Pátek 17. 5. 2024Aneta polojasno10 °C

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

  • Příspěvků: 41
  • Poslední: 15.8. 2022 10:25
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
A. Zemanová 14.8.2022 8:35

Když už jsme u toho olizování věcí na zem spadlých, dovoluju si otevřít téma dudlík. Když byly moje děti malé a vyplivly na zem dudlík, bylo běžné ho sebrat, otřít o teplá... ne, otřít o sukni či do kapsníku, potom strčit dudlík do vlastní pusy, ocumlat ho a potom vrazit do pusy řvoucího dítěte, které dudlík ve vašich ústech úpěnlivě sledovalo.

Dnes se to nedoporučuje, že prý v ústech žijí bakterie způsobující zubní kazy (kdo to kdy slyšel! bakterie a kazy? :-)) , kdežto v té době se naopak věřilo na léčivou sílu slin (spáleniny, pobodání hmyzem, řezné, bodné a možná i střelné rány je nejlépe olíznout, budou se lépe hojit ;-)).

Z. Jenny 14.8.2022 9:54

S tím dudlíkem máš pravdu,to bylo úplně zautomatizováno,jen tak mezi řečí s maminami,sebrat, pusa,vrazit a přitom dál kecat. Písek teda nebyl nic moc. ;-D;-D

Z. Lika 14.8.2022 10:19

No, když se i předžvýkávala sousta na kašičku... ;-D

Z. Iva 14.8.2022 15:51

No, nezlob se na mě, ale kdo to takhle dělal, byl prase. Já už před třiceti jedna lety, když se narodil synek, jsem mu dudlíky neoslintávala, na ochutnání jeho jídla vzala vždy čistou lžičku a pak ji umyla, ne že bych mu ji vrazila s dalším soustem do pusy. A světe div se, já mám spravované skoro všechny zuby, synek má 31 let a chrup bez kazu...

M. Skálová 14.8.2022 17:22

Já, před padesáti taky ne.

A. Zemanová 14.8.2022 18:18

Ach jo, Ivo. Samozřejmě popisuju situaci, kdy jsme byli venku, dítě řvalo a nebylo zbytí, protože jiný dudlík nebyl. Bylo to před víc než čtyřiceti lety a jestli Ti to udělá dobře na duši, tak jo, byla jsem prase. A za stejných okolností bych byla zase.

O těch bakteriích nikdo tenkrát nevěděl (stejně jako se nevědělo, že podobné bakterie mají na svědomí žaludeční vředy). Ale i kdyby, mám za to, že dokonalá ochrana dítěte neexistuje, když je s rodiči v těsném kontaktu, dává jim pusinky, sahá jim ručkama na pusu a pak si ty ručky olizuje.

Dnes se zase poznání posunulo dál, zkoumá se mikrobiom. Nedávno jsem slyšela, že určité velice důležité mikroorganizmy bychom měli získat do tří let. Kupodivu se nacházejí v půdě, takže to různé lezení batolat po trávě, pojídání sedmikrásek, trávy, písku a hlíny je prý velice důležité a žádoucí. Stejně jako předávání dalších mikroorganismů od rodičů blízkým kontaktem. Takže včil mudruj, co je vlastně pro dítě dobré a co je prasecké.