Liko, keř avokáda už mám dobře 15 let v zadním rohu záhonu. Kdysi jsem tam na zkoušku zasadila naklíčenou pecku a ona začala růst. Každý rok byl keř hustší a vyšší, teď už má tak 2.5 m. Jenže i mírný mrazík stačí, aby sežehnul listy. Ty uschnou, opadají a zcela uschnou i holé silnější větve. Ze zbylého pařezu ale vyraší nové větvičky a každý rok je to repete. Bohužel keř zatím nikdy nekvetl. Nevím jaký druh pecky jsem zasadila, ale kdysi jsem se dočetla, že "many avocado tress will self-pollinate". Jenže aby vůnec keř kvetl (ten z pecky) může to trvat až 10-15 let. Letošní keř byl opravdu krásný, roky už na květ měl, loňská zima byla mírná. Tak jsem doufala, že jestli listy nezničí mrazík, strom by mohl konečně kvést. No bohužel zase stačila jedna extra studená noc aby listy seschly. Už z pařezu vyráží nové stronky. Delší dobu jíme večer jako předkrm avokádo (každý půlku), tak jsem se rozhodla zkusit vypěstovat si další keř, kdybych náhodou měla na záhoně jeden z těch druhů, který potřebuje "partnera(ku)". No a veverka mi to celé zkazila. Nevzdávám to, ve vodě mi začínání "pukat" další tři pecky, tak to zkusím znovu . Jen tohle ukousnuté avokádo mělo už takový hezký, nadějný stonek !!!
Tak to vypadá, že tvůj proužek půdy je stále bohatší než Pyreneje. Anebo po 15 letech dosáhly kořeny na vydatnou "žílu" a už si ji nedá vzít. Dobrá stránka snad je, že se seznámíš se spoustou milých hasičů, aniž by hořelo. Ale laciné to asi nebude... Ale musí ta borovice krásně vonět, kdy ji prohřeje slunce. Snad aspoň to.
Liko, moc hezky si trpasličí růžička protáhla nožku. Všechny naše keříky růžiček jsou krásně obalené květy, to husté trsy spíše "trpasličí velikost" - něco přes půl metru. Naši přátelé je tu hlasitě obdivovali. Měli šťěstí protože později už z nich budou mnohem vyšší keře, zdaleka ne tak hezké. Bohužel je nemohu zastříhávat, jak jsem zjistila loni, nové květy narůstají právě jen na špicích nových výhonků. Ale zase keře bohatě kvetou až do pozdního podzimu.
Víc jak měsíc jsem na verandě klíčila pecku avokáda. Nejprve ve vodě, později v malém květináči. Když minulý týden výhonek dosáhla asi 10cm a rozevřely se dva lístečky, pecku jsem přesadila do středně velkého květináče (kousek pecky stále vykukoval nad hlínu) a dala ven. Další asi dva dny se lístečky hezky zvětšily, dokonce vykoukl nový. Pak přijela na týden návštěva, nebyli jsem často doma a já na pecku zapomněla. Až dneska jsem ji šla zkontrolovat a... našla ukousnutý, už zvadlý výhonek ležel na zemi u květináče a pecka byla fuč. Dloubla jsem hluboko do hlíny, jestli náhodou nezapadla - ne nebyla tam, ani nikde v blízkosti. Takže viník musí být veverka. Možná si myslela, že je to nějaký óbr chutný ořech. Jen nevím, jestli není pecka jedovatá, spoléhám na to, že veverce nechutnala a někde jí pohodila. Ale zničený výhonek mě fakt mrzelí. zakořenit už nešel.
Tak to je přímo záhada ztracené pecky! Škoda jí, mohla sis pěstovat vlastní avokáda. Nevím, jak pro veverky, ale pro kočky je avokádo jedovaté. Doma jsem s tím měla problém, kočky po dužině šly jako umanuté Nakonec jsem s avokádem musela přestat, i mně po něm bylo těžko
Blahopřeji k růžím, to je nádherná klasika
Liko, keř avokáda už mám dobře 15 let v zadním rohu záhonu. Kdysi jsem tam na zkoušku zasadila naklíčenou pecku a ona začala růst. Každý rok byl keř hustší a vyšší, teď už má tak 2.5 m. Jenže i mírný mrazík stačí, aby sežehnul listy. Ty uschnou, opadají a zcela uschnou i holé silnější větve. Ze zbylého pařezu ale vyraší nové větvičky a každý rok je to repete. Bohužel keř zatím nikdy nekvetl. Nevím jaký druh pecky jsem zasadila, ale kdysi jsem se dočetla, že "many avocado tress will self-pollinate". Jenže aby vůnec keř kvetl (ten z pecky) může to trvat až 10-15 let. Letošní keř byl opravdu krásný, roky už na květ měl, loňská zima byla mírná. Tak jsem doufala, že jestli listy nezničí mrazík, strom by mohl konečně kvést. No bohužel zase stačila jedna extra studená noc aby listy seschly. Už z pařezu vyráží nové stronky. Delší dobu jíme večer jako předkrm avokádo (každý půlku), tak jsem se rozhodla zkusit vypěstovat si další keř, kdybych náhodou měla na záhoně jeden z těch druhů, který potřebuje "partnera(ku)". No a veverka mi to celé zkazila. Nevzdávám to, ve vodě mi začínání "pukat" další tři pecky, tak to zkusím znovu . Jen tohle ukousnuté avokádo mělo už takový hezký, nadějný stonek !!!
Myslím, že minirůžičku jsme kdysi koupili na skalku u chalupy u Liberce. Z dnešního pohledu bych řekla, že se divím, že vůbec přežila, protože svah, ve kterém jsem skalku vydobila, se skládal z asi 70% kamení a zbytku zahradnicky téměř nepoužitelné hlíny.
Přežila to, dokonce i trochu kvetla, ale moc teda nevyrostla.
Áha, tak v tom bude ten trik - nekrmit, pak moc nevyroste. Slyšela jsem tuto radu navážno ohledně jorkšíra.
Jj, taky už jsem na to narazila :-(
Nejspíš to funguje (viz Audrey Hepburnová).
Růžička je krásná. S těmi trpaslíky se to má tak, že se používají retardéry růstu - růžičky, kamélie, azalky, hortenzie, citrusy... jsou kompaktní, malé a bohatě kvetou. Po přesazení obvykle naberou dech a vyrostou do normální velikosti.
Díky za pochvalu, růžičce vyřídím A k těm retardérům - svého času mě trochu rozčilovalo, že jsem si koupila krásný macatý bohatě kvetoucí ibišek, a doma se z něj stával nohatec. Až po letech jsem se dozvěděla, čím to je.
No, ta nohatost je tím, že už nedostává retardér Ale jinak jim stačí dostatek světla, nepříliš velký květináč a v době růstu dost hnojit. Zalévat do misky. Přímé jižní celodenní slunce snese obyčejný ibišek velmi dobře, jen ty různé žluté apod. začaly vzpažovat listy a tisknout je ke větvičkám, aby se slunci bránily. Ale vypadaly krásně macatě, sytě zelené listy... Rostly jako blázen a neměly se ke květu. Když jsem je dala do polostínu - venku, ale světla pořád dost, rozkvetly se. Bohužel až v září. Takže letos zkouším celoroční pěstování v pokoji. Slunce jen přes okno pár hodin. Tak uvidím.
Jo a každý rok v lednu brutálně stříhám.
Závidím všem, co mají zelené ruce. Tipla bych si, že mně by nejen takhle krásně nevyrostla, ale nevyrostla by vůbec. Ale já to vyzkouším ! Na Velikonoce jsem si (jakože pro děti) koupila dva sádrové (nebo moduritové?) zajíce, kluka a holku zaječí. Aby byly za okny vidět, musela jsem je postavit na takový dřevěný trámek a bylo mezi nimi místo na malou kytku. Koupila jsem malý karafiát (růžový) a pořád kvete. Ale zajíce jsem schovala na příští rok a tak tam mám místo na ještě jednu kytičku. A v zahradnictví jsem viděla i ty malé růžičky, strašně by se mi líbila bílá. No uvidíme
Tak budu s růžičkou i karafiátky držet palce pěsti, ať se vám společně daří. Teď jsem si k růžičce přičichla a krásně voní, k tomu všemu.
Když si na jaře koupím mininarcisky, narostou na půl metru. Zasadím je do záhonu a tam mají každé jaro jen vychovaných 10 cm na výšku
No jo, ale Matylda to píše tak, že jde o totožné mininarcisky. Mám taky zkušenost, že doma po zakoupení se vytáhnou - a vlastně jak jsem koukala na tvůj minulý Fotorok, tak tam mininarcisky byly venku pod jedlí, a tuším, že mezi nimi byl i ten můj. A vypadaly hezky maličké
Řekla bych teplotou a množstvím světla, i když se vytáhnou i na okně. Na druhou stranu malé chryzule mi na záhonu vyrostly vysokánské, tak tam je to nějak naopak
hezkou trpajzličí sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům
ano - jsou skalkové růžičky, které zůstanou maličké a jsou skalkové růžičky, co se za rok stěhují mezi normální velké růže... Ony i zakrslé listopadky se umí za rok normálně natáhnout a žít...
Kupované listopadky květnáčovky jsou při pěstování všelijak zaštipovány a hlavně několikrát stříkány retardanty, aby zůstaly nízké.
Pokud přežijí zimu v záhoně, obvykle vyrostou do normální výšky. Kdyby to někoho zajímalo víc, tak tady: https://zahradnictvicinke.cz/metodika-pestovani/
Tyhle listopádky se mi vždycky ukrutně líbily. Předloni jsem jednu dostala k svátku a hned jsem pochmurně uvažovala, co s ní udělám. No, zasadila jsem ji na hřbitově (jinou nemovitost nemajíc) a na jaře z ní vyrostlo jakési koště. Koště na podzim vykvetlo, i když zdaleka ne tak efektně. A na jaře už bylo po něm .