Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Z druhého kopce

 Pane Čech moc děkuji za Vaši knížku vzpomínek, jsem vrstevník i když ne z Prahy a nyní zrovna čtu o zrádci Pražského jara a autora pendrekového zákona jak to správně popisujete a co se neděje na býv. FS se dala pamětní deska tohoto výtečníka,kdo je autorem této myšlenky ho stále připomínat.Správně jste připomněl Vašeho učitele "nikdy nevěřte komu-

nistům vždy jím zůstane" má to pod kůží i když vrátil knížku-posera. Známe je kolem sebe co jich všude je kdy se toho zbavíme? Hrůza!!

Moje vzpomínky

Část svého předškolního dětství a několikatery prázdniny jsem strávila u své babičky a dědy, kteří bydleli na Plzeňské /pod Klamovkou, v domě, kde bývala tiskárna/ Některé objekty, o kterých píšete tedy znám, některé ne /asi už byly daleko nebo jsem jim ještě nedorostla/.Stejně jako Vy vzpomínám na cukrárnu u Zvolánků kde paní prodávala a pan Z volánek zdobil rakvičky. Na Plzeňské také bývala prodejna obuvi, které babička vytrvale říkala Baťa. Škoda, že se návratu prodejen Baťa už nedožila. V paměti mám také hospodu U Zeleného Stromu, ta ale nebyla přímo na Pzeňské, ale kus za rohem a kam jsem občas chodila se strýcem pro pivo.

  Další matná vzpomínka...na Plzeňské někde na té straně, co byla škola, ale blíže k Andělu bylo kino. Byla jsem tam pouze jednou a shlédla sovětský film o medvíděti.

 Další místem, které mám v paměti takové, jaké asi už 40 let není, je Kotlářka - rozlehlá, snad škvárová plocha lemovaná terasovými svahy s divokou vegetací. Chodila jsem tam s babičkou často a opravdu si tam vyhrála.Byla jsem tehdy  malá a taky mi málo stačilo ke spokojenosti. Také se vybavuji slávu, když po Plzeňské projížděl Závod míru. Byla to pro mě opravdová událost.

Jsou to všechno vzpomínky 50 let staré, vyrostla jsem a už jsem k babičce na prázdniny nejezdila, babička se nakonec odstěhovala, ale v hlavě to mám pořád. Moc se proto vždycky těším na další díl Vzpomínek. Buďte zdráv a pište, prosím, dál, děláte tím lidem radost. 

Spadlá rimsa

co zabila kolemjdouci pani nebyla pocatkem 70. let, ale pred rokem 1967, nejspis 1966.

Ty sláty a chlebíčky

Opravdu dobré dělají a prodávají v lahůdkách Na zlatém kříži v Jungmance.

Je to skoro naproti magistrátu.

Re: Ty sláty a chlebíčky

Pán je znalec, také tam občas  když mám cestu kolem zajdu,  na čtyři kousky. Dva "Island" a dva s vajíčkem.

Anděl..

Jo, Smaženka u Anděla - tam mívali bramboráky s uzeným masem... Vedle byl mlíčňák a v něm dělali ty nejúžasnější mléčné kokteily... A naproti U kominíčků? Tam jsme zase chodili na Sekanou svíčkovou (svíčková omáčka s plátkem sekané) s knedlíky za 3,40Kčs  Potom maturita v roce 1982 na Zatlance a sbohem, Smíchove...

JÁ SI ZASE VZPOMÍNÁM, JAK JSEM CHODIL ....

coby študý chudent na večeře do hotelu Alcron, nikdo mi to tenkrát nechtěl věřit.

        Když se šlo do suterénních hotelových garáží, tak vlevo byly nenápadné dveře do nevelké jídelny, kde se dalo za opravdu levný peníz najíst výborného jídla, které jaksi zbylo (samozřejmě, že ne na talířích) a pro hotel bylo lepší ho prodat levně, nežli ho vyhodit. To bylo někdy před rokem 1968.

Re: JÁ SI ZASE VZPOMÍNÁM, JAK JSEM CHODIL ....

A musel jste předtím něco podepisovat jako ostatní personál?

Pane Čechu,

Za nevhodné umístění Zlatého anděla může ten, kdo zadal přestavbu Anděla francouzskému archítektu Jean Nouvel (zřejmě smíchovská radnice). Tento architekt je sice světoznámý, ale ten celý komplex je nepovedený, jak nárožní dům, tak i domy do Nádražní a Bozděchovy ulice. A s tím andělem je to tak, že na besedě s občany sice pan architekt tvrdil, že zachová genius loci Smíchova, ovšem on je z Paříže ten genius špatně vidět a tak potom se marně hledalo místo, kam tu fresku dát, až se našlo trapné místo, které jste museli tak složitě zjišťovat. Ale stejně se k duchu místa zachoval Milunič a Gehry v případě tančícího domu, takže nic nového. Ještě, že se nepostaví Kaplického chobotnice, neb je to jen další z architektů, kteří si budují pomník a nikoli budovu pro veřejnost.

Kaplický

už dobudoval.

chodil někdo z Vás do Spálenky

na držkovku a jiné nezdravé dobroty z pravého masa a tuku?

Re: chodil někdo z Vás do Spálenky

Ale jó, ale raději jsme s kamarády chodili kousek  dál na Národní tř. do řeznictví, vzadu byla malá jídelna /držkovka, gulášová, ovar, prejt/. Servírka při příchodu hvízdla na prsty, vyjmenovala onen jídelníček, lidé se přihlásili jako ve škole. Za chvilku vše přinesla, opět hvízdla podle toho, kdo si co objednal, tak mu to dala, skásla ho a bylo to. Nebyla to hospoda, takže i ceny tam byly nižší a často se v tom řeznitví daly koupit i věci, které normálně jinde nebyly. Kdo ví, co je tam teď, tohle bylo před víc než 35 lety.

pozor padá omítka

Při mém prvním návratu po 25 letech emigrace jsem v Praze nacházel lešení s nápisem "Pozor padá omítka", které jsem znal ještě z dob před emigraci. No a na "mojích" trasách po Praze jsem se bez obtíží vyhybal "známým" dírám ve vozovce, byly jen zpravidla poněkud větší. Jakou jsem měl v pozdějších letech radost, když se situace začala měnit, a to nejen v Praze.

Vzpomínka

Jsem také narozen v Praze ... pan Čech se zmiňuje o automatu na rohu Štefánikovy a Plzeňské, dělala tam slečna která se(kupodivu)velice o mne zajímala ale já se nedal, já se vyškub ... měla zelený oči a já měl strach že to jsou oči"hadí"... no ani nemusíte hádat jaký voči má moje manželka ... jasně, šedozelený.