B. Rybák 30.4.2013 12:07

Soud dějin

Na vyslovení definitivních dějinných soudů o Rusku i "Západu" je trochu brzo, což ale vůbec neznamená, že nelze už teď zpozorovat významné kvalitativní jevy a trendy.

Není pochyb o tom, že současný režim v Rusku je nejdemokratičtější v jeho dějinách. Že jeho zkušenost z hrůzami a konečným debaklem totalitního kolektivistického bolševismu je tak intenzivní, že přes svou autoritativní pravoslavnou mentalitu je Rusko (jeho elita) proti jeho návratu na dlouhou dobu na rozdíl od jiných zemí imunní.

Z jelcinovského prozápadního idealismu bohužel Rusko "vyléčili" ti političtí hochštalpeři, kteří ho ponížili arogantním bombardováním jeho odvěkého srbského spojence (i proto Putin např. i v syrské záležitosti vyslovuje krédo: "Je možno prohrát, není možno zradit"), podporou separatismu (čečenského, kavkazského, ukrajinského,...) a pokusem zmocnit se ruského přírodního bohatství. Putin prostě pochopil, že v současném globálním světě platí bohužel stále síla víc než pravda či spravedlnost.

Byli bychom opravdu hloupí, kdybychom nevyužili našich zkušeností a jazykových výhod při ekonomických vztazích s Ruskem a stali se naprosto závislí na DEU byrokracii, zatímco ona s Ruskem intenzivně ve svůj prospěch za našimi zády jedná.

O západní Evropě se opravdu nedá říct, že je nejdemokratičtější ve svých dějinách. Posilování prvků soudcokracie, mediokracie, politicko korektní cenzura, dogmatismus "zeleného" státního náboženství, přechod k vládě závislé na sociálních a "zelených" parazitech a dotovaných hospodářsko-politických komplexech způsobuje tak rychlý úpadek demokracie (vznik postdemokracie), že naše děti budou pravděpodobně závidět mnohé, byť asi nevelké svobody ruským občanům.

• reagovat