23.5.2024 | Svátek má Vladimír


Diskuse k článku

AUSTRÁLIE: Stát jako mafie

Jako mladíka a novopečeného emigranta mě Sydney v roce 1968 ohromila. Nejen svou bezprostřední krásou a velikostí, ale i svým svérázným způsobem života. Byl jsem vyjukaný a nechápal, jak lidé mohou žít v tomto konglomerátu, aniž by museli mít občanské průkazy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Hlosta 28.9.2012 8:10

My tu Austrálii doženeme. Zatím mohou nespokojenci emigrovat zpátky domů. :-)

Tak to je pro mě zklamání ta Austrálie, v které jsem nikdy nebyl a jen o ní slýchával jako o něčem mimořádném co do svobody. To bylo ale strašně dávno. Tak dávno, že si jen pamatuji, že letenka do Austrálie stála 20 000 korun a to byly koruny ve světě nesměnitelné. Tuhle informaci mám taky jen z doslechu, takže nevím, jestli vůbec byla pravdivá. Ale stejně jsem nikdy neměl k volné dispozici 20 000 korun a zajímavé, že ani dnes nemám jen tak dvacet tisíc na nějakou letenku, protože priority jsou rozhodně jiné v tom jak spotřebovat vydřené peníze.

Jestli je tak špatně v té Austrálii, pak mohu upokojit, že u nás to není o moc lepší, jen zatím o kousek. Takže k nám by bylo i výhodné emigrovat zpátky. Ovšem jen na čas, protože republika se mocně rozjíždí stejným směrem jako ona Austrálie. Taky máme korupční prostředí s náramně spokojenými státními úředníky, kteří třímají razítka. Ovšem nóvum oproti socialismu je v tom, že není podstatné z jakého politického uskupení dotyčný úředník vznikl.

Jak vidno, celosvětově se rozjel způsob vládnutí s pomocí šedých zón. To prostě mimo politickou aktivitu existuje samostatná část, zvenčí neovlivnitelná, leč druhým vládnoucí. Pro ni se musí přizpůsobit i političtí lídři, jí se musí přizpůsobit každý požadavek zvenčí. Demokratičtí zastupitelé jsou bezmocní, protože nejsou diktátory, aby mohli řešit cokoliv násilím. Vše musí jít byrokratickou cestou v té demokracii. Paradoxně demokratičtí zastupitelé vytvářejí znovu a znovu pro vládnoucí šedou zónu nové a stále novější příznivé podmínky k jejich existenci. Vládnoucí vrstva byrokratů jen kvete jak je hnojena stále novými zákony a předpisy.

U nás je toho hnoje ještě málo. Teď ale s tím průšvihem s chlastem nastává obrovská příležitost posílit administrativní džungli a získat pro vládnoucí šedou zónu další významné body. Zatím je to jen nějakých šest nových formulářů a potvrzení ke každému z nich, aby se mohl zákazník nakonec ožrat bezpečným chlastem.

J. Boleslav 28.9.2012 7:36

Podle příbuzných, kteří v Austrálii

žijí zhruba stejně dlouho jako p. Moc, dokonce i ve stejné oblasti, není nejhorší tamní problém ten, který popisuje p. Moc, ale problém permanentního nárůstu barevných asiatů a jejich preference na úkor bílých.

J. Boleslav 28.9.2012 7:32

Re: spějeme

Nesmíte to p. Jelínku vidět tak černě. Třeba se do rána z té depky vyspíte. Zatím se lidstvo ze včech problémů vždycky nějak dostalo, třeba tomu tak bude i do budoucna.

J. Schwarz 28.9.2012 7:01

Re: Hladová zeď

jak z toho ven? Pokud jeden nechce dělat těm, co nic neumí otroka a přitom se bojí "krvavých nepokojů" může se taky tvářit že nic neumí a přestat pracovat na místech, vyžadujících náročnou kvalifikaci a znalosti. Posloužit pouze přátelům, a ne vyděračům a lumpům. ono se dá žít i s málo penězi, když jeden ví jak. Ale obávám se, že oněm "krvavým nepokojům"  se stejně vyhnout nelze, takže je radno část "pracovního času" věnovat namísto práci tréninku bojových umění, střelby a taktiky boje v malých skupinách. Howgh.

M. Jelínek 28.9.2012 2:19

spějeme

vímm dávno že spějeme k zániku , je jen otázkou kdy t bude , a možná se toho ani nechci dožít .. ale jsem svobodný a svobodný umřu ....

T. Řehořek 28.9.2012 1:07

Hladová zeď

Pane Moci, čtení Vašeho článku evokuje minimálně smutek -- příběh s nadějným začátkem, tragickým koncem a ještě tragičtějšími vyhlídkami do budoucna nikdo nečte rád. Přemýšlím, jak Vámi popsaná situace vznikla, a nemohu se ubránit dojmu, že se jedná o hladovou zeď. Neustále nad tímto tématem přemýšlím, když -- s velkým zoufalstvím -- zde v Čechách pozoruji, jak jsou v supermarketech nahrazovány prodavačky automatickými, samoobslužnými pokladnami. Co s těmi lidmi, kteří nic neumí a nedovedou se nic nového a užitečného naučit? Hladová zeď v podobě jalových pracovních míst na úřadech vzniká všude, nejen v Austrálii. Vidím to na dvě smutné alternativy: 1) uděláme ze všech neschopných úředníky; 2) vyženeme neschopné na ulici, ať živoří. Varianta 2) by jistě vedla k krvavým nepokojům, varianta 1) se tudíž logicky sama prosazuje jako méně bolestivá. Snad si ani netroufám navrhnout, jak z toho ven :-(