Protestů světových webů proti zavedení cenzury internetu si mohli všimnout i ti, co se o to nezajímají, protože ve středu 18. ledna 2012 anglická Wikipedia zůstala černá a Google odkazoval na americkou petici, která protestuje proti dvojici navržených zákonů, které mají zkratky SOPA a PIPA. Ve Spojených státech se proti těmto zákonům svolávají i demonstrace. Schválit první zákon původně měli senátoři už 24. ledna.

SOPA, neboli Stop Online Piracy Act, je zákon o zastavení on-line pirátství a PIPA, Protect IP Act, je zákon o ochraně IP. Tyto zákony byly již loni představeny ve Sněmovně reprezentantů Spojených států a měly zamezit pirátskému, tedy nelegálnímu internetovému obsahu, a to i na internetových stránkách umístěných i mimo USA zabavením domény, zablokováním názvu, smazáním z vyhledavačů atd.. Nové zákony by tedy umožnily americkým soudům kompletně zablokovat stránky, na nichž se nachází nelegální obsah či pouze odkaz na nelegální obsah. Kromě toho by mohl soud takovému webu zakázat provoz reklamy a využívání platebních služeb, tzv. PayPal.

To zní na první pohled sice dost rozumně, protože piráti ohrožují tvůrce filmů, skladatele, interprety, autory knih atd., kteří přicházejí o autorské tantiemy. Za návrhy zákonů proto stojí představitelé mocného amerického filmového průmyslu a firmy bojující s padělky a majitelé ochranných známek. Teoreticky je to ale složitější, protože jde o nadřazenost práva na ochranu duchovního vlastnictví nad právem na svobodu projevu, informace atd. a to už je složitější věc. Praktický problém je ale v tom, že vláda by novými zákony získala zásadní moc nad internetovým obsahem, a tím by lidstvo vrátila zpět do období tvrdé cenzury, která přestala ve Spojených státech prakticky fungovat kolem roku 1800. Zástupci Wikipdie vidí nebezpečí ohrožující svobodu internetu v tom, že by mohlo dojít k situaci, kdy se na Wikipedii nepozorovaně objeví na odkaz na nelegální internetový obsah, což by dalo americké vládě podnět k zablokování celé sítě. Podobně by mohl být postižen i Facebook, kde jsou odkazy na pirátské servery.

Jenže 14. ledna 2012, tedy ve čtvrtek večer, ještě dřív, než byl zákon schválen, nechala americká justice zavřít server Megaupload.com, který patří mezi 15 nejnavštěvovanějších webů na světě. Užívalo ho 150 milionů lidí. Zavřen byl kvůli tomu, že porušuje zákony o ochraně duševního vlastnictví. V Aucklandu na Novém Zélandu byli zatčeni provozovatelé stránek (je mezi nimi i slovenský grafik Julius Benčko z Košic, který FBI zatím uniká) a jejich majetek byl zabaven. Podle webu CNET se to týká i kapitálu ve výši 175 milionu dolarů (téměř 3,5 miliardy korun) uložených v bankách po celém světě a luxusních automobilů značky Maserati, Rolls Royce, Lamborghini a Mercedes Benz, které byly zaparkované v novozélandské usedlosti. Automobily nemají klasické poznávací značky - namísto toho jsou označeny slovy "hacker", "mafia", či "CEO" (výkonný ředitel).

Mezi zatčenými je i zakladatel Megauploadu Kim Schmitz (přezdívaný Kim Dotcom, pocházející z německého Kielu), který jen v roce 2010 vydělal 42 milionů dolarů), marketingový ředitel Finn Batato či spoluzakladatel a technologický ředitel Mathias Ortman. Soud zamítl žádost o jejich propuštění na kauci.
Obvinění lidé jsou podle USA členy celosvětové kriminální organizace "The Mega Conspiracy" a pokud by jim byla prokázána vina, čeká je až dvacetiletý pobyt ve vězení. Firma údajně způsobila výrobcům filmů ztráty ve výši půl miliardy dolarů.

A právě tento krok vyvolal světovou válku: Sdružení hackerů Anonymus napadlo FBI, Bílý dům, celkem asi 14 webů, a slibuje zablokování desítky dalších. Podle odborníků tato válka bude eskalovat. Na Googlu protestovalo během několika málo hodin 4,5 milionů lidí.

Zprávy ze začátku minulého týdne hovořily o tom, že se proti novým zákonům postavil i Bílý dům a i někteří kongresmani, což znamená, že se z války na internetu stalo politické téma a politici nemohou riskovat, že budou chránit relativně omezenou skupinu podnikatelů na úkor všech ostatních, nehledě na to, že v důsledku by tyto zákony mohly mít negativní ekonomický efekt. Připomeňme zároveň, že kdyby býval ve Spojených státech návrh prošel, dalo se s velkou pravděpodobností předpokládat, že by podobné zákony byly brzy přijaty i v Evropské unii a v celé naší civilizaci. Někteří odborníci ale upozorňují, že podobné zákony fungují už v Sýrii, Číně a Uzbekistánu a to jistě nejsou nejlepší vzory!

Koncem minulého týdne ale podle informací z amerického Senátu a Sněmovny reprezentantů, tyto zákony nebudou v nejbližší době projednávat. Návrh byl odložen do doby, než na něm bude panovat větší shoda.

Za pozornost v této souvislosti stojí výrok americké ambasadorky při OECD Karen Kornbluhové, která před několika měsíci ve francouzském parlamentu prohlásila: "Internet je tak silný zčásti proto, že jej žádná centrální autorita neovládá a žádnému národu nepatří. Místo toho na něm spolupracuje decentralizovaný systém soukromých a veřejných hráčů, aby zajistil jeho fungování a rozvoj. To také znamená, že národ, který se rozhodne zvolit tvrdý přístup k regulaci internetu, může snížit jeho hodnotu pro všechny ostatní národy i uživatele."

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel