Sice jsme pány planety, ale přírodním živlům pořád nedovedeme pořádně poručit. Ve vládním systému takovém či onakém, státům jakkoliv mocným vesměs nezbývá, než úkazům přihlížet a kapitulovat. Žádná země nepředčí Japonsko v důkladnosti, s níž se snaží bránit živlům. Stavitelé dovedou stavět mrakodrapy odolávající notným otřesům, jinde by se rozsypaly, a přesto sebevětší úsilí nestačí.

V San Francisku se 18. dubna 2006 připomínalo sté výročí zemětřesení, následovaného požárem, s výsledkem, že polovina oné pohledné metropole přestala existovat. Oznámený počet ztracených životů byl pouze 503, ale teď se dozvídáme, že jich bylo aspoň osmkrát tolik a onu podhodnocenou cifru zavinil magistrát se záměrem neodradit lákané investory.

Politika, politika. Za hurikán Katrinu a následné fiasko městské správy v New Orleans, natolik neschopné, že ani nedovedla využít k evakuaci víc než 400 nečinných školních autobusů, byl zejména kaceřován tisíc mil vzdálený G.W. Bush, jemuž snad bylo možno přišít odpovědnost i za výskyt horečky omladnic. V České republice, v předvolebním klání 2006, v povodněmi poněkud postiženém Ústí nad Labem, zčásti pak dočasně pod Labem, se utkal premiér Paroubek s místním protikandidátem Gandalovičem, se vzájemným obviňováním z odpovědnosti.

V dobách budování vědeckého socialismu jsme to měli jednodušší: media přírodní nepřízně ve vlasti, jakož i v ostatních zemích tábora míru pomíjela, ale věnovala jim bedlivou pozornost, pokud se udály kdekoliv v kapitalismu, na druhé straně barikády třídně rozděleného světa. Plzeňský stranický deník, příhodně nazvaný Pravda, referoval o povodních v americkém Ohiu, aniž pokládal za relevantní informovat čtenáře, že kvůli záplavám se jeho vlastní redakce musela vystěhovat ze svých prostor. Vědečtí ateisté tak vlastně předkládali důkazy o napřirozených silách trestajících imperialisty a vykořisťovatele.

Unikátního výkonu dosáhli Číňané v roce 1976, poté, co město Tangšan postihlo zemětřesení s dosud rekordním počtem obětí: přes čtvrt milionu mrtvol. Tangšan je či spíš byl městem nedaleko od Pekingu a moc tehdejší totality byla tak značná, že se o události nesmělo psát, nesmělo se o ní vědět, takže jako by se vůbec nestala. Vážnost události doprovázel významný politický podtext: Číňané si na náboženství příliš nepotrpí, ale pověrčiví jsou hodně. V tamější historii značnou váhu má takzvaný „mandát nebes“, s opakovanou tradicí, že přírodní katastrofa (zemětřesení, tajfuny, povodně, sucha, následná neúroda a hladomor) jsou pokynem smést vládce, zbavit se dynastie. A za pár týdnů po Tangšanu velký kormidelník Mao Ce-tung, architekt přemnoha otřesů včetně oné velké kulturní proletářské revoluce a též velkého skoku vpřed, najednou byl nebožtík, éra končila.

- - -

O Vánocích 2004 se česká veřejnost a též český jazyk obohatily výrazem tsunami – pohromou zasáhnuvší řadu asijských států a ostrovů. Nejhůř dopadla severní část Sumatry, oblast Aceh, tak důkladně zničená, že tamější povstalci, po řadu let usilující o nezávislost v boji proti indonéské nadvládě v Jakartě, dalšího úsilí zanechali a po takové devastaci raději přistoupili na pohřební mír. Všeho všudy tato tsuinami stála víc než 120.000 životů.

Přitom je to mořská vlna, někdyjen metr vysoká, ale valící se rychlostí tryskového letadla a s vehemencí obrovské lokomotivy. Do pohybu ji dá podmořský sopečný výbuch, s následkem, že vlna třeba dorazila k japonskému ostrovu Hokaido, tam vymrštila lodi na pevninu a z téže pevniny smetla do hlubin lidi, automobily, domy.

Zdroj smrtící síly může být vzdálen tisíce mil od místa konečné zkázy. Jedna taková vlnase rozjela přes Pacifik – od Aleutských ostrovů směrem k Havajským ostrovům. Sdělovací prostředky varovaly domorodce, kteří ale zprávu pokládali za aprílový žert. Tento nikoliv žert zabil veletucet lidí. Jindy se tsunami vydá na cestu přes Pacifik opačným směrem – od břehu Chile v Jižní Americe, až dorazí do Japonska s příslušně nepříjemným dopadem. Před lety jsem nějaký čas pobýval v Mikronésii. Do ní patří též Marshallovo souostroví, mrňavé ploché atoly, kde se též konaly atomové pokusy v končině teď světoznámého jména Bikini. Největší atol v té oblasti se jmenuje Majuro. Tam se domorodci v očekávání tsunami nebo značně častějších tajfunů přivazovali k odolným palmám, v pokusu přežít blížící se spoušť.

Jako ještě zkázonosnější než tsunami se prozatím prosadil cyklon, který v roce 1970 v Bangladeši způsobil ztrátu 300 tisíc životů.

A prozatím největší přírodní tragedii na této planetě nezpůsobil vítr, ale voda. V Číně v roce 1931 při povodních zahynulo úděsné množství 3,7 milionů lidí. Nejeden suverenní stát, člen OSN, nemá tolik obyvatel.

- - -

Propojené události našeho světa: Úkaz, v jihoamerických vodách pojmenovaný jako El Niňo, nepříjemně zašmodrchal meteorologické podmínky v mnoha zemích. Výbuch sopky St. Helen’s v severoamerickém státu Oregonu rovněž leckde zanechal své stopy. Sopka Pinatupo na Filipínách uspíšila politicko-strategické rozhodnutí vlády ve Washingtonu zlikvidovat své dvě nejvýznamnější vojenské báze v celé jihovýchodni Asii.

Neštěstí s neodvratitelným dopadem nezpůsobuje výlučně macecha příroda, ale i člověk. Může tak učinit neúmyslně, jak se stalo v Černobylu a se škodami se museli vyrovnávat zemědělci v severní Itálii a Laponci v severní Skandinávii. Nebo to může být i čin hanebně úmyslný, jak světu prokázal Saddam Hussein zapálením několika set olejářských věží. Jedovaté výsledky vítr odvál do jižní Asie – Indie a Bangladeše, kde svých starostí s ničivými živly mívají zpravidla víc než dost.

Adresáti nekontrolovatelných živlů nemusejí jimi jen trpět, ale mohou na nich i vydělat. Tato pozoruhodnost má své počátky v Africe, oné údajné kolébce všeho lidstva, odkud většina našich prapředků raději odpochodovala, a my bychom jim proto měli být značně vděční. Afrike je vskutku ve zbídačeném stavu a nebude to hned tak brzo lepší. Saharská poušť se rozrůstá jižním směrem, přibývá sucha a následného hladomoru.

A do toho všeho se opírá vítr vanoucí západním směrem přes Atlantik. S sebou nese miliony tun úrodné půdy. Ze Senegalu, Mauretánie, Mali, Alžírska a Maroka obohacuje karibské ostrovy a Floridu. Když v Miami v létě prší a někdo by mínil lapat vodu do kbelíku, na dně pak najde červenou africkou zeminu.

Miami ji nepotřebuje, ale velmi k dobru přijde v Brazílii, handicapované nedostatkem zemědělsky užitečné půdy. A právě tam se tyto dary valí. V průběhu sezony dešťů východní část amazonské oblasti obdrží gratis 13 milionů africké výživné prsti. Jak se potom s těmito výsledky vypořádat, náhrady se domáhat?

- - -

Každý den se na světě uskuteční kolem 70 zemětřesení, většinou jen zemětřeseníček, pouze zaznamenatelných citlivými přístroji. Před léty, v souvislosti se stým výročím katastrofy v San Francisku, odborníci poskytli předpovědi, že reprisa události se nejen může uskutečnit, ale zcela určitě k ní dojde.

A ta třeba překoná všechny předchozí rekordy.

K O N E C