Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Problematické tvrzení
Tvrzení autora, že "Dneska lze dosáhnout docentury nebo profesury pouze zdoláním nějaké objektivně nasazené laťky." je dosti problematické, když si fakulty provádějí habilitační řízení samy u fakultou vybraných a oslovených uchazečů, tam pak kamarádšoft kvete jedna báseň. Viz například fakulta tzv. společenských věd na UK v Praze. :-)))
Pokles úrovně na VŠ tedy bude mít pokračování.
Chystané univerzální řešení zajistí bezpochyby dotatek potřebných vědeckých hodností ale za cenu výrazného snížení kvality. Bude to stejné jako nyní s uchazeči. Absolvent z pochybného vzdělávacího institutu má stejně planý diplom jako absolvent prestižního ústavu ale jejich působení v dané pozici bude diametrálně odlišné. Bohužel, díky osobním vztahům na vedoucích místech ti první vítězí.
Problém současného systému
Máme tu dva systémy. Ten existující, kdy docent (profesor) = titul. Ten navrhovaný, kdy docent (profesor) = pracovní místo. Problém současného systému, který autor ve článku neuvádí je tento:
Dejme tomu, že mladý schopný vědec se stane ve 33 letech docentem a v 36 profesorem. Ve 38 si řekne, že už ho to na škole nebaví a odejde dělat něco úplně jiného mimo svůj obor - podnikat, řídit banku, prodávat do trafiky, pěstovat jablka, cokoliv. Ale po dalších deseti letech se mu zasteskne po škole a rozhodne se vrátit se. Bude přivítán s otevřenou náručí, protože je profesorem a navíc relativně mladým. To, že za posledních deset let nic odborného nevykonal, že mu v jeho oboru ujel vlak a že doktorandi vědí víc než on, to vůbec nevadí, on má ten správný papír, který pracoviště kvůli akreditaci potřebuje.
Tento příklad je samozřejmě hodně přitažený za vlasy, chci jím jen poukázat na slabé místo současného systému. Asi nejlepší by byla nějaká kombinace obou systémů, jenom mě nenapadá jak je spojit, aby to nebyla naprostá byrokratická zběsilost...
Krátce řečeno
Dnes je hlavním důvodem docházky na vysokou školu mít nějaký titul. Za první republiky se na vysokou školu chodilo pro získání vědomostí a vzdělanosti. Dnes je titul možné dostat za peníze i za čtvrt roku. Za první republiky znamenal akademický titul prestiž a úctu a odpovědnost vůči společnosti. Tímto se omlouvám všem, kterých se to netýká, ale v současné době jsou ve velké menčině.
Re: Krátce řečeno
Tak nevím, je méně v poměru k více menšina, nebo menčina? Asi to souvisí s tím vzděláním.
Jednoduché a lacné riešenie
Pri podobnej témy si pravidelne spomeniem na starý kreslený vtip:
Námestie, plné vyjavených ľudkov a z balkóna nad nimi kráľ vyhlasuje: "Chcem byť kráľom najvzdelanejšieho národa na svete, a preto týmto všetkým svojim poddaným udeľujem doktorát!"
Niekedy dávno som sa na tom dobre bavil...
Rychlostudenti a podobná havěť
se dříve nebo později stane naší zázračnou zbraní v boji s globální konkurencí. To bude prda. Snad to trochu zachrání vietnamští spoluobčané, pokud v té naší milé zemičce zůstanou i po studiích.
Re: co nás čeká a co nás nemine(?)
Co ale s tím, když jeho stranu zvolí přes 10% voličů v poměrném systému a bez ní vládu sestavit nebyl možné?