Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Od jedničky do pětky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
K. Janyška 1.4.2015 17:45Ano, počítání do pěti je základem matematické abstrakce. Kdo nezvládá z dětí tohle v útlém věku, má potíže celý život... Dzp. |
F. Kusák 1.4.2015 14:16O tom, že naše školství je v zoufalém stavu, bylo napsáno mnoho řádek. Já jsem přesvědčen, že hlavním důvodem je nedostatek osobností, a to zejména ve školách základních. Proč tomu tak je, má jistě mnoho důvodů. Rád vzpomínám na celou řadu pedagogů, kteří mě ulehčili život a "děkuji" normalizaci, že odešlo učit mnoho mimořádně schopných lidí jen proto, že ze svých původních profesí byli uklizeni. A tak, než i tam začali někomu vadit, pár let učili. Tak nás na literaturu a češtinu měl bývalý redaktor literárních novin a na matematiku a fyziku asistentka z matfyzu. Ti lidé byli nejen vynikající odborníci, ale také mě naučili tyto předměty milovat a vážit si vzdělání. Kdežto dnes musí odcházet lidé ze škol jen pro to, že jim chybí pochybná kvalifikace velmi často z pochybné vysoké školy. Jako kdyby to před tím vadilo, když byli přijímáni. Pak musí odejít absolvent konzervatoře a hudebku vyučuje fyzikářka. |
J. Lepka 1.4.2015 13:33Do smrti nezapomenu na svou učitelku na I. stupni ZDŠ. Úžasná ženská. Věnovala se nám tak, že jsem podobný případ zaregistroval až u učitelky mé starší dcery, ovšem ta nám na rovinu řekla, že tohle s nimi dělat nemůže ani nesmí, že předpisy jsou, žel, už někde jinde. Nás paní Učitelka Prokůpková nejdřív naučila plavat, to v roce 1963 nebylo vůbec normální, natož běžné, aby si pak vzala na triko, že nás na výletě / ovšemže neorganizovaném školou, ale jen jí a pár nadšenými rodiči /klidně vzala do rybníka poté, co nás protáhla Prachovskými skalami. Bez rizika, že se někdo utopí nebo zřítí ze skály. Ona totiž měla takřka absolutní důvěru jak v nás, tak my v ni. A kdo neposlechl, byl na místě vyřešen ručně. Vidím to jasně jako dnes, levou rukou pod krkem nebo za košili, přehodila si retko do druhého koutku a podle provinění přistál příslušný počet facek a delikt byl vyřešen. Jednou se můj otec, přítomný jako pomocný dozor podivil, že si to troufne, co když si provinilec bude stěžovat doma, " Aby dostal doma podruhé?" No zkuste podobnou politiku teď. A my ji milovali a ona nás. |
r. hanka 1.4.2015 10:49škola života nic se ve školství nezměnilo. Jeden ze synů , mistr ve vytrvalostní disciplině, dostával trojku z tělocviku protože nezaběhl 100m v požadovaném "normovaném" čase. Druhý syn měl potíže v češtině, protože odmítal číst Malého Bobše v době, kdy běžně četl sci-fi. Naopak paní učitelka Hladká z Kunratic byla i pro největší sígry ze třídy " Bůh". |
A. Alda 1.4.2015 9:07Moc dobrý článek. Jako otec tří dnes již dospělých dětí bych mohl takových historek s pochybenými učitelkami dodat ještě spoustu... |
R. Langer 1.4.2015 8:50Tedy, pane autore, těmi poměry v našem současném školství jste mě trochu vyděsil. To opravdu nejde propustit neschopného učitele? |
A. Alda 1.4.2015 9:12Lze propustit. Teoreticky. Podle zákoníku práce. Máte to v paragrafu 52 zákoníku práce. V úvahu připadá písm. f): pro neuspokojivé pracovní výsledky, byl-li v posledních 12 měsících vyzván k jejich odstranění a on tak v přiměřené lhůtě neučinil. V podmínkách školství téměř nepoužitelné. |