se to dá zkoušet ;-)
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Ale v angličtině se ten latinský plurál opravdu používá!
Jinak se ještě v kulinářství používá výraz (plurál) "porcini", z italštiny.
Ostatně nechápu, proř se to děti v angličtině učí, v anglicky mluvících zemích chodí na houby pouze imigranti. Rodilý mluvčí houby nepozná a konzumuje pouze ty, které koupí v hytlermárketu.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Latinský plurál je samozřejmost, ale proč to cpou do hlavy dětem 9-10 let, které s angličtinou teprve začínají a neumějí ani základní slovíčka.
Učebnice obsahovala "klasické" seznamy slovíček, ze kterých byly děti zkoušeny. Prostě tak, aby se to dalo dobře zkoušet. Místo toho, aby je učili mluvit a myslet anglicky, učí je slovíčka tak, aby se to dalo snadno zkoušet.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Jak může někoho naučit mluvit a myslet anglicky učitelka, která to sama neumí?
Za rok je bude zkoušet z časů průběhových předpřítomných, které normálně nikdo nepoužívá, protože na to má tabulky. Že děti nebudou schopny sledovat jednoduchou konverzaci a zapojit se do ní, jí vadit nebude, protože to ani ona nedokáže.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Já osobně jsem v hodinách angličtiny trpěl, celé mi to nedávalo smysl. Vždycky přes prázdniny jsem se na angličtinu začal těšit, ale hned první hodina se záplavou "černých puntíků" rozesetých po třídě, mne postavila zpět na zem.
V angličtině jsem se prudce zlepšil až poté, co se mi dostalo do rukou pár knih, které v té době ani v češtině vyjít nemohly.
S tímto ostře kontrastuje způsob, kterým učili a snad ještě učí francouzštinu ve Francouzském institutu. Učitelé od začátku mluví pouze francouzsky a v učebnicích jsou u lekcí pouze krátké seznamy hlavních slovíček, ale pouze ve francouzštině. Pokud si je chce někdo překládat do češtiny, musí si je najít v nějakém slovníku. Studenty od počátku nutili mluvit francouzsky i mezi sebou, ze začátku to byly spíše jednoduché drily, než konverzace, ale po čtvrt roce jsem neměl problém poslouchat francouzské písničkáře a rozumět tomu, co zpívají. Ten rozdíl byl dán tím, že cílem je naučit lidi mluvit a ne je zkoušet a známkovat, tak jak se to dělá ve škole.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Já jsem učila angličtinu mimo jiné tak, že jsme si poslechli písničku, potom jsme si přeložili její text, vysvětlili gramatiku, na kterou jsme přitom narazili, a nakonec jsme si ji zazpívali. Rýmované si člověk velice dlouho pamatuje.
Nebo jsme týden strávili tím, že jsme se dívali na film, překládali a vysvětlovali jsme si vybrané věty z něj. Studenti měli za domácí úkol pouštět si doma filmy, napřed s českými titulky, aby věděli, oč jde, a potom s anglickými - když text viděli napsaný a současně ho slyšeli, nauřili se rozumět velice rychle.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Ano, je to tak ! Jediny clovek ktereho znam ze chodi na houby, je muj doktor. Je to ale Talijan..V ordinaci mel obrzaky toho, co nasbiral. Americane opravdu chodi na houby jen do kseftu a jine nazvy nez ty kseftovni neznaji. Asi pred 30 lety jsem videl na TV kanadsky kratky film o sbirani hub.. Jenze v kreditech na konci mel ten sberatel ceske jmeno jako hrom. Ale slysel jsem, ze nekde, Holandsko, je sbirani hub zakazane.''''Kazi" se tim priroda.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
V Belgii je to taky zakázané. Není divu, je jich stejně jako Čechů a území mají třetinové. Lesů není moc a kdyby se do nich všichni vydali na houby, špatně by to dopadlo. Příbuzní mého klenota za námi jezdili do Slavonic na houby a s nadšením si odváželi domů poklad nejvzácnější - pytlík sušených hřibů.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Ja se bohuzel v houbach nevyznam, a tak take koukam si z CR nejake susene dovezt. Bohuzel, kamaradi - houbari uz hodne poumirali a ti, co jsou nazivu uz do lesa moc nemohou.
Re: Podle mne k takovému nešťastnému vyjadřování
Mluvit ve skole o zbranich, byt jen historickych ? To byste tomu dal, to by vas ty domaci slepice uklobaly. U americkych doktoru v cekarnach najdete temer vyhradne casopisy jako pro mentalne postizene: domacnost, zahradka, kuchyn, odivani. Jen u moji zubarky najdete National Geographic. Ale ona je muslimka, Persnaka, vlastne Iranka. Ja odebiram radu Gun magazinu a tak obcas, pravda, trochu provokace jich k tomu ci onomu doktoru par prinesu. A kdyz tam jsem za par dni znova, jsou pryc, zrejme jsou politicky nekorektni. Ale je na nich moje jmeno, ale nikdo mi jeste nevynadal.