Pondělí 23. června 2025, svátek má Zdeňka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ARCHITEKTURA: Ikona kubismu - lampa na Jungmannově náměstí

Před osmdesáti lety zemřel v Praze architekt Emil Králíček. Tento rodák z Havlíčkova (dříve Německého) Brodu (1877) projektoval na počátku stoletíKrálíček-dům Diamant 2 zejména v naší metropoli, ale i v jiných městech monarchie desítky domovních průčelí, vestibulů a interiérů. Než si založil vlastní studio, pracoval pro známého pražského stavitele Matěje Blechu. Ten si mladého projektanta vybral poté, co se Králíček vrátil z praxe na stavbě umělecké kolonie hesenského velkovévody v Darmstadtu, která vznikla dle projektu jednoho ze zakladatelů vídeňské secese Josefa Marii Olbricha.

Králíček navrhoval fasády Blechových domů ve stylu tzv. rostlinné secese, později i secese geometrické i střídmé moderny. Když však v roce 1912 publikoval Pavel Janák v Uměleckém měsíčníku stať Hranol a pyramida, která otevřela cestu podivuhodnému, expresívnímu a dynamickému, ale na druhé straně dosti nepraktickému architektonickému kubismu, Králíčka tento styl zaujal. Nebyl však tak radikální, jako Janák, Gočár, Chochol nebo Hofman ze Skupiny výtvarných umělců, kteří nový směr propagovali. Králíček si z kubismu vzal jen některé prvky, které pak aplikoval na svých stavbách. V letech 1912-13 projektoval v Blechově kanceláři řadu budov s jehlancovými detaily – dům Diamant ve Spálené ulici, který už svým názvem vybízel k uplatnění polygonálních prvků, schodiště vily pod vyšehradským železničním mostem (v sousedství známého kubistického domu Josefa Chochola) nebo vnitřek Betlémské kaple přiKrálíček-dům Diamant 3 Prokopově ulici na Žižkově, který je pravděpodobně nejstarším interiérem v tomto stylu, jenž zůstal na původním místě). Také portál vily na baště sv. Ludmily v katastru Hradčan a dnes už nedochovaný vstup do budovy býv. Karlínské záložny v ulici Prvního pluku. Z mimopražských Králíčkových staveb připomínám poměrně nedávno objevenou Beniesovu vilu v Lysé nad Labem-Litoli (Orientace 19. 9. 2009), či hrobku rodiny Nejedlých na hřbitově v Mnichově Hradišti.

Kubistický detail uplatnil Králíček i u další stavby – budovy Adamovy lékárny na Václavském náměstí (čp. 775/II) – navrhl například kamenné dekorativní vázy na schodišti. S touto stavbou však souvisí i drobná architektura, která se později stala jednou z ikon architektonického kubismu – jedinečného stylu, který se zrodil v Praze a dnes je jednou z atrakcí naší metropole i dalších měst, kam pronikl.

Jedná se o známou lucernu, která stojí v koutě Jungmannova náměstí u zdi malé zahrady za kostelem Panny Marie Sněžné. Když totiž Blechova firma projektovala zadní průčelí Adamovy lékárny do tohoto náměstí, nařídil jí magistrát, aby současně provedla drobné úpravy zanedbaného zákoutí. K nim patřila oprava staré zdi s portálem, nad nějž byl osazen cenný gotický reliéf, dále úprava dlažby, do nížKrálíček-lampa-skica Králíček zapustil dva záhony s keři a trávníkem, lemované cihelnými obrubníky. A protože celé toto zákoutí tonulo ve tmě, rozhodl se architekt umístit sem lucernu. Na působivé architektově kresbě ze stavebního archívu je zachycena celá adaptace tohoto komorního prostoru, ba i přihlížející výčepní z nedaleké hospody U Pinkasů. Králíček ale nepoužil sériově vyráběnou litinovou lampu, nýbrž navrhl – samozřejmě v oblíbeném kubistickém stylu – unikátní svítidlo. Dřík je z umělého kamene a tvoří ho série na sebe postavených komolých jehlanů, které pokrývá jednoduchý plastický dekor ze střídajících se žlábkovaných a hladkých trojúhelníků. Také vlastní lucerna z kovu a skla má kubistický tvar.

Možnou inspirací dříku lampy byla – dle mého názoru – dynamická barokní bosáž Černínského paláce, která na nárožích vytváří obdobný motiv. Někdy se uvádí také velmi podobně koncipovaný Nekonečný sloup světoznámého sochaře Constantina Brancusiho, ale ten vznikl až o mnoho let později. Ten motiv může někomu připomenout i na sebe nastavěné pivní nebo vinné soudky, alespoň anonymní autor dobového kritického článku o kubistických stavbách v Praze to takKrálíček-lampa-detail viděl a přiřkl lampě i reklamní účel – dobře prý propaguje podnik U Pinkasů. Myslel to ovšem ironicky.

Původní lucerna byla dlouhá léta ve špatném stavu, na což upozorňoval zejména architekt Jan Kaplický, který ji zařadil mezi své inspirační zdroje (později se dostala i na prestižní seznam stovky českých architektonických ikon Designcentra). Dnes stojí na náměstí její přesná kopie. Bohužel vyrůstá přímo z dlážděné plochy náměstí, která zde vznikla v souvislosti s úpravami pěší zóny na počátku 80. let. Bylo by dobré obnovit zde původní architektonické řešení s oběma travnatými ostrůvky. Další lucernu – ovšem ve zmenšeném měřítku - vyrobili před několika lety pro Králíčkovu výstavu v Praze a Darmstadtu studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Ta pak s touto expozicí a následnou výstavou o architektonickém kubismu procestovala řadu zemí.

Nápad vytvořit unikátní design pro jinak průmyslově vyráběné prvky městské architektury je dnes ve světě opět aktuální a tak se dá říci, že kubistická lampa předběhla dobu. I dnes jsou zadávány zastávky městské hromadné dopravy, lavičky, litinové kandelábry a další prvky předním výtvarníkům, ostatně nedávno jsem tu psal o dobrých příkladech z Liberce (Orientace 12. 12. 2009). A právě tam vznikla i unikátní svítidlo, navržené Jaroslavem Rónou, který se ostatně v komentáři ke svému dílu hlásí k inspiraci Králíčkovou lampou.

Emil Králíček - lampa na Jungmannově náměstí 2

A ještě jedna zajímavost. Minulý týden jsem tu popisoval stavby, které si „zahrály“ v různých filmech. Také z Králíčkovy lucerny se stala filmová star. Režisér Petr Vrána ji roztancoval ve videoklipu k nahrávce instrumentální skladby Drive známého česko-amerického jazzového hudebníka Jana Hammera a kytarového mága Jeffa Becka. Lampa si nedříve zaswinguje a pak se vypraví na procházku Prahou Kafkovy éry, během níž si na své přijdou také další kubistické hvězdy, jako je třeba Gočárův dům U Černé Matky Boží

LN, 10. 4. 2010

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998

Aston Ondřej Neff
23. 6. 2025

Americké bořiče bunkrů dopadly na tři místa.

SÝR ZDARMA
23. 6. 2025

Co jí předcházelo a co následovalo, včetně české stopy.

přečetl Panikář
23. 6. 2025

Parlament EU apeluje na kriminalizaci hate speech.

Petr Kolman
23. 6. 2025

A možná by to tak bylo i lepší.

Petr Kolman
23. 6. 2025

Když soudy už devět let tápou, jestli Andrej Babiš jednal protiprávně, jak to má poznat běžný...

bur Vítězslav Bureš, kurl Lenka Kuřilová
23. 6. 2025

Přes Česko přecházejí bouřky. Meteorologové upozorňují na silnou supercelu, která se vytvořila na...

Josef Kopecký
23. 6. 2025

Ministr zahraničí Jan Lipavský se přihlásil k tomu, že začal dodržovat zákon a platit televizní a...

Lidovky.cz, ČTK
23. 6. 2025

Severoatlantická aliance se na summitu v Haagu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent...

Linda Kholová
23. 6. 2025

Značka MAC znovu uvedla sedm odstínů rtěnek a konturku z 90. let. Kosmetická značka MAC se vrací na...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz