Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Do kamene tesat

"Ačkoli aktivisté jásají a dokonce i vědci dělají studie, když se tu i tam objeví semenáček smrku (jeřáby okouše rychle zvěř), nic přírodního na tomto procesu není. Nejsou tady buky, javory, osiky a jedle, které by tady díky stanovišti, klimatu a evoluci měly být. Je to jenom sukcese, kde se obnovují pouze ty dřeviny, které tady byly, a ty, které mají létavá semena, ale zároveň musí mít štěstí, aby nebyly skousány zvěří."

Do kamene tesat...

Re: Do kamene tesat

Ano touto větou autor dokresluje svůj obecný postoj k ochraně lesa před zvěří. Takto to platí v honitbách hospodářských lesů.

Nesrovnalost je ale v tom, že komentuje zákon k NP kde má být chráněno co možná vše živé zejména před vlivy člověka - nezasahováním - který si doposud přitom podmanil drtivou většinu planety kde dokonce likviduje historicky nebývalým tempem celé živočišné druhy.

Článek

naprosto bez chyby. Inu, vzdělání a léta praxe. Přeju pevné zdraví!

Re: Článek

Ten článek i Váš komentář k němu má řadu věcných nesrovnalostí ale i zásadní nedostatky pro možnost vedení diskuse ke které ale paradoxně vyzývá. Neuvádí totiž nikde v textu žáná nezávisle ověřitelná fakta, odkazy..., Neopírá se o konkrétní znění paragrafů a nepodává návrhy na konkrétní změny ani nesrovnává návrh s doposud platnými pravidly.

Vybízí ale k odkladu schválení zákona a zřejmě tedy to je mu cílem - nikoli zkvalitnění zákoné normy či dokonce zlepšení ochrany přírodního prostředí před negativními vlivy.

Ppřitom se příznačně diskusi běžící už několik dní na NP vyhýbá. (Nemohu ale vyloučit, že věcně to dožene právě dnes).

Vyslovuje přitom veřejně dost drsné invektivy vůči konkrétní osobě ministra a populisticky píše k klamání národa. Takto se tedy zatím jen zapojil do proudu afektivně ideologicky a propagandisticky laděných článků kolem chystaného zákona.

Bezzasahovost i vysazování stromů,

které by v přirozeném lese normálně rostly, vedou ke stejnému cíli. Druhý způsob by možná možná urychlil některá sukcesní stadia, je ale nákladnější a není potřebný. Příroda je schopná si pomoci sama, pokud se jí poskytne prostor. Výnosy ovšem nemusí být možné vyjádřit v penězích. Problém Šumavy je smrková monokultura. I když se nebude zasahovat, ještě dlouho bude smrk všude dominovat. Líbí se mu na otevřených prostranstvích a bude tam masivně obnovovat, zatímco buky a jedle jsou pralesní stromy, jejichž mladá stadia jsou adaptovaná na růst v lese a pokud se ten na příliš velké ploše zhroutí, obnova těchto druhů bude pomalá a vysazování v tom mnoho nepomůže. Lesním hospodářstvím se les sice nezhroutí, ale stejně zmizí. A když se nebude kácet, tak uschlé stromy budou alespoň trochu příznivě působit na mikroklima a budou se z nich uvolňovat živiny, která bude využívat nově rostoucí les a bude tím mít lepší podmínky k obnově.

Žádný přirozený predátor není schopný držet populaci kořisti pod kontrolou. Jeho populační vzestupy a poklesy jenom s určitým zpožděním sledují populační vzestupy a poklesy kořisti. Pokud kořisti prostředí jakž takž vyhovuje a má dost žrádla, tak se namnoží a její populace se sama zhroutí, až to žrádlo vyčerpá. Pro zvěř je na Šumavě hlavní limitující faktor zima, kterou zvěř přežívá v přezimovacích obůrkách, kde je přikrmovaná. Na jaře je opět vypuštěná a lov pak aktivitu zvěře zatlačí do noci, takže i když je jí hodně, návštěvníci Šumavy ji uvidí jen zcela výjimečně. Bezzásahovost by nevedla k přemnožení, ale naopak ke snížení stavů. Po nějaké době by si zvěř zvykla a bylo by jí opticky více. Šumava s možností vidět zvířata by byla turisticky atraktivnější a odpadla by i zakázaná "klidová území" nebo "ochrana druhů citlivých na rušení", což jsou myslivecké pojmy, které s ochranou přírody nemají nic společného a do národního parku nepatří.

Re: ???

Dočetl jsem až k "Líbí se mu na otevřených prostranstvích" a končim! Další ekodiletant, kterej se dostal k internetu :-)

Opěvovaná divočina?

Autor se s části snaží působit nestraně ale tvrzeními o údajném opěvování divočiny, balamucení lidu a dokonce nadhazování fanatismu dokládá, že až tak nestraný nejspíše vúbec není. Už s profese se snaží chránit les - nikoli už celý biom. O celistvosti pojetí je ale ochrana NP - nikoli jen o lese. Např. ale o mrtvých vrcholových tocích na Šumavě Mrkva mlčí - že by ho už víc jak 30 let tento faktor nezajímal? Vždyt v té vodě mají i stromy své kořeny a i to je "kořenem" stability celku.

Sohlasím přitom s ním v tom pohledu, že co člověk pokazil by se měl pokusit napravit. Otázkou je máli na to vědomosti, prostředky a jeli to opravdu efektivnější cesta jak přirozená sukscese? Vždyt člověk měl už tolik příležitostí prokázat, že dokáže škody napravit a evidentně se to daří zřídka.

Doporučuje .."intenzivně sázet buk, jedli a další dřeviny". Proč však toto nedoporučoval/ neprosadil už daleko dříve a až nyní vznáší ..."několik posledních vět"...? Vždyt už je prakticky století známo, že Š. po hromadném zalesnování ještě za mocnářství rakouského je převážně stejnověkou monokulturou a ta je nutně velmi nestabilní. Jaká tedy byla intenzita jeho aktivit při zalesnování Š. typem dřevin jako .."buky, javory, osiky a jedle" v průběhu minulého cca půlstoletí? Upozornoval na potenciální riziko dřívější ministry.... Pokud to udělal tak bez výsledku. Pak se ale ptám proč to dělá právě až nyní a s afektivním dovětkem, že ministr "balamutí lidi" a podsouvá dokonce fanatismus!

Byla pro něj balamucením lidu záminka o kůrovci při plošném kácení v klimaxových dřevinách u Ptačího potoka a používání chemie tamtéž za Stráského? Je pro něj balamucením klimatická změna a současné celostátní přemnožení kůrovce? Reagoval zde někdy podobně ostře na tyto jevy?

Na mě jednostranost obvinění od někoho kdo nekonal když mohl, právě jako neobjektivní a přehnaný postoj působí. Věkovitého člověka si vážím ale né zas až tak, abych byl si s principu zakázal kritický pohled na jeho současný článek.

Re: Opěvovaná divočina?

Priteli, pojdme se oprostit od osobnich vypadu a vratme se k faktum. ... Ja osobne souhlasim s autorem. Na Sumave jsem vyrostl a to, co se dnes na Sumave deje, mi trha srdce. Odkud toto dogma bezzasahovosti vychazi? Vychazi to z levicove myslenkove doktriny a mysleni lidi, kteri na Sumave nevyrostli, nemaji k ni jiny, nez papirovy vztah.

Na první pohled racionální příspěvek

Ale bohužel stejně ideologicky zaujatý, jako vše, co se k Šumavě kde píše (obě strany stejně). Jak mám brát vážně člověka, který o sobě tvrdí, že ví jak funguje les, když napíše, že na sukcesi není nic přírodního. Sukcese se samozřejmě jediná přírodní jistota, klimaxová fáze je naopak nejistá - na většině našeho území ji totiž už přes tisíc let nikdo neviděl, takže její podobu jen odhadujeme a navíc to, co považujeme za klimaxovou fázi, může (a v jistém směru určitě je) jen extrémně pomalá sukcese. I klimaxové biotopy procházejí fází disturbance a následné sukcese - třeba zrovna pro tajgu (přirozená verze našeho smrčáku) disturbanci představuje kůrovec.

Jinak pro obě dvě strany sporu o Šumavu. Cílem ochrany NP nemá být ochrana lesa, ani ochrana kůrovce. Cílem je ochrana přírodních procesů. Pokud chcete někde chránit les, máme na to docela dost CHKO a jak jsem viděl např v CHKO Orlické hory, lesáci opravdu pilně chrání, až třísky létají.

Proč chránit přírodní procesy zrovna na Šumavě? Právě proto, že tam shodou dějiných okolností prakticky nikdo nežije a i ten zbytek tam odsud uteče. Ne kvůli národnímu parku, ale protože proti městu je to tam na h..no. Když popojedete 20 kilometrů mimo NP, je to úplně stejné.

A proč vůbec chránit ty přírodní procesy. No kupodivu kvuli nám. Příroda si vždycky nějak poradí, masové extinkce už tu byly, klimatické změny taky a Země je furt modrá. Ne, problém je ten, že tomu pořád vůbec nerozumíme. Emeritní Mrkva se sice chlubí, jak studovaní lesáci rozumí procesům v lese, ale navzdory všemu v Jizerských horách se nejlépe obnovily přírodní rezervace, které se nechaly bez zásahů. A totéž nejspíš bude platit na Šumavě. Možná, když budeme sledovat, jak to probíhá samo od sebe, tak se něco naučíme. A nakonec i ta Šumava zaroste přirozeným lesem. Jen to holt bude 1000 let trvat. Do té doby si budeme muset vystačit s tím sukcesním smrčákem, co tam za 30 let zase bude. Tedy když nás tam Správa NP vůbec pustí.

Re: Na první pohled racionální příspěvek

A právě ten závěr je nejdůležitější částí vašeho příspěvku - to "jestli nás tam Správa NP vůbec pustí". Je v zájmu "Lidu této země" udržovat v rámci ČR území, kam mají neomezený přístup pouze "aktivisté", údajní "vědci" a je chráníci politici? Aby mohlo pár šašků sledovat, co tam za 1000 let vznikne? Běžte do háje zelenýho.

Zákon o NP - Babišův úplatek ekopošukům

Pan profesor to napsal dobře, až tak, že potvrzuje tutlanou pravdu, že vyhlášení NP Šumava byl podvod, v kterém od počátku nešlo o ochranu původní přírody, ale o plnění kapes všemožných vykuků maskujících se ekologií.

Což nyní vrcholí snahou Babišova ekofámuluse Brabce (dříve ředitele jedné z páchnoucích Babišových chemiček), přes zákon o NP dát Šumavu v plen nejrůznějším ekopošukům a prý ekovědcům, ve skutečnosti dojičům všemožných dotací a grantů, tím větších, čím je větší bezzásahová zóna. To jako průhledný úplatek za to, že dají pokoj Babišovým smradlavým fabrikám a jeho ničení ornice velkopěstováním energoplodin. A tak mu, plundrujíc Šumavu, umožní maximalizovat jeho zisky.

K ochraně a obnově šumavské přírody plně postačovala CHKO s rezervacemi jen v plochách původního lesa, tedy i těch zbytků původních smrčin na hřebenech vyšších 1 200 m n.m. (dnes převážně sežraných kůrovcem). Ve zbytku CHKO by se odbornýma rukama lesníků měl, jak profesor píše, postupně obnovovat původní šumavský les.

Ostatně práce i pro skutečné ekology. Pro ekopošuky a ekonenažrance těžko - ti se skutečné práce štítí. Za to kasírovat značkou NP zblblé turisty, žvanit v kavárnách či max. povalovat se v mechu přivázaní ke stromům, to by jim šlo.

Re: Zákon o NP - Babišův úplatek ekopošukům

O ekopošucích nic nevím, nestýkám se s nimi. O skutečných ekolozích něco tuším, moje žena z toho má jaksi PhD. Skutečné práce se tak úplně neštítí, v kavárnách nežvaní a na přivazování se ke stromům nemá čas. A kupodivu obvykle souhlasí s těmi nenažranci z Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity, co chtějí jen dojit dotace. Tak nevím - není ono to tak, že štítění se práce mám překládat jako přezvěst převýchovy intelektuálů prací?

Mimochodem ochranu půdního fondu nemá v gesci Brabec, ale Jurečka, nakonec stejně jako ty lesy. Jen ten národní park dělá problémy, protože ze zákona jde o lesy zvláštního určení a ti studovaný kluci od Lesů ČR si nevrznou.

Školy nemám, ale mám zkušenosti s tím,

že příroda si pomůže sama a to rychleji, než bychom čekali. Neměli bychom ji podceňovat.

V r. 2016 navštívilo Šumavu 2 miliony návštěvníků, v Krkonoších to snad mělo být 6 milionů, přičemž prý Krkonoše jsou na maximu. Teď se přemýšlí, jak zůstat alespoň na těch šesti milionech tak, aby návštěvnost nenarůstala. Což ovšem není cílem všech těch majitelů nejrůznějších skiareálů v Krkonoších. Ani Špindl už nepatří Čechům. To bychom chtěli na Šumavě? A stačí jeden povolený projekt a už se to veze. Známe své pappenheimské na nejrůznějších stavebních úřadech. Karlovy Vary by mohly vyprávět, kdyby to uměly.

Re: Školy nemám, ale mám zkušenosti s tím,

A o tom to je. Kdo se dostal na Šumavě k " lizu " ( byli to a jsou i starostové tamních obcí ), kouká zbohatnou za dvě odpoledne. Takže, pokud chtějí chránit přírodu na Šumavě, je nutné skončit s ní jako turistickou oblastí, atrakcí. Už to uváděné množství turistů, je více než varující.