Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
záporností jsem měl na mysli
Ne, zápornost, čili negativismus je to co tu předvádíte. Znamínko zakřivení gradientu hustoty je definovaný uzancí, bez ohledu na směr pohledu.
Re: záporností jsem měl na mysli
Omlouvám se za nesprávné použití znaménka křivosti. Co jsem tím měl na mysli, jsem ale uvedl.
Mimochhodem: co to je zase zakřivení gradientu hustoty? Gradient je definován jako vektorové pole v celém oboru, kde je definována hustota (s výjimkou ostrých rozhraní, kde vychází nekonečný). Nejsem si jist, jakou uzancí je určeno zakřivení vektorového pole, respektive jeho znaménko.
Re: jakou uzancí je určeno zakřivení vektorového pole
Křivost gradientu je tenzor, který vyjadřuje, jak se změní vektor gradientu, pokud s ním v daném prostoru provedeme paralelní přenos hmoty/energie podél uzavřené křivky. Povrch vejcete tvoří gradient hustoty s kladnou křivostí (konvexnípovrch, vyklenutý směrem ven).
Re: Re: jakou uzancí je určeno zakřivení vektorového pole
Tomu moc nerozumím. Pokud přenesu něco po uzavřené křivce, v níž není singularita, dostanu na konci totéž co na začátku (například práce takového pohybu je až na pžípadné ztráty nulová).
Ale to jsme odbočili od dutozemě, v níž je povrch konkávní (a kde se Vám záporné znamínko u křivosti nelíbilo).
Re: Ale to jsme odbočili od dutozemě
Předně, dutozemě není model dutiny s konkávním povrchem v éteru, protože má dva povrchy. Křivost konvexního povrchu (např. koule) je uznančně kladná, já si to nevymyslel.
Re: Re: Ale to jsme odbočili od dutozemě
A kde je ten druhý povrch? Gardner, Teed ani Bender myslím žádný druhý povrch nepředpokládali.
Se znaménkem skalární křivosti povrchu koule máte pravdu, to bylo mé špatné vyjádření.
Re: A kde je ten druhý povrch?
V teorii dutozemě nejsem formálně vzdělán, ale předpokládám, že jeden povrch je ten po kterém chodíme, druhý povrch je uvnitř dutozemě a je nutné se k němu prokopat.
Dutina v éteru má pouze jeden povrch, takže nemůže sloužit jako model dutozemě ani teoreticky.
Re: Re: A kde je ten druhý povrch?
Ne. Předpokládáte špatně. Dutozemě je dutina uvnitř nekonečné hmoty -třeba éteru. Podle této teorie chodíme po tom vnitřním povrchu. Přesně tak, jak to brilantně zdůvodňujete v první částí poslední věty svého příspěvku.
Re: Podle této teorie chodíme po tom vnitřním povrchu
V takovém případě by tento povrch měl mít zápornou křivost. Což na povrchu země nepozorujeme.
Re: Re: Podle této teorie chodíme po tom vnitřním povrchu
Hmm - ještě před chvílí jste tvrdil, že ta křivost je kladná . Děláte teď stejnou chybu jako já. A obecně bude skutečně kladná - libovolný kruh na povrchu koule - ať z venku nebo zevnitř - bude mít menší obsah, než kruh o stejném poloměru v eukleidovské rovině. A to je definice kladné křivosti.
Re: Re: Re: Podle této teorie chodíme po tom vnitřním povrchu
Na povrchu Země má gradient hustoty kladnou křivost, zatímco gradient hustoty tvořící povrch dutiny v hustčím prostředí má krivost zápornou. To co uvádíte je definice křivosti povrchu, ale ne gradientu, který je tvořen orientovaným vektorem.
Zkrátka, pokud nejste schopen rozeznat, že nežijete na vnitřním povrchu dutiny, ale vnějším povrchu koule, nejste pro podobnou "debatu" kvalifikován. Protože éterová teorie neřeší nic, co by nebylo možné ověřit na jednoduchém mechanickém modelu.
Re: Re: Re: Re: Podle této teorie chodíme po tom vnitřním povrchu
Bez kvantitativních měření to nerozenáte. A kvantitativní předpovědi jste mnohokrát odmítl. Ergo dutozemě je s éterovou teorií plně kompatibilní.
Re: Re: Re: Re: Podle této teorie chodíme po tom vnitřním povrchu
mimochodem: co je to křivý vektor? jak určíte jeho znaménko? (právě jste prohlásil, že něco, co je tvořeno jediným vektorem, může být křivé)
Re: co je to křivý vektor
To nevím, já ten termín nepoužívám. Gradient hustoty není tvořen jediným vektorem. To, že gradient hustoty lze lokálně popsat vektorem a nelokálně vektorovým polem neznamená, že to vektor je.
Poločas rozpadu protonu
//...poločas rozpadu protonu je asi 150 mld let...//
Byla provedena už pěkná řádka experimentů testujících, zda dochází k rozpadu protonu. Víte jaká je podle nich dolní mez poločasu rozpadu?
Re: Poločas rozpadu protonu
The best up-to-date limit τp>4×1023 yr with 95% probability. To je podobné jako s hmotností fotonu. Když nevíte co měřit, nezjistíte nic.
Re: Re: Poločas rozpadu protonu
Hmm - já myslel, že měřit se má v tomto případě poločas rozpadu protonu.
Re: Re: Re: Poločas rozpadu protonu
Bohužel, ve fyzice se při měření nějaké veličiny většinou měří něco docela jiného.
Re: Re: Re: Re: Poločas rozpadu protonu
A máte konkrétně k různým experimentům, zkoumajícím rozpad protonu, nějaké konkrétní výhrady?
Re: Re: tedy v hustém éteru, tvořícím Vesmír vznikne záporná bublina, tvořící povrch naší Země
záporností jsem měl na mysli to, že povrch je z pohledu z řidšího prostředí vyklenut nahoru. A také to, že prostředí bubliny je řidší (vnitřek Země, na němž podle této teorie žijeme, má proti světu okolo menší hustotu - podobně jako bublinka v sodovce).
Re: je v diskuzi o fyzice můj názor relevantní
Nemluvím jen o strunách, ale hádkách mezi proponenty jednotlivých QFT, co jich na světě je.
Re: Re: Re: Re: je v diskuzi o fyzice můj názor relevantní
Mohu vás ujistit, že superstruny netvoří hlavní náplň teoretické fyziky.
Re: Re: Re: je v diskuzi o fyzice můj názor relevantní
Fyzika není realita, fyzika je jen více či méně relevatní popis reality.
Fyzici např. popisují smyčky a struny a navzájem se o to mezi sebou hádají a jsou připraveni kdykoliv představy té druhé strany popřít. Předmět takového popisu nemá s realitou nic společného, přestože už 40 let tvoří hlavní náplň teoretické fyziky..
Re: Re: je v diskuzi o fyzice můj názor relevantní
V tom případě ale nemluvíte o fyzice a vaše fantazie nemají žádnou vazbu s realitou.
Re: je v diskuzi o fyzice můj názor relevantní
Tak za prvé, být v něčem formálně vzdělán vůbec neznamená, že tomu rozumíte.
Za druhé, i kdybych připustil, že tomu co tvrdíte rozumíte (nikdy jste to ovšem nedokázal), v diskusi o relevantním popisu objektivní reality nebo objektivně nedoložených teoriích, jako je ta superstrunová jste prostě na stejné úrovni, jako kdokoliv jiný.
Já vám neberu, že rozumíte fyzice, stejně jako Galileo nemohl rozumět teologii, protože v ní nebyl "formálně vzdělán". Ale v situaci, kdy se mi snaží nějaká teologie namluvit, že se světlo vlní prostorem, ačkoliv není hmotný, tak prostě očekávám důkaz takového tvrzení, nebo mě nezajímá, co se taková teologie snaží popsat.
Samozřejmě je mi jasné, že teologové po Galileovi vyjížděli ne proto, že by věděli že nemá pravdu, ale proto, že jeho teorie byla v rozporu s jejich teologií. A kdyby se ukázalo, že ta teologie je mylná, společensky by je to deklasifikovalo.
A přesně ta samá situace se opakuje právě nyní.
Re: Re: A protože já rozumím fyzice, je můj názor relevantní.
Pokud já rozumím fyzice (ve smyslu jsem ve fyzice formálně vzdělán) a vy nerozumíte fyzice (ve smyslu nejste ve fyzice formálně vzdělán), je v diskuzi o fyzice můj názor relevantní a váš nikoli. Řešením by z vaší strany bylo doplnit si vzdělání.
Re: A protože já rozumím fyzice, je můj názor relevantní.
To není žádný argument - ani Galileo nebyl expert na teologii, a stejně měl nakonec pravdu.
Krom toho jste ani to, že rozumíte fyzice nedokázal.
Re: Re: Zase špatně.
A protože já rozumím fyzice, je můj názor relevantní.
Re: Zase špatně.
Takový výkřik neznamená nic víc a nic míň, než že se mnou nesouhlasíte.