GLOSA: Kdo za co může

Váží víc emise Číny, nebo „historická vina“ Západu?

Kdo za to může, rozkvetly růže. Ten verš si dnes mohou říkat ti, kteří si připomenou deset let od skonu básníka Ivana Jirouse (Magora). Ale otázka „kdo za to může“ je živá i na klimatické konferenci v Glasgow. Že z ní nevzejde vymahatelný závěr, bylo zřejmé už předem. Hlavně proto, že tam nejde ani tak o souboj čísel, přírodovědných hypotéz či ekonomických analýz, ale spíše o souboj narativů, jak se s oblibou říká.

Konference v Glasgow je zaměřená do budoucna. Jedná o tváři světa, ve kterém budou žít děti i vnuci jejích aktérů. O tom, zda uhlíkové neutrality lze dosáhnout k roku 2050 (EU), k roku 2060 (Čína) či k roku 2070 (Indie). Pak ale působí až bizarně, jakou roli hraje argumentace „historickou vinou“.

Čína je největším znečišťovatelem planety. Vytváří třetinu světových emisí a (spolu s Indií) téměř celý jejich globální růst. Proč její lídr Si do Glasgow osobně nepřijel? Proč má čínská delegace jen 60 členů (polovinu německé), když v roce 2015 jich na konferenci do Paříže poslala 326? Inu proto, že globální odpovědnost necítí. Tu má podle jejího narativu výhradně Západ, který se v 19. století industrializoval bez ohledu na jiné, čímž si na sebe upletl dědičný hřích. Za svou „historickou vinu“ má stále platit, ačkoliv ho v ekonomice i emisích válcuje Čína. Jasno?

Upřímně, v tom může být fakt docela jasno. Když Západ v 19. století prosazoval svůj narativ v tehdy slabé Číně, byly z toho opiové války. Těžko pak vyčítat sílící Číně, že prosazuje svůj narativ o „historické vině“ Západu. K divení je spíše to, že „historickou vinou“ argumentují i Greta Thunbergová a její fanoušci. Demonstrují proti evropským vládám, které emise snižují na asi devět procent z globálu. Dejme tomu, že by je ty vlády poslechly a ekonomiky založené na fosilní energii naráz vypnuly. Stačilo by to k uhlíkové neutralitě? Ani náhodou. Jde-li aktivistům skutečně o emise, účinnější je demonstrovat proti establishmentu Číny. Proč s tím váhají?

LN, 9.11.2021