Dnes se podíváme na jednu podivuhodnou stavbu, která má pohnutý osud, ale snad ji čeká lepší budoucnost. Jde o budovu obchodního domu firmy Breda & Weinstein na náměstí Republiky v Opavě. Patří k zajímavým příkladům expresionistické architektury, která se u nás objevovala zejména v oblasti Sudet, i když bychom takové stavby našli i v Praze.

Pánové Max Breda a David Weinstein založili společný podnik už na konci devatenáctého století. Nejprve adaptovali starší dům na tehdejším náměstí Františka Josefa, což byl prostor jen pár desítek metrů vzdálený od opavské radnice a městského divadla. Ten poté nahradila secesní novostavba. Na náměstí vznikly i další významné dominanty: vedle synagogy také budova spořitelny a velitelství vojenské posádky. Je třeba připomenout, že Opava, nazývaná také Bílé město (na rozdíl od Černé Ostravy) byla tehdy metropolí Slezska (tento statut ztratila až na konci dvacátých let, kdy vznikla Země moravskoslezská se sídlem v Brně).

Z Opavy (německy Troppau) pocházel Josef Maria Olbrich, čelný představitel vídeňské secese a autor spolkového pavilonu na Karlově náměstí v rakouské metropoli. Do rodného města navrhl dům pro svého bratra, v komunistické éře bohužel zničený. V elegantní Opavě - městě takřka bez průmyslu, ale zato s působivým prstencem parků kolem cenného historického jádra (to bylo z velké části později během druhé světové války vypáleno) - stavěli také další významní představitelé nového secesního stylu, žáci a spolupracovníci prof. Otto Wagnera: Franz Gessner a Leopold Bauer. Gessner byl autorem Skassikova domu (po druhé světové válce přestavěném) a Bauer projektoval palác Obchodní komory, který je naštěstí velmi dobře zachován a slouží dnes Slezské univerzitě.

A byl to právě rodák z blízkého Krnova (Jägerndorfu), Plečnikův spolužák a Wagnerův nástupce na postu profesora vídeňské umělecké akademie Leopold Bauer (1872-1938), kterého v druhé polovině dvacátých let vyzval Weinstein k návrhu nové velkoryse řešené novostavby, když předtím odmítl projekty vídeňského architekta Hugo Gorgeho a opavského projektanta Otto Reichnera. Ta pohltila starší objekt a na pozemku, který sousedí s městským pivovarem, vznikla na tehdejší dobu obrovská budova. Stylem se hlásila víc k německému expresionismu než vídeňské architektuře té doby. Gotizující motivy, především svazčité přípory, které se nahoře rozvětvují a nesou mohutnou lunetovou římsu, jsou však spíše odrazem Bauerova obdivu k dílu velkého amerického architekta Louise Sullivana, autora chicagských a newyorských výškových staveb z konce XIX. století.

Projekt z roku 1927 autor později doplnil i o návrhy interiéru, pasáží, vstupní brány a především monumentální schodišťové haly ukončené mohutnou prosklenou kupolí. Segmentová ramena schodiště s vitrínami spojují obě prodejní patra. Ve vyšších podlažích byly krejčovské dílny a kanceláře. Do ulice pak Bauer navrhl obrovské výkladce, nad nimiž probíhá široká kordonová římsa s firemním nápisem. Po definitivním dokončení stavby v roce 1934 se tak město Opava mohlo chlubit jednou z největších obchodních staveb tehdejší Evropy. Prof. Bauer navrhl i noční iluminaci průčelí a řadu interiérových detailů, jak dokládají jeho dochované skici. Mimochodem, pro Opavu navrhl ve třicátých letech ještě další významnou dominantu – moderní kostel sv. Hedviky (po válce byl proměněn na sklad firmy Řempo - někde mám ještě fotku, na níž z kostelní lodi vyjíždí náklaďák, - ale v devadesátých letech byl pečlivě restaurován arch. Tomášem Černouškem a znovu vysvěcen).

V roce 1939 spáchal Weinstein, který byl židovského původu, sebevraždu. Dům byl po válce znárodněn a na přelomu padesátých a šedesátých let nákladně upraven v tzv. „bruselském“ stylu. Řada původních prvků se ale zachovala a prodejní plochy byly dokonce rozšířeny i do horních pater. V Opavě jsem strávil dětství, a tak si dobře pamatuji nákupy u „Bredy“, jak se domu stále mezi lidmi říkalo, neboť nový název „Průkopník“ se nevžil, tak jako pozdější „Prior“. Špatná léta nastala pro stavbu paradoxně až v devadesátých letech, kdy dům získal známý podnikatel Kamil Kolek. Ten se nejdřív snažil vrátit domu původní lesk, ale nakonec rezignoval, když na okraji města vzniklo několik nových nákupních center. Dům postupně chátral, interiéry se změnily na vietnamské tržiště. Nejpůsobivější část – schodišťovou halu – navíc poničil požár.

Nyní však svitla nová naděje. Firma Develon po složitých jednáních cenný objekt získala, podobně jako areál sousedního pivovaru. Zatímco industriální architektura se už přestavuje na polyfunkční centrum dle projektu respektovaných pražských architektů prof. Jaroslava Šafera a Oldřicha Hájka, na rekonstrukci obchodního domu, jemuž se vrací původní název „Breda & Weinstein“ připravují tito projektanti studii. Průčelí i prvním dvěma poschodím bude vrácen původní vzhled a měly by tu být kvalitní obchody, pasáž bude prodloužena a propojí stavbu s areálem někdejšího pivovaru. Máme se tedy na co těšit!

LN, 4. 9. 2010

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998