Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
O drbnách
hmm
ad hysterické ( nejen ) důchodkyně - když jsme si pořizovali Míšu, měla jsem z podobných reakcí taky strach, ale zatím máme kliku, žádné hysterické "hele dobrman, utíkej" se nekonalo...možná je to tím, že bydlíme na vsi, kde je pes v každém domě a lidi si to tak neberou nebo tak, ale je to celkem úleva. Můžeme ho vzít do hospody a tak.Znám ty vytřeštěné oči maminek a babiček
když s našimi "bestiemi" kráčíme na procházku, vidím jak křečovitě svírají ručičku dítěte, aby mohly v případě, že některý náš pes udělá náhlý výpad, dítě odtrhnout, zalehnout, ubránit...Ale nepaušalizujme! Těžko to, že někdo nemá rád psy, způsobuje věk. Asi ta důchodkyně neměla pesany ráda nikdy. Je to koloběh nelásky ke psům, nebohé dítě si asi psa také nikdy nepořídí. Ale stane se i to, že minuvši babičku svírající ručku dítěte, uslyším polohlasné: "vidělas to Verunko? To byli ale krásní pejsci!" A tak přeji všem hodně optimismu do dalších dnů a roků!!!Chci se zastat
důchodkyň - ne všechny jsou stejné.Měla jsem v bývalém bydlišti dvě takové sousedky,které měly přesně zjištěno,co která ženská nakupovala,kde se dobře vaří a kde se šetří na jídle,,,aby jí pani zbylo na parádu!´´ a kde mají psa,,pani,kolik berou,že můžou živit takovou potvoru´´.Hodně přispěly k tomu,že jsem si při odchodu do důchodu pořídila domů Internet,protože na Zvířetníku jsou drby nejlepší! :-)))Dobrýýý!!!
To je originální vánoční příběh Před pár dny se můj vždy decentní koliáček jdoucí při mě na vodítku přátelsky otočil na kolemjdoucí a mával ocasem na pozdrav: hele, člověk Člověk - bába mu povídá: Fuj pse, di někam, to každej říká, jak je jeho pejsek hodnej a co už bylo případů, že pokousal Jsem většinou celkem slušný člověk, ale jakou já měla chuť říci, že při tomto přistupu ke psům se jí opravdu může stát, že ji nějaký kousne do p....Beňo,
Re: Beňo,
Náš nejstarší chlapeček měl v 2,5 roce nepříjemné potkání s hafušou. Na pěší zóně směl běžet kolem domů a na rohu na nás počkat. Běžel a na rohu se srazil s hafušou asi stejně velkým, který měl dovoleno běžet na roh jako on, ale z kolmé ulice. Byl to šok jak pro našeho kluka, tak pro psa. (Byl to takový fofr, že si nevybavuji ani rasu, jen velikost.) Nic se nestalo, jen si oba sedli na zadek. Ale potom jsem několik měsíců řešila fobii ze psů. Jo, vyřešili jsme to. V sousedství byl NO, značně vyrostlý, ale pan profesor. Tak jsme mu den, co den nosili dobrůtky a nakonec se s ním mladík skamarádil. Rex odvedl dobrou práci. Kluk se přestal bát.hmmm
máme podobný zážitek s ročním štěnětem NO. Když Báře byl rok, dovolila jsem jí v parku motat se okolo kočárku a v tu samou chvilku paní vypustila to štěně. Do teď nezapomenu na ten děs v očích, jak dcery tak i té paní, hafan se rozběhl a Barču si svalil pod sebe, aby ji mohl olizovat a hrát si s ní, ale byly to opravdu pekelné vteřiny pro všechny a taky až do teď, kdy máme taky dome "tele", byl pro Báru problém pes větší čivava.Limetko, to je síla!
Měla jste těm drbnám říct, že děti a mladí lidé psinku dostat nemohou, ovšem pro postarší drbny že je nebezpečná - kdo ji dostane, nadosmrti nedokáže říct ani jediné slovo!Re: Limetko, to je síla!
Ale když bude aspoň měsíc držet pusu, tak se z toho možná dostane.