Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ano, počítání do pěti je základem matematické abstrakce.

Kdo nezvládá z dětí tohle v útlém věku, má potíže celý život... Dzp.

O tom,

že naše školství je v zoufalém stavu, bylo napsáno mnoho řádek. Já jsem přesvědčen, že hlavním důvodem je nedostatek osobností, a to zejména ve školách základních. Proč tomu tak je, má jistě mnoho důvodů. Rád vzpomínám na celou řadu pedagogů, kteří mě ulehčili život a "děkuji" normalizaci, že odešlo učit mnoho mimořádně schopných lidí jen proto, že ze svých původních profesí byli uklizeni. A tak, než i tam začali někomu vadit, pár let učili. Tak nás na literaturu a češtinu měl bývalý redaktor literárních novin a na matematiku a fyziku asistentka z matfyzu. Ti lidé byli nejen vynikající odborníci, ale také mě naučili tyto předměty milovat a vážit si vzdělání. Kdežto dnes musí odcházet lidé ze škol jen pro to, že jim chybí pochybná kvalifikace velmi často z pochybné vysoké školy. Jako kdyby to před tím vadilo, když byli přijímáni. Pak musí odejít absolvent konzervatoře a hudebku vyučuje fyzikářka.

Do smrti nezapomenu na svou učitelku na I. stupni ZDŠ.

Úžasná ženská. Věnovala se nám tak, že jsem podobný případ zaregistroval až u učitelky mé starší dcery, ovšem ta nám na rovinu řekla, že tohle s nimi dělat nemůže ani nesmí, že předpisy jsou, žel, už někde jinde.

Nás paní Učitelka Prokůpková nejdřív naučila plavat, to v roce 1963 nebylo vůbec normální, natož běžné, aby si pak vzala na triko, že nás na výletě / ovšemže neorganizovaném školou, ale jen jí a pár nadšenými rodiči /klidně vzala do rybníka poté, co nás protáhla Prachovskými skalami. Bez rizika, že se někdo utopí nebo zřítí ze skály. Ona totiž měla takřka absolutní důvěru jak v nás, tak my v ni. A kdo neposlechl, byl na místě vyřešen ručně. Vidím to jasně jako dnes, levou rukou pod krkem nebo za košili, přehodila si retko do druhého koutku a podle provinění přistál příslušný počet facek a delikt byl vyřešen. Jednou se můj otec, přítomný jako pomocný dozor podivil, že si to troufne, co když si provinilec bude stěžovat doma, " Aby dostal doma podruhé?"

No zkuste podobnou politiku teď.

A my ji milovali a ona nás.

škola života

nic se ve školství nezměnilo. Jeden ze synů , mistr ve vytrvalostní disciplině, dostával trojku z tělocviku protože nezaběhl 100m v požadovaném "normovaném" čase. Druhý syn měl potíže v češtině, protože odmítal číst Malého Bobše  v době, kdy běžně četl sci-fi. Naopak  paní učitelka  Hladká z Kunratic byla i pro největší sígry  ze třídy " Bůh".

Moc dobrý článek.

Jako otec tří dnes již dospělých dětí bych mohl takových historek s pochybenými učitelkami dodat ještě spoustu...

Tedy, pane autore,

těmi poměry v našem současném školství jste mě trochu vyděsil. To opravdu nejde propustit neschopného učitele?

Lze propustit. Teoreticky.

Podle zákoníku práce.

Máte to v paragrafu 52 zákoníku práce. V úvahu připadá písm. f): pro neuspokojivé pracovní výsledky, byl-li v posledních 12 měsících vyzván k jejich odstranění a on tak v přiměřené lhůtě neučinil.

V podmínkách školství téměř nepoužitelné.