26.9.2021 | Svátek má Andrea


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Závažné námitky

Při pozorném čtení návrhu a pokusu aplikovat ho na Národní park Šumava lze shledat významné rozpory mezi proklamovanými cíli národních parků a NPŠ a dalšími zásadami jejich provozování a pochopitelně současnou realitou.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Novák 28.3.2017 14:41

Nechme

postupnou obnovu přirozených ekosystémů na Šumavě přírodě. Nepouštějme k tomu Mrkvu.

Z. Čábelka 28.3.2017 15:16

Re: Nechme

Bože, Bože, do čeho jsi duši dal? Co s tím Tvým pokušením tady si máme počít?!

P. Zinga 28.3.2017 15:30

Re: Nechme

Co znamená to "396" u Vašeho jména? IQ? Tak to jste již za 360°kružnice v oblasti debility. Jak jinak chápat, že jste vůbec nepochopil text? Tomu se říká funkční negramotnost-sice čtu, ale nevím co. Nestyďte se, jste v dobré-vysokoškolské-společnosti.

P. Rada 28.3.2017 16:28

Re: Nechme ...

Když už jste to nadhodil tak velmi vysoké IQ mohou mít i zločinci a zlý čin je zřejmě podle Vás už jen samotný nesuhlas s článkem. Obojí není "nic proti přírodě" - týlá se lidské subjektivity.

Na druhou stranu to oč se tematicky jedná tkví v zákonné normě o co možná nezávislosti přírodních procesů v samém jádru NP na lidském počínání a to je problém dost široký a vážný.

Text pana Mrkvy lze lidsky chápat i jako na zakázku napsaný ale zároven prázdný. To proto, že faktické znění zákona, právní výklady statí... zde v ruce asi nikdo memá, autor prakticky nic ověřitelného neuvedl a tak je širší věcná diskuse prakticky vyloučená.

Diskusně navázat lze jen některé výroky k tématu či na autorovi předešlé články a historii oblasti. Ani svých "Několik posledních slov" však sám autor zřejmě nebere vážně.

Jeví se mi to tedy spíše tak, že Mrkva je prostředníkem pro cíle kohosi v pozadí - sám totiž niky k ničemu nediskutuje, nedoplnuje argumenty a pod. Někomu ale přesto může takto pomoci zabránit přijetí normy skrze ovlvnování dotyčných poslanců veřejností a to je páka i zde působící. Proto i nadhozené "hlasování proti Mrkvovi" někumu může dost hnout žlučí a to až tak, že má k vulgárnosti jen krůček - že pane Zingo?

M. Prokop 28.3.2017 16:51

Re: Nechme ...

Prostředníkem pro cíle kohosi v pozadí? To jsou přece zelenáči!

K. Novák 28.3.2017 19:53

Re: Nechme

Pro P. Zingu: text lze chápat jako text omezence, který je přesvědčen, že příroda, ani ta divoká, nemůže existovat bez lidské péče. Do šumavské přírody by vrtal, zmršil by ji, a pak by tu zmršeninu prohlásil za přirozenou přírodu a za ten správný Národní park. Nepouštějme ho na Šumavě (a nejspíš nikde) k ničemu.

M. Prokop 28.3.2017 16:50

Re: Nechme

Hlavně k tomu nepouštějme rudé, oranžové, zelené ...

Mrkva alespoň ví o co jde.

P. Rada 28.3.2017 17:00

Re: Nechme

Pokud M. něco ví - měl byto sdělit a né mlžit a lobovat proti zákonu zároven.

Uvedu příklad věcného právního rozboru k oponentnímu senátnímu návrhu:

http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/02/stanovisko_kpzp_k_novelizaci_zakona_c._114_1992sb._o_ochrane_prirody_a_krajiny.pdf

M. Prokop 28.3.2017 21:42

" věcného právního rozboru"

"http://hnutiduha"

Vy tedy umíte pobavit!

J. Jurax 28.3.2017 22:00

Re: Nechme

Věcný právní rozbor od duhatců? Slyšte, slyšte, pastuškové ...

J. Lepka 28.3.2017 18:38

Re: Nechme

Vy jste jistě studoval Lysenka, že? Ten tvrdil, že vlastnosti během života získané se stanou dědičnými, ba dokonce dokázal nejen rozdojit kozla, ale i vypěstovat obilí, kde na jednom stonku byly klasy všech čtyř druhů, tedy pšenice, žita, ječmene i ovsa, ovšem jaksi se ani jemu nepodařilo přinutit smrk produkovat jedlová, natož buková semena.

J. Lukavsky 29.3.2017 9:28

Re: Nechme

"dokonce dokázal nejen rozdojit kozla" No to zse není takový kumšt, to se stane i u lidí, po stresu se může muži spustit laktace. Laktaci totiž u muže brzdí testosteron a když se tvoří málo.... no a s těmi klasy to bylo spíš tak, že na poli kam vyseli pšenici se objevily i rostlinky třebas žita. No zpátečníci a buržoazní hnidopiši, placení americkými diverzními centrálami a peněžními žoky z Vólstrýtu sice remcali, že to žito tam možná přežilo od minulé sedby, ale kdo by se dal zmýlit ve víře v nesmrtelné učení souha Lysenka Lepšeinské aj. věrozvěstů že?

J.L.

J. Lukavsky 29.3.2017 9:22

Re: Nechme

Přirozeným ekosystémem myslíte co? Ty mladé smrčky co vyrostly pod starými uschlými a sežranými smrky? Přirozený ekosystém na Šumavě je myslím buko jedlový smíšený les s mírnou příměsí smrku a dalších dřevin. Tedy v polohách pod 1000 m nadm.

J.L.

J. Lukavsky 29.3.2017 9:52

Re: Nechme

Podstatné je co myslíte tím přirozeným ekosystémem na Šumavě. Přirozený tj. původní tj. odpovídající klimatu, nadm. v. a podloží je smíšený buko-jedlový les s příměsí dalších druhů. A jak tam ten buk přicestuje? Ani jedle se nerozptyluje moc daleko, šišky se rozpadají už na stromu a semena jsou těžká. To co před 150 lety Schwarzenbergové na Šumavě vysázeli byla umělá, smrková, stejnověká monokultura, čili bramborové pole. A kvalifikaci pro bramborové pole má agronom a pro smrkovou plantáž lesník. Ti co s planoucím okem káží o tajuplných silách přírody jsou spíše objekty pro doc. Chocholouška. Howgh.

J.L.