Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
ostružiny
Maričko to je krásný článek zase, od tebe se všechno tak dobře čte. Tady v Anglii máme taky plno ostružiní, ale bydlíme v hustě obydlené části Anglie, všechno to roste u cest a dálnic, tak nesbírám.
Dneska
odešel na druhou stranu Diego, morčičí kluk. Ráno na mě ještě počkal, aby se rozloučil a když jsem se vrátila s kávou nahoru, už nedýchal. Mám z toho rozporuplné pocity, protože my dva jsme spolu tak trochu bojovali. Nechtěl se nechat chytit, kousal, škrábal. Tohle Manny nedělá a doufám, že po něm nepřevezme tuhle štafetu. Tak jsem si vědomá, že kdyby... Kdybych byla pozornější k němu, tak věřím, že bych si něčeho všimla. No já vím o té zadeli a rybách, ale pochybám se člověk neubrání. A hlavně je mi to líto kvůli malé, protože to byl tzv. její kluk. Ale ta vzala na vědomí tak nějak líp. Tak to mám dneska z tohohle soudku.
Re: Dneska
To je mi líto, bohužel holdavci mají životy poměrně krátké, ale i tak je to bolest.
Re: Dneska
Rákšasí, to je mi líto. Hezky píšeš, jak počkal, aby se rozloučil. Znám. Člověk má vždycky pocit, že neudělal dost. Je to lidské.
Re: Dneska
Oni nekdy na sveho cloveka pockaji. Pockala na mne nase prvni kocicka Kiddinka, tez zvana Statkarka. Jeste se probrala, kdyz jsem prijela a mely jsme par minut, nez odesla nadobro. Kocicka moje zlata.
Trixie
a ostružiny, náádhera. Poslechla jsem si ten kvikot, jak jen to dělají, že vždy poznají kam se jde , či jede. Tak ještě moc a moc společných ostružinových hodů.Taky bych si dala letní směs.
Maričko díky za bezva psaní a pohlazení všem zvířátkům.
Re: Trixie
Díky Jenny a pohlazení předám. Kočkám za chvíli, až je budu zavírat do ložnice (pro Rusty musím nejprve dojít na zahradu, Woody je v dome - spí tu u klávesnice), nebo přišla doba prohodit zvířectvo, kočky do ložnice a přivést Trixie od vedle. Ona vždy tak radostně "tančí", že jde k nám, že těch pohlazení dostane pokaždé ode mně hodně navíc(a to jedno tedy bude od tebe). Není prostě nad to vidět šťastné zvíře, že?
Maričko, mám moc ráda
příběhy z vaší smečky a obdivuju způsob jak dokážete vycházet vstříc touhám vašich čtyřnožců:))) Jinak naše Berry je vlastně plným jménem Blackberry (ostružina), původně, protože je černá a je z Anglie, která by mohla mít ostružiny klidně ve znaku - venkov je jich plný a jsou úžasné, začnou zrát začátkem srpna a vydrží do listopadu. Ukázalo se, že platí nomen omen, Berry odmala ostružiny milovala a uměla si je i sama trhat, i když dávala přednost, když jsme jí pomohli. To trhání jí šlo proto, že ostružiny tam "u nás" prorůstaly živými ploty kolem polí a tak vlastně rostliny (brambles) rostly nahoru a plody se tak daly sklízet pohodlně a bez nutnosti natahovat se do ostnatého křoví. Byl to úžasný čas, kdy jsem trhala ostružiny jak třešně:)))
A kvílení při dojezdu někam, kam se holky těší (včetně úvahy "jak to sakra poznají?) jsme probírali nedávno:)) http://www.dedenik.cz/2016/04/27/btw-uz-tam-budeme/
Re: Maričko, mám moc ráda
Děkuji Dede ! Hm, měla by ses zeptat chovatelky od "Ostružinky", jestli Berry nedala jméno právě po vášni její maminky ve sběru ostružin ? :) Také bych uvítala, kdyby tu ostružiny rostly trochu výš nahoru. Ono i to, že sbírám zásadně já má své důvody - manžel se nedokáže ohnout tak hluboko jako já, natož v tom ohnutí vydržet tak dlouho (též důvod, proč jsem se nutně musela přidat ač ještě ne zcela zdravá, choť T. těch pár dnů krmil jen těmi plody, které byly přeci jen troche výše).
A ten článek na Ded. jsem propásla, dočtu později. Psí "radary" jsou fascinující.
Maričko!
Vaše soužití s Trixie je kouzelné, měla opravdu neuvěřitelné štěstí, že jste se našli. Ostružiny jí malinko závidím, miluju všechny lesní plody a jen málokdy se mi povede se jimi přecpat :-)
Jak je to vlastně u vás? Maliny máte? A borůvky?
Re: Maričko!
Děkuji Zano !
A borůvky? Jejich sběr nás čeká v nejbližších týdnech, ty jezdíme trhat na "plantáře". Už také zrají, ale my vždy počkáme ještě nějakou dobu, to jsou pak opravdu vyzrálé, čemuž já pro svařování dávám přednost. A těch se pak tedy opravdu přecpu.
Jak tu sbíráme borůvky, tak o tom jsem kdysi napsala také článek - tady:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozcestnik-sber-boruvek-po-americku-d77-/p_zviretnik.aspx?c=A090816_200243_p_zviretnik_dru
Milá Maričko,
opět krásný článek, plný dobré vůle (a dobrého ovoce). Já to pořád říkám, že mezi námi jsou andělé - vy jste toho dokladem.
Toya zase milovala zelený hrášek, takže loupání hrachu se bez asistence pejsky neobešlo. A když jsme náhodou nechali večer kýblik s nevyloupanými luskami na zemi, do rána byla půlka vyloupaná (:o)) - to byla snad jediná potravina, kterou si vzala bez dovolení.
Re: Milá Maričko,
Chichi, nemyslím si, že jsem žravá. Ale co opravdu NEDÁM nikomu - zelený hrášek. Nikdy by se mi nestalo, že nedoloupám lusky, protože VŽDYCKY sežeru všechno. Kdyby to měla být tři kila. A myslím, že bych se ani s milovaným psem nepodělila.
Re: Milá Maričko,
Díky YGO ! Hmm,tak lusky jsem dosud nezkoušela, tady se moc neprodávají, možná bych je měla zkusit si zasázet vlastní, také mám čerstvě loupaný hrášek ráda (teď už jen v dávné vzpomínce). Ale asi bych toho pak mohla litovat - tedy kdybych se je rozhodla loupat před Trixie a ony jí zachutnaly (v což nepochybuji), že by pak zase na mne už nic nezbylo :)
to je úžasné - plus AVÍZO
fotky jsem okukovala už před časem :-)))))
že Trixie chutnají ostružiny naprosto chápu (i když je při mých masožravých kočičkách pořád trochu zvláštní představa, že se mazlíček cpe ovocem) - ale to množství které zkonzumuje mě lehce děsí... fakt jí z toho potom není zle??? hihi, a ještě na to vylemtá plnou misku vody
hodně mě ovšem pobavilo chování Trixie v autě, jak vždy neomylně vycítí, že tady, ano právě TADY je to, co já chci!!!! hehe, a ten zmatek když to přejedete - chudák péf :-DDDDDDD
a jako každý čtvrtek, i dnes je tu ke čtení Vaví 105-ka
http://www.vave.biz/index.php/105-x148/-2016/443-doma
Re: to je úžasné - plus AVÍZO
Šarik baštil meruňky, jeho táta Fren letní jablka a maminka Bára zase milovala angrešt.. jinak na zahradě plenili všichni rajčata a jahody....
i když před tím spráskli denní příděl masa...
Re: to je úžasné - plus AVÍZO
no vlastně jo, já to vím - ale stejně mě ta představa vždycky zaskočí
od neteře Betynka jednou na jakési oslavě u nich zblajzla mandarinku spadlou na zem(!!! tudíž její, žejo) z jakési tuším jednohubky... a já blázen jí nabízela šunku z chlebíčku - no, je pravda, že taky nepohrdla, udělala CHRAMST a chlebíček byl v čudu
Re: to je úžasné - plus AVÍZO
Bedo, jak jsem napsala pod Likou, z předchozích let máme vyzkoušeno, že ani po tomhle množství nemá žádné negativní následky. No a miska vody - to nás také nejprve zarazilo, když ji takovým fofrem vyžunkla (pamatujete, napít se na plné břicho třešní?), jenže také nic ! Ona, jak mi při sbírání stojí u boku a nedočkavostí mohutně slintá, tak má pak řádnou žízeň.
Jo a tenhle komentář píšu už snad 5 minut. Totiž, jak jsem začala, vyskočila sem Woody. Vrtí a celá se tu sem a tam protáčí na stole před klávesnicí, huňatým ocasem mi překáží, já dělám překlepy, opravuji a snažím se Woody přemluvit, ať jde laskavě jinam. Nedala se, ale alespoň teď se konečně uložila těsně u klávesnice (kterou tím pádem odsunula jinam a já píšu nakrvo), tak mohu dopsat. No není to náhoda, že přišla, zrovna, když píšu komentář právě tobě :))
Re: to je úžasné - plus AVÍZO
Maričko, možná mi chtěla něco důležitého vzkázat????? :-)))
Trixie je šikulka :-)
Krásně si vás vychovala, holčička chlupatá, a tak teď doslova sklízí plody svého úsilí :-D . Jste prima smečka, jen tak dál!
Re: Trixie je šikulka :-)
Děkuji moc Jitčo, však my jsme tááák rádi, že ji máme !!!!
Maričko, kolik?
Kolik těch půllitříků Trixie zdolá? A projeví se to nějak na zažívání?
Re: Maričko, kolik?
Liko, ona opravdu dokáže slupnout denně skoro litr. Právě, že mám půl litrový kelímek, vím, kolikrát jsem ho naplnila i když většinou jen po půlkách, aby Trixie "netrpěla čekáním".
Když jich tolik před léty snědla tolik, čekali jsme, že z toho dostane nějakou kopřivku či tak. Ale vůbec nic, tak teď už jí neomezujeme, ať si užívá. Jen její "odpad" na zahradě byly (tedy teď denně jsou) pouze tmavě modré válečky :) Skoro si říkáme, že její tělo asi musí tyhle ostružinové vitaminy potřebovat.
Trixie se má
Kyblík ostružin bych klidně zbodla taky. Miluju ostružiny a na výletech kolem ostružiní velice zdržuju a hlasitě kníkám, když mě nutí jít dál.
Moc pěkné, Maričko! Držím Trixie palce, ať ostružiny zrají tempem přiměřeným její mlsné hubě :-)
Re: Trixie se má
prej že, hlasitě kníkám - já nemůůůůůůůůžu :-DDDDD
Re: Trixie se má
Taky taky - zdržuju a kníkám jak u ostružin tak u malin. Akorát že u nás ty plané tak obrovské nerostou, což mne velmi mrzí (:o))).
Re: Trixie se má
To jezdím, ale tak obrovské jak u Maričky ani tam nejsou.