4.12.2016 | Svátek má Barbora






HISTORIE: Ulice Hromádky z Jistebnice

21.2.2014

Když procházím Chotěboří, naším svérázným městečkem na Vysočině, městem s bohatou historií, často si kladu otázku, proč máme dosud ulici Hromádky z Jistebnice. Není jiné město v naší republice, které by svou ulici pojmenovalo stejně. A proto se ptám, čím se ten Hromádka v našem městě proslavil, co udělal pro naše město tak historicky významného, že po něm na jeho věčnou slávu pojmenovali ulici.

Většina zdejších občanů by měla vědět, a některým je jistě dobře známo, že ten název vymyslel Okresní a místní osvětový sbor v roce 1929 k pětistému výročí tragické události, jež se odehrála 3. února 1421 v Chotěboři. Konšelé podebatovali nad nápadem, nikomu nevadilo, že to bylo ve skutečnosti pětistéosmé výročí, nikdo zřejmě nebyl proti a nikdo se nezdržel hlasování. Tím byl dán souhlas k názvu ulice. Současně před městskou elektrárnou, v těch místech, kde kdysi stávaly stodoly, odhalili radní navíc pomníček.

Lidé si na pomníček a název ulice zvykli, dnes se už nad nimi nikdo nepozastaví a nikdo o názvu ulice nepřemýšlí. Ani studenti ve školách se o jeho významu zřejmě neučí, ani nepátrají, kdo byl ten Hromádka z Jistebnice a co pro město tak světoborného vykonal, že po něm pojmenovali ulici. Za zmínku stojí, že v témže roce, k témuž pětistému výročí schválili radní v Jistebnici dát témuž Hromádkovi na jeho rodný dům pamětní desku. A v Praze na Vítkově se začal stavět funkcionalistický památník. Tím se zčásti vysvětluje, proč naši radní na ten nápad vůbec přišli. Dalo by se vydedukovat, že jim byl z vyšších míst doporučen.

Z historie města je možné doložit, že český král Jan Lucemburský naše městečko zakoupil roku 1329 a roku 1331 ho udělením jihlavského městského práva povýšil na město. Za vlády jeho syna a následníka trůnu Karla IV. byl našemu městu udělen městský znak zemí Koruny české. A roku 1356 bylo povoleno městu vybudovat hradby. Chotěboř byla věnným městem českých královen a v majetku královského rodu až do roku 1393.

Doba nepokojů nastala v Čechách po roce 1415, kdy byl v Kostnici upálen Mistr Jan Hus. Petr Hromádka, český husitský kněz a hejtman, se stal v té době jedním z organizátorů "poutí na hory", které se konaly 1419-1420. Důvodem "Poutí" byla představa kvapem se blížícího zániku pozemského světa a přesvědčení o spasení věrných křesťanů, právě těch, kteří věří této nové ideologii a tomuto kázání, právě "na horách". Vzhledem k tomu, že panovník a vrchnost husitské bohoslužby omezovali a zakazovali, viděli v tom husité náležitý důvod k bouřím. Za zmínku stojí, že klášter na Zbraslavi byl za husitských válek dne 10.8.1420 husity vypleněn a tělo krále Václava IV. dokonce vytaženo z hrobu. Husité opilí klášterním vínem si s ním tropili ohavné žerty. Teprve za čtyři roky spočinul Václav v hrobce českých králů po boku svého otce Karla IV.

S osudem Hromádky z Jistebnice je spojeno Ústí nad Lužnicí, jedno z center radikálně reformní aktivity. Odtud byla tato náboženská menšina obyvatelstvem a vrchností vypuzena. Po vypovězení zdejších husitů se Hromádka postavil do čela "vyhnanců" a v únoru 1420 v noci se vrátil za účelem "spravedlivého" zúčtování. Osadu Ústí dobyli, zplundrovali a poté vypálili. Kariéra kněze a nyní i hejtmana Hromádky z Jistebnice vstoupila do našich dějin. V čele s hejtmanem Janem Žižkou se rozhodli odejít směrem na Tábor. (Z této doby pochází slavný jistebnický kancionál s prvním záznamem husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci.) Cestou svedli nezapomenutelnou, pověstnou bitvu u Sudoměře. (Známou to bitvu z každé školní učebnice.) Celkové ztráty na životech a majetku jsou těžko doložitelné, prameny o nich nehovoří, lze se však domnívat, že byly na obou stranách značně vysoké.

Pohnutá historie husitství se nevyhnula ani Vysočině. Husité, jinak boží bojovníci, s hejtmanem Hromádkou z Jistebnice napadli naše město, tenkrát poměrně malé, klidné, mírumilovné, a dobyli ho. Hromádka se stal městským hejtmanem. Městu však přišlo na pomoc panské vojsko a když Hromádka uviděl jeho převahu a sílu a zvážil nepřízeň občanů, rozhodl se vyjednávat. Nakonec mu nezbylo než se vzdát a uzavřít s městem dne 2. února 1421 mírovou dohodu, že hejtmanova vojska město opustí, když jim bude umožněn bezpečný odchod. Namísto aby odešli, se z nějakého dosud historicky neobjasněného důvodu Boží bojovníci nastěhovali do místních stodol. Uvažme, že byl únor, stodoly ještě nebyly prázdné, uskladňovalo se v nich seno a sláma pro dobytek. A ani domy se v té době nezamykaly.

Táborité v Chotěboři tedy zůstali, své slovo nedodrželi. Den na to začaly stodoly hořet. Opět z neznámých nám důvodů nestačilo něco kolem tří set táboritů stodoly opustit, a tak uhořeli. Zbytek Hromádkovy armády se dal pak na pochod směrem na Čáslav a Kutnou Horu. Zanedlouho byli dopadeni Zikmundovými vojáky pod vedením hejtmana Jana Městeckého. Kněz Hromádka z Jistebnice byl urychleně dopraven do Chrudimi, kde byl velmi rychle, bez možnosti se odvolat, odsouzen k trestu smrti upálením. Rozsudek proveden dne 6. února 1421. Později se nakonec ještě zbytku Božích bojovníků podařila další "spravedlivá" pomsta za Chotěboř, což bylo dobytí, vyplenění a zapálení benediktinského kláštera v blízkém Vilémově.

www.martaurban.cz



Diskuse


počet příspěvků: 6, poslední 18.3.2014 01:07









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.