P. Zinga 2.2.2019 20:40

Vy znáte Palachův odkaz?

A navíc, pružnost je taky žádaná vlastnost materiálů: můžeš je ohnout, ale nezlomíš.

Kdysi jsem četl cosi o tom, že právě česká pružnost umožnila Čechům přežít v německém moři.

Možná to není zrovna velikány ducha uctívaná vlastnost, ale důležitá pro přežití je.

Chtěl bych vidět, jak jdete proti vichřici hrdě vzpřímen...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 2.2.2019 19:56

Problematika popisovaného zlomení páteře národa..

.. po listopadu 1989 spočívá v tom, že o nápravě zločinů let padesátých i pozdějších, rozhodovali ti, kteří se na nich většinou podíleli. Členové studentských akčních trojek, stranických výborů, mladí a nadšení revoluční básníci, reformní komunisté třetí cesty z r.1968. Nezlomila se páteř národa, jenom se národ znovu nechal vést tvory bez páteře.

Do bitev půjde před řadami..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 2.2.2019 19:43

A pan autor je taky bezpáteřní?

A, já zapomněl... on ne. To jen my ostatní...

Znám dost lidí, kteří rovnou páteř mají. Téměř všichni jsou Češi - moc cizinců osobně neznám. S politikou to ani v nejmenším nesouvisí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 2.2.2019 18:24

Ńení důvod pro další Sametovku !

Nejdřív tady musí dorůst skuteční demokrati.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 2.2.2019 18:20

Naprosto logické,

kdo v této zemi měl nějaké finance z doby totáče ? Jedině komouši, kdo měl o podnicích nejlepší informace? Zase jen komouši, kteří to v tom kterém podniku kočírovali.

V tom byl největší průšvih - nejsme jako ONI..

A tak měli nejlepší předpoklady, jak se s poSametovým chaosem vypořádat. A když ne oni, tak jejich potomci, příbuzní. Měli nejreálnější informace. A prachy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.2.2019 16:28

Národu nepraská páteř.

Národ "pluje" dějinami, občas ve vlnobití. Páteř praská jednotlivcům, často pak zázračně sroste do ještě lepší ohebnosti.

Nemyslím, že máme křivější páteř než lidičky okolo, ačkoliv to o čecháčcích opakovaně pronáší jeden majitel nemovitostí v naší kotlince. Má několik národních identit a tvrdí o sobě, že má rovnou páteř.

Ale některé věty jsou trefné. Jiné "hodně k diskusi", Bílá hora nic nezlomila, to plkal jen Jirásek. Namátkou. Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 2.2.2019 11:02

Klausova kupónova privatizace

nebyl až tak zlý nápad, daleko horší nápad byl, že často i vysokoškoláci dávali své body různým privatizačním fondům. Tedy nedokázali se rozhodnout, tak to svěřili "odborníkům". Že pak přišli zkrátka a teď brečí, jejich chyba.

Pokud jde o Palacha, ty řeči a málem oslavy jsou jenom projevem farizejství. On byl hrdina, pro nás platí z Řehole Benediktovi: Já jsem červ, a ne člověk, na pohanu lidem, na potupu chátře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Marek 2.2.2019 10:35

Výkřik, pocit

bez jakékoliv souvislosti se skutečností. Tedy blábol. Jste prostě odpůrce privatizace, OK.

"Dnešní marasmus má nezpochybnitelný základ v době po listopadu, kdy do morálního rozčarování a právního chaosu byli navíc Klausovou kupónovou privatizací (a ostatní podivnou privatizací) vypuštěni ekonomičtí dravci nebo přímo darebáci, většinou napojení na dřívější komunistické struktury"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 2.2.2019 9:35

Páteř národa neexistuje, je to taková moralistní metafora

a výmysl nezorientovaných. Zato národy a jejich národní státy ano. A navždy.

A navzdory socialistickým dacanům, kteří svými penězi okrádají lidstvo. To se musí změnit. A změní, až věc dosáhne nesnesitelnosti, Bilderberg zanikne. To samo, spontánními silami... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mikulec 2.2.2019 9:25

Re: Jak to bylo v Německu?

Hlavně také Spojenci se zasloužili o to kseftareni s Třetí říši, kdy už byla na kolenou. Zachránili spoustu válečných zločinců z rad lékařů z koncentračních táborů, techniku a inženýrů, co vyvíjeli zbraně. Tohle se ví. A ze se nenašly pečlivě vedené výzkumy z pokusu na lidech, i z toho vyplývá, ze je Spojenci koupili. Pro uklidnění veřejnosti se konal teatr v Norimberku, a tot vše. Německo si obecně své válečné hrdiny hýčka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mikulec 2.2.2019 9:14

Re: Pane Pešta svatá pravda,

:-)) Pátým pádem oslovujeme Pešta .:-)) Pak kdo se v tom plácá .:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Šubrt 2.2.2019 7:37

Pane Pešta svatá pravda,

ale k další "Sametové" revoluci hned tak nedojde, takže budeme se v tom plácat dál a doufat v zázrak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 2.2.2019 5:03

Re: "Páteř národa

A o deset let později se objevila Charta 77 a v ní, světe div se, spousta soudruhů, kteří neprošli prověrkami. Důvěru si nezískali ani po listopadovém převzetí moci, lidé si jejich "bohaté zkušenosti" ještě pamatovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 2.2.2019 4:58

"Páteř národa

jak patetické. Lepší výraz je důvěra v .... na příklad v politiky, v představitele, v elitu. Po mnichovské zradě a nevůli představitelů státu k obraně vlastních občanů a voličů, po útěku hlavního představitele první republiky Beneše to nebylo s důvěrou moc dobré. Po vítězné válce se nedošlo k obnově "ducha" republiky první, nemohlo - za hrůzného řádění německých okupantů jsme přišli o kulturní, vojenskou i politickou elitu a z těch, co přežili se stali funkcionáři (Jiří Voskovec vzpomínal, jak po návratu z ameriky nenašel v doma kamarády, ale funkcionáře). Nástup bolševizmu nedůvěru, vzájemnou, jen prohloubil. Rok 1968 je dnes popisovaný velmi romanticky jako sjednocení národa v naději do budoucna. Ale to je v lepším případě omyl, snad vzniklý z tehdejších "svobodně" marxistických medií. Nebylo tomu tak. Dvacet let po znárodnění a deset po konci toho nejhoršího marxistického teroru neměla "strana a vláda" důvěru naprosté většiny obyvatel. Svobodných voleb se bála jako čert kříže. Společný odpor proti okupaci vojsky varšavské smlouvy sjednotil na týden "reformní" komunisty se zbytkem národa. Vzájemná nedůvěra jen vzrostla. "Progresivní" komunisty si veřejnost pamatovala z padesátých let jako horlivé zločince s neomezenou mocí - sekerníky. Většina z nich se snažila zapojit do normalizace a když jim to "nevyšlo", málo kdo je litoval. Důvěru neměli ani stávkující studenti, kteří byli i pro KSČ radikálně levicoví, natož pro lidi se špatným kádrovým profilem - pamatovali si řádění jejich předchůdců (často otců) o dvacet let dříve. Čin Jana Palacha společností otřásl, ale minul se cílem - musel. Společnost byla rozdělená na komunisty a nekomunisty, a komunisti na konzervativní a reformní, a na prospěcháře, kteří vždy těží ze zakalené vody. A nekomunisti neměli žádnou moc, jen zprostředkovanou přes bolševické strany národní fronty, tehdy již pár měsíců kolaborující s okupanty. Po zákazech "kontrarevolučních" organizací - KAN a K231 přecházela do ilegality i církev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Urbánek 2.2.2019 0:43

Jak to bylo v Německu?

Autor žije v mylném přesvědčení, že po druhé světové válce nastalo v Německu plné vyrovnání s nacismem "dlouholetými žaláři". Mnohdy tomu tak nebylo. Pokud mě paměť neklame, vzpomeňme příběh jakéhosi Aloise Weisse (snadno dohledatelné na internetu): Za války byl v Praze na Pankráci ve funkci hlavního popravčího. Společně se svými pomocníky popravil gilotinou hodně přes tisíc československých vlastenců. Circa v květnu 1945 se přesunul do pozdější NSR a tam si kupodivu celkem v poklidu žil až do roku 1977, kdy zesnul přirozenou smrtí. A podobných případů bylo víc ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek