Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Asi budu plísněn
Jenom malou otázečku, byla před příchodem ekologistů Šumava "zelená"? Byla. I do toho boubínského "urwaldu" byla radost pohledět. Jukněte na to dnes, hrůza a děs, samá "hnědka", nejnižší etáže živoří. Kde se stala chyba, a čí to byla chyba? Jak z toho ven? Ano, příroda si vždy poradí, ale nesmějí tam být lidi a antagostičtí nositelé "dobra pro dobro samo", viz. třicetikilometrové pásmo u Černobylu, odborník žasne, laik se diví...). Ale na Šumavě ty "lidi" furt bydlí, diversifikovali se za 300 let do daného biotopu tím, že přetvářeli část biotopu ku svému přežití, tedy část "urwaldu" na biotop "kulturní", polopaticky u lesa, na les hospodářský. A bylo to tam furt "zelené". Takový Schwarzenbergský kanál, to by se dnes ekologisté defekovali. Ale fuj, asi ve mne, na stará kolena, něco nastolilo prchlivost, tedy asi to, jak ta Šumava vypadala před třiceti léty, a jak vypadá dnes. Dříve tam rezavěly dráty, dnes rezaví les. Ale příčinu to má stejnou, na vinně je vždy nějaká ideologie, která hlásá, že ví, co je to "dobro", které se můsí stát axiomem (prr., když né axiomem, alespoň právní normou). O přírodu a lidi tamo usedlé nejde, je to pouze hašteření se o tom, kteří vykukové na tom získají "vejvar". Mohu se mýlit ve svých úsudcích, ale jako starý "dejme tomu haluzák", mám svůj názor. Nejde u všech skupin o "morál", jde obecně o prachy. Tržby za dřevo, či o dotace. Jedni trží svojí prací (těžba, přibližování, odvoz dřeva dle LHP, následné zalesňování), jiní žvaněním blahu "mimoprodukční funkci lesa" bezzásahově. Dejte do kontextu, jukněte na satelitní snímky Šumavy "doba před/doba poté". Tristní, a co voda, a lesní její retence lesa zeleného? Bude ještě prča, les kulturní má dobu obmýtní okolo 100 let, vyhnití lesa přirozeného tak asi milenium (Boubínský prales). Qui modo, qui bono, qui quad...
Re: Asi budu plísněn
Tak počkat, mluvíte o "příchodu ekologistů" nebo "příchodu kůrovce"? A že je to totéž, to mi nenamluvíte.
Re: Asi budu plísněn
To spolu souvisí, přišli ekológisti a hned za nimi kůrovec, v množství více než větším.
Přišel kůrovec a odborníci na teatrologii, kteří se pasovali
na odborníky na všechno povstali na jeho obranu!
Re: Asi budu plísněn
Ale Plho, o čem zde dvacet let, celou dobu se právě hovoří?! Kdo má ve svém zeleném programu vysloveně ochranu kůrovce a násilím i obstrukcemi jej brání jak svůj život? No přece zelení ekologisté! To jste si toho opravdu nevšimnul? Zelený soudruh Rada o tom neustále otevřeně píše, že právě to je nejrychlejší cesta do vytouženého pralesa. Přečtěte si jeho slova v diskuzi pod podobným článkem napsaná včera!
Re: Asi budu plísněn
Asi jsem se blbě vyjádřil, lýkožrouti tu byli odjakživa, od populace stromů s kůrou a kambiem. Ekologisté si je posvětili na modlu, když přišli "ex post", jako každé náboženství. Proč neřvou o pilatkách a ploskohřbetkách, které mají žír jehlic, také devastující? Politikum, kůrovec/lýkožrout je presentační "hit". Co jiného mám dát do příčinné souvislosti? Nechte si zahrádku u domečku bezzásahovou, tam je obnovní cyklus roční, uvidíte, co Vám tam vyroste, a kolik symbiontů na lebedě a "náletu" tam bude řádit. Obveselíte tak i souseda, jehož mrkev a karfiól zajisté svojí bezzásahovitstí obohatíte. Bohužel nejsme na Aljašce. Jde ale o ekologisty a podobná hovada. Z práce jiných si dělají byznis. V krutých mrazech jsem navážel na náplavku pod jezem pro vodní ptactvo (kachny, lysky, potápky, vodní slípky...) vždy obilí a plevy. Fotil to nějaký "odredovaný" exot. Když jsem vylezl z náplavky nahoru, řekl mi, že je z Hnutí jakýchsi ochránců, že by mne mohli mohli vést v metodice nošení a sypání pytlů s obilím vodním ptákům. A Vy mi nepomůžete, ptal jsem se? Já budu dělat fotodokumentaci pro metodické pokyny. Tak jsem ho i s foťákem skopl na tu náplavku. Holt jsem starej "haluzák", kterej ví, že králík není zajícem, i když mají oba hlodavý chrup. Přeberte si to.
Re: Asi budu plísněn
:-)))
Kéž by vždy šlo zvolit takové jednoduché a elegantní řešení!!
Re: Asi budu plísněn
Jasně že brouk ty byl vždycky. Ale vy to podáváte tak, jako že ekologisté jsou PŘÍČINOU kůrovcové kalamity. Netvrdím, že jí zabraňují, ale příčinou snad přece jen nejsou...
Re: Asi budu plísněn
Příčinou je nečinnost, kterou ekopošuci prosadili. Když budete mít v bramborovým poli mandelinku a budete jí jenom pozorovat, popř. jí pomáhat dostat se zpátky na bramborovej lupen, dopadnete stejně. A potom běžte do hospody a vyprávějte štamgastům, že máte bezzásahovou zahrádku. Chtěl bych být muškou :-))).
Re: Asi budu plísněn
Davide, kdyby měla vzniknout společnost "Starých haluzáků", hlásím se do ní. Jestliže člověk Šumavu a nejen ji, takhle zmrvil, a má-li se ona dostat alespoň s části do původní podoby, musí jí pomoci. Ne však tím, že ji nechá na pospas, ať si příroda pomůže sama. Přeji hezký den.
Kde není koncepce a vektor cílů
...tam z principu nele nalézt žádné řešení.
Postup je šokující: zřídí se jakýsi park, zřídí se jeho správa a dostane rozpočet. A pak se řeší co se vlastně má s tím parkem dělat a proč... Správný postup je přesně opačný:
1. Dejme tomu, že víme, že chceme použít Šumavu pro zlepšení zdraví lidí (jak se dříve říkávalo, "lidu") a k udržení vztahu k přírodě; 2. Nadefinujeme vektor měřitelných cílů (jak s bude ověřovat vliv na zdraví, jak se bude sledovat, aby zatížení Šumavy nepřesáhlo rozumné meze, jak zajistit stabilitu a regeneraci celého ekosystému a podobně, celkem asi 10-20 parametrů), 3. na základě těchto cílů někdo musí napsat koncepci jak se to bude dělat - čili jaké budou zvoleny praktické nástroje a jak se bude měřit shoda parametrů systému s vektorem cílů a jak se bude měřit vnitřní stav systému, 4. podle dané koncepce se teprve musí napsat zákony, 5. na základě těchto zákonů se teprve zřídí odpovídající provozní, řídící a kontrolní struktury, 6. a pak už se jenom realizuje.
To co předvádějí akademičtí tydlitáci z Budějovic a různé zelené mozky je jenom demonstrace hrubé síly, zahraničního financování a absence řídících schopností (přesněji řečeno naprostá negramotnost v tomto oboru). Poslanci a další státní "činitelé" bohužel trpí zcela totožnou negramotností - proto "se neví co se vlastně chce" (chybí vektor cílů) a pořád se dohadují všelijaké změny v méně podstatných detailech.
Není třeba zdůrazňovat, že zelení mozci zcela ignorují zbytek české společnosti (proč ne, pro ně jsou rozhodující Sorosovy peníze).
Re: Kde není koncepce a vektor cílů
Je to vpodstatě tak, jak píšete. Zřídil se NPŠ s cíli a) umožnit přirozený vývoj společenstev, b) tento vývoj studovat, c) umožnit ochranu druhů na Šumavě rostoucích nebo žijících, d) zachovat prostor k rekreaci atd.. Podle toho jsou psány zákony. Jenže existují podnikatelé, kterým se to nelíbí a berou to jako omezení svých podnikatelských možností. Ti se snaží prolobovat do zákonů změny, které by jim umožnily kšeftovat se dřevem a udělat ze Šumavy lunapark, přičemž název Národní park Šumava může zůstat (je to dobré logo pro lákání návštěvníků lunaparku). Národní park se pak zmítá mezi tlaky podnikatelů na jedné a části veřejnosti a odborníků na druhé straně. A pak jsou lidé (Vy), kteří nic nechápou, tj. ani nedokážou odhalit ty skryté podnikatelské zájmy (i když jsou toho občas plné noviny), ani neví, co to Národní park je a proč bychom měli nějaký mít. Ti ty podnikatele nevědomky podporují proti svým vlastním zájmům.
Re: Kde není koncepce a vektor cílů
Ty podnikatelské záměry nemůžete také dokázat, ale i kdyby to byla pravda a byly tam lunaparky atd. bylo by to určitě lepší než ta uschlá pustina co tam vznikla po vaší tzv. ochraně přírody.
Do kamene tesat
"Ačkoli aktivisté jásají a dokonce i vědci dělají studie, když se tu i tam objeví semenáček smrku (jeřáby okouše rychle zvěř), nic přírodního na tomto procesu není. Nejsou tady buky, javory, osiky a jedle, které by tady díky stanovišti, klimatu a evoluci měly být. Je to jenom sukcese, kde se obnovují pouze ty dřeviny, které tady byly, a ty, které mají létavá semena, ale zároveň musí mít štěstí, aby nebyly skousány zvěří."
Do kamene tesat...
Re: Do kamene tesat
Ano touto větou autor dokresluje svůj obecný postoj k ochraně lesa před zvěří. Takto to platí v honitbách hospodářských lesů.
Nesrovnalost je ale v tom, že komentuje zákon k NP kde má být chráněno co možná vše živé zejména před vlivy člověka - nezasahováním - který si doposud přitom podmanil drtivou většinu planety kde dokonce likviduje historicky nebývalým tempem celé živočišné druhy.
Re: Do kamene tesat
Těžko chránit vše živé v NP, když z NP na druhou stranu dělají turistickou atrakci a přímo do ní nahánějí tůristy.
Re: Do kamene tesat
Proč máme chránit přírodu proti jakýmkoliv zásahům člověka, když je to naše životní prostředí a potřebujeme v něm nějak žít? To je absurdita.
Re: Do kamene tesat
Absurdní když už tak je, že hovoříme běžně o stálém rozvoji či alespon o trvale udržitelném rozvoji ale za stavu kdy planetu dokonce už několikanásobně přetěžujeme. Viz pojem ekostopa.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa
Konkrétně v senátním návrhu by ale měla být vyjímečně zajištěna trvalá udržitelnost rozvoje jen obcí a paradoxně sousedících s kterýmkoli NP!!!
Takovéto nekonzistentnosti od senátu ale Mrkva kupodivu nekomentuje, nekonkretizuje... ale afektivně se obecně naváží jen do Brabce. To dál svědčí o zaujatosti postojů.
Re: Do kamene tesat
Něco jiného je žít a něco jiného je lunapark, který má navštívit co nejvíce lidí. V lunaparku se nežije.
Re: Do kamene tesat
Hlavně v něm potřebujeme přežít a to tím Vaším způsobem dlouhodobě nelze.
Re: Do kamene tesat
Pěkný text, děkuji autorovi článku. Příroda je mocná čarodějka, nicméně, kde nic není (semenáčci stromů, které dříve na Šumavě před její změnou na hospodářský les byly), tam ani smrt nebere a tak člověk musí pomoci.
Článek
naprosto bez chyby. Inu, vzdělání a léta praxe. Přeju pevné zdraví!
Re: Článek
Ten článek i Váš komentář k němu má řadu věcných nesrovnalostí ale i zásadní nedostatky pro možnost vedení diskuse ke které ale paradoxně vyzývá. Neuvádí totiž nikde v textu žáná nezávisle ověřitelná fakta, odkazy..., Neopírá se o konkrétní znění paragrafů a nepodává návrhy na konkrétní změny ani nesrovnává návrh s doposud platnými pravidly.
Vybízí ale k odkladu schválení zákona a zřejmě tedy to je mu cílem - nikoli zkvalitnění zákoné normy či dokonce zlepšení ochrany přírodního prostředí před negativními vlivy.
Ppřitom se příznačně diskusi běžící už několik dní na NP vyhýbá. (Nemohu ale vyloučit, že věcně to dožene právě dnes).
Vyslovuje přitom veřejně dost drsné invektivy vůči konkrétní osobě ministra a populisticky píše k klamání národa. Takto se tedy zatím jen zapojil do proudu afektivně ideologicky a propagandisticky laděných článků kolem chystaného zákona.
Bezzasahovost i vysazování stromů,
které by v přirozeném lese normálně rostly, vedou ke stejnému cíli. Druhý způsob by možná možná urychlil některá sukcesní stadia, je ale nákladnější a není potřebný. Příroda je schopná si pomoci sama, pokud se jí poskytne prostor. Výnosy ovšem nemusí být možné vyjádřit v penězích. Problém Šumavy je smrková monokultura. I když se nebude zasahovat, ještě dlouho bude smrk všude dominovat. Líbí se mu na otevřených prostranstvích a bude tam masivně obnovovat, zatímco buky a jedle jsou pralesní stromy, jejichž mladá stadia jsou adaptovaná na růst v lese a pokud se ten na příliš velké ploše zhroutí, obnova těchto druhů bude pomalá a vysazování v tom mnoho nepomůže. Lesním hospodářstvím se les sice nezhroutí, ale stejně zmizí. A když se nebude kácet, tak uschlé stromy budou alespoň trochu příznivě působit na mikroklima a budou se z nich uvolňovat živiny, která bude využívat nově rostoucí les a bude tím mít lepší podmínky k obnově.
Žádný přirozený predátor není schopný držet populaci kořisti pod kontrolou. Jeho populační vzestupy a poklesy jenom s určitým zpožděním sledují populační vzestupy a poklesy kořisti. Pokud kořisti prostředí jakž takž vyhovuje a má dost žrádla, tak se namnoží a její populace se sama zhroutí, až to žrádlo vyčerpá. Pro zvěř je na Šumavě hlavní limitující faktor zima, kterou zvěř přežívá v přezimovacích obůrkách, kde je přikrmovaná. Na jaře je opět vypuštěná a lov pak aktivitu zvěře zatlačí do noci, takže i když je jí hodně, návštěvníci Šumavy ji uvidí jen zcela výjimečně. Bezzásahovost by nevedla k přemnožení, ale naopak ke snížení stavů. Po nějaké době by si zvěř zvykla a bylo by jí opticky více. Šumava s možností vidět zvířata by byla turisticky atraktivnější a odpadla by i zakázaná "klidová území" nebo "ochrana druhů citlivých na rušení", což jsou myslivecké pojmy, které s ochranou přírody nemají nic společného a do národního parku nepatří.
Re: ???
Dočetl jsem až k "Líbí se mu na otevřených prostranstvích" a končim! Další ekodiletant, kterej se dostal k internetu :-)
Re: Bezzasahovost i vysazování stromů,
Přesné to máte v tom, že jste návštěvník Šumavy a jen vzácně zahlédnete zvěř. Jako takový byste vůbec neměl co mluvit o ochraně Šumavských lesů, leč kdo vám v tom zabrání, že:
Re: Bezzasahovost i vysazování stromů,
Vy jste blázen. Vy chcete prales a přitom přírodu řídíte jak A. Babiš MF. Není vám ten bolševický dirigismus páchaný na přírodě divný?! Poručíme větru dešti je už bolševická mantra, kterou opět všem a všemu vnucujete!