Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Proč letadlo zaručeně neletí
Platnost Bernoulliho rovnice a létání se má k sobě jako nebe a dudy. Rovnice řeší tok nestlačitelné kapaliny potrubím omezeného průřezu. Kde a kdy tato situace při letu nastane? Letíme stojícím vzduchem, výborně stlačitelným, průřez je prakticky neomezený.
To nikoho netrkne?
Létají i letadla s plochým křídlem, dokonce bezmotorová. A chování v tunelu není ekvivaletní pohybu ve vzduchu.
To samozřejmě tunel nezavrhuje, zjistí se odpor a odolnost, věci užitečné, tvar zamezující víření atd.
Jenže ono letí, i když se obrátí „břichem vzhůru“, takže je nižší tlak na spodku křídla.
Toto tvrzení by bylo třeba nejdříve experimentálně vyzkoušet. A nějak ten výsledek experimentu doložit. Jinak je diskuze pod článkem jen ztrátou času. Důchodci si to plýtvání časem ale mohou dovolit.
už se dá ve světě i u nás zjistit, že Bernoulliho rovnice nemá s létáním nic společného. stačí se jen podívat, čeho se týká.
chování v tunelu a ve vzduchu je překvapivě něco jiného a je s podivem, že se to považuje za stejnou situaci.
loni u nás vyšla na toto téma kniha Proč letadlo letí, autor ji prodává sám přímo, na FB je tuším skupina.
Pane Strako, nemáte pravdu. U Bernoulliho trubice je počátek znalostí hydrodynamiky, jak bylo později zjištěno platných i pro praktické využití v aerodynamice a v letectví...
v čem prosím? uvedl jste pouze citaci obecné informace, jakých je všude plno. evidentně rovnici neznáte, resp. jejího oboru platnosti.
Pane Strako, pokud jako prokazatelný "polovzdělanec", minimálně ve fyzice, toužíte po konfrontaci, nemám zájem. Vyhledejte si k uspokojení své psychické potřeby někoho, kdo o konfrontaci s arogantním polovzdělancem zájem má... Zdravím!
Tak nevím jestli je to nějaký Apríl. Vyrazilo mi dech že by v tom dnešní fyzika tekutin či plynů neměla jasno. Na wikipedii se mi to hledat nechce, protože si nad tím zauvažuji radši sám. Nejsem expert na aerodynamiku, takže jsem v ní někde na středoškolské úrovni.
Na základce se vztlak vysvětloval jak se tu píše, přes bernouliho rychlost/tlak, tou delší cestou horní části křídla, což mi i tehdy připadalo hloupoučké protože už dávno měly stíhačky symetrický nebo téměř profil. Ale jde vždy o zjednodušení ono totiž i tak ta dráha a tlaky při náklonu křídla jsou různé kvůli stlačení a tak i rychlosti vznikají a vlastně i ten bernouli v tom je.
Stejně si z nás asi dělají legraci. Myslím, že aerodynamici mají spočítané i změřené tlaky i rychlosti kolem různých profilů takže to dobře ví.
Přes zákon zachování energie a pohybové zákony se na to asi jít dá. Je jasné že symetrické křídlo za velké rychlosti zatížené způsobuje propad respektive změnu směru obtékání křídla, té se fyzika brání podtlakem nahoře a tlakem dole vztakem.
V každém případě zajímavé.
Podle mě je to ještě jednodušší: i zcela ploché křídlo, je-li přiměřeně nakloněno (více než 0; méně než 90st "vzhledem ke směru letu") působí vztlak aneb pohrajte si s rukou vystrčenou z rychle jedoucího auta. Všechny ty náběhové hrany a asymetrie "jen" vylepšují situaci; je samozřejmě možné - mnoho o tom nevím - že zcela zásadně. A to ještě nemluvím o vibracích, turbulenci a podobných lahůdkách.
Jasně, je možná lepší se na to dívat z této strany. Náklonem se mění aerodynamické parametry na horní i dolní straně. Nahoře vzniká kvůli dynamice plynů podtlak, dole tlak.
Protože se ale článek zabývá především vysvětlením tohoto jevu, takže zase dojdeme k těm pohybovým zákonům a energii. Myslím taky, že aerodynamici víceméně vědí co se tam dějě. Takže si z nás autor asi dělá legraci.
Teď jsem si dokonce vzpomněl že laminární proudění je dokonce zvládnuté a odhadnutelné, turbulentní pak řeší testy, pokusy měření. Možn dnes i to turbulentní umí počítat. Asi si legraci dělal i Einstein.
..souhlasím, náš lidský strojový let je kombinací více faktorů, zjednodušeně označených jako statický(Bernoulli) a dynamický vztlak(ruka v okně auta). Opisujeme od přírody, např. takový ekranoplán máme okoukaný od vlaštovek(dynamický přízemní efekt).
Zatím jsme se zmohli jen na metody skládání sil různých směrů(nožový let, vodorovný let rakety) založené na brutální síle motorů a výsledném vektoru.
Trochu odbočka: moc mě baví, jak sci-fi v 60. a vlastně ještě v 80. letech naprosto míjela cokoliv na způsob internetu. Pokud počítač, tak více či méně mohutný a lidský jednotlivý "mozek", v lepším případě s výstupy "v každém obýváku".
..to co popisujete, je kýženým stavem AI. Se všemi riziky a že jich je!
v turbulenci a snižování tlaku v "oku tajfunu" bude to kolumbovo vejce.
Kolmane, s prominutím, tvrdíte naprostou hloupost. Zkuste si vysvětlit schopnost letu v tzv. praporu - v natočení letounu o 90 stupňů oproti jeho podélné ose! Pokud nejste úplný moula, snad pochopíte, co zde realisticky vysvětluji v 7:36...
DODATEK: Nedopatřením je má zdvořilá reakce na naprosto hloupé tvrzení p. Kolmana, z 10:36 hod, zveřejněna zde... Omlouvám se všem.
Aniž bych se Vás chtěl dotknout. I nožový let je o aerodynamice. V tomto případě především trupu letadla který má při veliké rychlosti stíhačky při mírném náklonu dostatečný vztlak.
Nicméně souhlasím, že na letadlo působí gravitační síla, aerodynamické síly, setrvačnost a hnací síly motoru. Takže třeba u toho krátkého nožového letu je trochu setrvačnost ve hře taky. Pokud máte na mysli natočení 90 stupňů čumákem nahoru, tam silně působí hnací síly motoru, jednoznačně aerodynamika a dokonce i u "kobry" která stojí na místě přiznávají Rusové u MIG 29 jde o motor i aerodynamiku plynů. Setrvačné síly v celkové trajektorii hrají podstatnou roli, ale stroj by neudržely ve vzduchu nekonečně.
..vcelku souhlas.
http://www.slavetind.cz/stavba/konstrukce/kridlo/Profil_kridla.aspx
Pane Církvo, dotknout se mne nemůžete, pokud setrváváte u fyziky, jak naštěstí skutečně činíte, nikoliv, že se zde seberealizujete konfrontačně, jako někteří zdejší rozumově méně vyspělí jedinci. Ale k věci:
"Nožový let" rozhodně není o vůbec žádné aerodynamice, protože jde o let principiálně čistě tzv. dynamický.
Nevidím smysl to zde obšírně vysvětlovat, věřím, že jste i bez mého "poučování" schopen dospět k realistické úvaze... Zdravím!
..pane Viktorine, něco málo aerodynamiky v nožovém letu je, nejdříve 1/4 výkrut křidélky, směrovka začne plnit funkci výškovky(točíte na ruku vzdálenější od země - nepoplést!) a výškovka je směrovkou. Se slabým motorem nezkoušet!!!
Pane Grigare, domyslete, proč "Se slabým motorem nezkoušet!!!", jak sám píšete a snad pochopíte o co realisticky jde!
PS Už mne silně nebaví, od 7:36 zde stále vysvětlovat to samé...
Dobře a srozumitelně popsáno pane Církvo. Doufám, že si to pečlivě přečte i pan Victorin a poučí se.
Victorine, na takovou nehoráznost, kterou tu zmiňujete, nehodlám reagovat. Jste mimo mísu. Kapišto?