27.5.2024 | Svátek má Valdemar


Diskuse k článku

VĚDA: Vědci zjistili, že...

Současná věda preferuje kvantitu před kvalitou. A tak jsou obory, kde se nedá spolehnout ani na půlku, ba ani na čtvrtinu publikovaných výzkumů. Věda je rozbitá.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Janyška 19.9.2016 19:17

Re: nihil novum sub solem

Jste-li to vy, pak se omlouvám. Ale o to více vás nabádám, abyste se jako věděc účastnil diskuzí o spontánním řádu, spontánním řádu lidské interakce a spontánnímm řádu lidského světa... Dzp.

M. Pivoda 19.9.2016 18:46

Upřesnění

Ekonomický potenciál oboru umělá inteligence je dnes jasný každému, kdo je v obraze s posledním světovým vývojem. Jde určitě o miliardy, nikoliv miliony.

Vaše navrhovaná podobnost s Rudou armádou zde nesedí. Určitě mohu s vámi souhlasit ohledně "zazdění" technologické budoucnosti (v důsledku příchodu Rudé armády). Toto je umístěno na straně nevýhod. Na straně výhod by bylo možno zřejmě uvést zabezpečení uzemní celistvosti Československa, o které se předtím snažil prezident Beneš. Teď bychom zde mohli diskutovat zda zisk pro Československo byl tím větší než ztráta. Ale to není téma vhodné k diskuzi pod výše uvedeným článkem.

V případě zabití systému umělé inteligence doc. Václava Poláka Jiřím Zlatuškou (o kterém píši já) ale nelze nalézt vůbec nic na straně přínosů pro tento národ či ekonomiku. A to je podstatný rozdíl! A už vůbec nelze říci, že pád socialismu sám o sobě nějak uškodil systému umělé inteligence. Spíše naopak. Upřesňuji: V roce 1991 na objednávku agenta StB Alexandra Čestnějšího (později vyhozeného z VUT Brno za podvody), vypracoval Jiří Zlatuška neseriózní vědecký posudek, který ač nikdy neprošel oponenturou (a je tedy neplatný), ve své době sehrál onu tragickou roli.

V. Kříž 19.9.2016 18:35

vědci...

... dokážou i za státní peníze zkoumat a zkoumat léta. v případě kladného výsledku bádání se výsledky utají, založí s.r.o. a vesele se obchoduje. když chceš zkoumat, zaplať si výzkum sám, nebo si najdi sponsora, který ti bude bádání finanovat a z tvých výsledků pak bude profitovat. nechci dotovat ze svých daní lidi, kteří zkoumají tání ledovců či lovce lebek na Borneu

F. Houžňák 19.9.2016 16:59

No, to není pravda,

asi neumíte moc dobře anglicky. Nesmíte soudit jenom podle anglofonních výtvorů nějakých Číňanů z Číny.

F. Houžňák 19.9.2016 16:57

Hm, skončil jste sofistikou,

moc vám to nejde.

J. Krásenský 19.9.2016 15:54

Re: Jak málo stačí k tomu

a bádá... A zřizují se ústavy a universitní obory, aby je bylo kým je naplnit a ty obory produkují ročně stovky absolventů, ale co by to bylo za absolventa bez titulu a tak musejí psát doktorandské práce a v nich přinášet stále něco nového, i když svět se točí stále stejně, tak je třeba něco vykoumat nejlépe v tak populárních oborech jako je gender nebo sociální ekologie, které zaručí další granty. Trochu to připomíná Katedru filantromatematiky.

D. Stys 19.9.2016 15:43

Re: O to nešlo, kdo to říkal první, ale že to je

Můžete se ale zeptat co by vůbec kdy mohlo být k užitku...

Š. Šafránek 19.9.2016 15:34

Skvělý článek,

ale jsem rozpačitý z tvrzení, že kdo se bude věnovat "řešení naléhavých aktuálních problémů", bude dělat tu nejspolehlivěší vědu. Obávám se, že tomu je naopak: každé řešení naléhavých aktuálních problémů je už s principu politikum přitahující peníze a kariéristy lačné slávě, nikoli entuziasty hledající zlato tam, kde ostatní vidí jen písek.

I. Schlägel 19.9.2016 15:13

Jak málo stačí k tomu

získat grant. A tak se bádá, a bádá, a...

A. Alda 19.9.2016 15:06

A co když je základním problémem angličtina?

Zatímco řečtina i latiny byly jazyky pro vědu velmi příhodné pro svou schopnost přesného vyjadřování, angličtina jako pokleslý germánský dialekt nižších pauperisovaných vrstev na troskách okraje římské říše rozmlžuje vyjadřování a tím i předmět a výsledek vědeckého bádání, ba i samotného myšlení potenciálních vědců.

F. Houžňák 19.9.2016 13:49

O to nešlo, kdo to říkal první, ale že to je

dle mého názoru pitomost. Jak chcete předem určit, co bude užitečné a co ne? Před stopadesáti lety bylo daleko užitečnější zkoumat kvalitu žrádla pro koně, eventuelně vedení páry z kotle a do kotle, než nějaké smradlavé hrnce spalující olej. Atakdál.

P. Skřivan 19.9.2016 13:47

Re: „technologie je zárukou poctivosti vědy“

Bohužel tak už to chodí, že nerealizované nápady nemají hodnotu ani zlámané grešle ... .

Skvělou technologickou budoucnost tu zazdila hlavně Rudá armáda, která nám ji přinesla s tzv. svobodou v roce 1948 a s tzv. normalizací v roce 1968.

Co s tím naděláte ?

P. Lenc 19.9.2016 13:42

Re: Aneb jak správně vyplnit dotační formulář

Naprosto přesné, pane Tichý!

D. Stys 19.9.2016 13:02

Re: Technická - "sub" na otázku "kde" jde s ablativem,

V tom prvním máte samozřejmě pravdu ... on bohužel tento systém nedovoluje jednou odeslanou chybu napravit.

V tom druhém - no, třeba Karl Popper něco takového říkal již v 70. letech, takže se o žádnou mou osobní genialitu nejednalo. Jen jsme to říkal a převážná většina tehdejších i současných vědců nerada slyšela a slyší. A software BioWes funguje, to si můžete ověřit sám.

R. Tichý 19.9.2016 12:45

Aneb jak správně vyplnit dotační formulář

Nástěnné hodiny se zvou měřič času.

F. Houžňák 19.9.2016 12:03

Technická - "sub" na otázku "kde" jde s ablativem,

tedy "nihil novum sub sole". Když chci používat citáty v jazyce, který neovládám, měl bych si je nejdřív ověřit. To nějak neodpovídá implicitnímu tvrzení o vaší genialitě. Ostatně vaše údajné tvrzení z doby aspirantské je naprostá pitomost, protože nikdy nevíte, co ten užitek přinese (obráceně se to s jistou poměrně vysokou pravděpodobností říct dá, tedy co užitek skoro určitě nepřinese).

R. Langer 19.9.2016 11:55

To je ale

velice poučný článek...

M. Pivoda 19.9.2016 11:04

„technologie je zárukou poctivosti vědy“

Ano, souhlas.

Neskromná teorie doc. Václava Poláka byla sice v Česku poplivána (údajným specialistou v oboru, ale fakticky jen přicmrdávačem za světovým vývojem) Jiřím Zlatuškou, ale počítačový software na té teorie postavený by dnes mohl vydělávat České republice miliardy. Opakuji: miliardy, nikoliv miliony!

Jako bývalý systémový analytik (u počítače IBM370/145) jsem (v dobách konce socialismu) vedl s doc. Václavem Polákem dlouhé rozhovory o možné implementaci jeho teorie v mém oboru podnikání - a přišel jsem k závěru, že technologická implementace jeho teorie (ač bude trvat dlouho), je proveditelná, a určitě stojí zato.

Pak ale následovala souhra historických okolností, které nás o tu skvělou technologickou budoucnost v Česku navždy připravily (viz více zde https://sites.google.com/site/vaclavpolakaols/). Pozn.: Chtělo by to už sice aktualizaci zde zveřejněných historických událostí, ale prozatím je lepší zveřejnit něco, než nic.

D. Stys 19.9.2016 9:45

Re: nihil novum sub solem

Zpochybněte to. Vše o mne je na webu.

K. Janyška 19.9.2016 9:32

Re: nihil novum sub solem

Ve snu ? Dzp.

K. Janyška 19.9.2016 9:30

Je, nejsou-li objevy systematicky zařazovány a testovány

podstatou všeho ve vesmíru, tedy spontánními řády a jejich důsledky, nejsou ukotveny a jsou nepochopitelné... Dzp.

D. Stys 19.9.2016 7:01

nihil novum sub solem

Koncem 80. let minulého století pobíhal po slovutném ÚOCHB vědecký aspirant a říkal, že z toho všeho, co lze zkoumat, by se mělo zkoumat to, co může přinést užitek. Protože jen to se bude studovat dostatečně do hloubky.

Na koncem 90. let 20. století tentýž člověk, již kandidát věd, říkal, že teprve technologie přinese dostatečný počet opakování, aby bylo možno věc vůbec prohlásit za ověřenou. A že vědecké granty jsou příliš krátkodobé na to, aby vůbec nějaký vědecký pokrok způsobily.

V prvním desetiletí 21. století se z něj stal proslulý konfliktní kverulant, kterému nebylo nic dobré a zpochybňuje i ty nejzasloužilejší autority. Nicméně si vybudoval skupinu, která se zabývá informačním obsahem experimentu a vytvořila software podporující reprodukovatelnost (www.biowes.org).

Není divu, že když se tento nespokojenec, který dokonce dokáže nejen kecat, ale i něco udělat pro nápravu věcí, stal ředitelem odboru výzkumu na Ministerstvu školství a posléze dokonce ministrem, ve vědeckých kruzích zavládlo zděšení.

Byl jsem to já...