Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
To, že se školství
dostalo do stavu, kdy se žáci spíše hlídají než učí, kdy neexistuje jakákoliv legislativa, která by umožnila škole ochranu žáků žáků kteří se učit chtějí (skutečně jsou takoví), kdy se přemýšlí o jakémsi přetěžování žáků mě utvrzuje v názoru, že to je chtěný stav. Stali jsme se robotárnou a většinu technologií bychom lehce vymysleli sami. Ale o to není zájem. Takže financování školství, reforma školsrví (RVP, ŠVP) případně hrátky okolo státních maturit nejsou nic jiného, než zástěrky pro to, že školství fakticky nefunguje. Takže mé vnuky asi bude učit důchodkyně z dob c.k. R-U, která ještě umí rovnice a slovní úlohy a nezkoumala, jestli se jí to bude hodit nebo ne.
Je potřeba umět psát ?
Měli by se budoucí vysokoškoláci (dnes pětiletí) vůbec učit psát ? Nebude to v jejich době luxus, už i klávesnice budou anachronismem, texty se budou zadávat přes dotekové obrazovky... K čemu je jim vědět, kdo byl Karel Hynek Mácha ? To je určitě velmi neužitečný poznatek ! Balast v osnovách !
Generační problém
V půlce šedesátých let minulého století průměrný uchazeč o vysokoškolská studia měl perfektní přehled o české a světové literatuře, vyjadřovací schopnosti, exceloval v matematice, historii atd. a nemusel uspět pokud nebyl "urozený". U polistopadových uchazečů jsem se setkal i s takovými, kterým dělalo problém hy, chy, ky, ry .....ale SMSkovat dokázali rychle, PC jim nedělal problém. Jejich představy o uplatnění v budoucnosti jsou pro uživatele logaritmického pravítka poněkud surealistické. Zřejmě už vědění není dar, ale nepotřebné harampádí a studium nevýslovné příkoří. O tuto novodobou kvalitu života opravdu nestojím. Avšak pravdou je, že nad námi staříci tenkrát rovněž lámali hůl ....
Re: Generační problém
Ale měli co lámat, ti staříci. Už není co lámat, snad zalamovat. Ruce.
Re: A co takhle přátelé,
přiznat si,že naše školství za posledních 15-20 let stojí za starou bačkoru. Deforma školství je založena na jakési svobodě, živelnosti. Pouze jazykové vzdělání dosáhlo lepší úrovně než za komunistů, ale to zase nebylo tak těžké!
A divíte se?
Když na počátku "sametu, jistý prognostik, dnes věčně, až směšně "rýpající " "důchodce z Vysočiny" zdegradoval poctivou práci tehdejších kantorů přerovnáním k Nepálu, začalo to s naším školstvím opavdu s kopce.Po úsečce od Vopěnky k Liškovi.... se teprve toho Nepálu možná dočkáme, a pan důchodce bude zářit spokojeností, že mu alespoň jedna prognoza, sice s dvacetiletým zpožděním, vyšla.Ani se nezačervená, přesto, že k současné katastrofální situaci ve školství svými neuváženými bonmoty přispěl!
Re: A divíte se?
Dovoluji si připoopravit Vaši vzpomínku na velkohubého ochlastu t.č. z Vysočiny - bylo to tak, že on porovnával finance směřující do školství u nás a v Nepálu, čili procenta ze státního (královského) rozpočtu. Odvolával se na příslušnou ročenku OSN (UNESCO), ostatně již v srpnu 88 o tom psal v časopise T88 a tím dostal redakci do velkých potíží. V tomto kontextu spíše kantory podpořil, že i v tomto svrabu jsou schopni něco naučit. Pamatuji si také na Pitharta co by premiéra ,který tvrdil " Jsou tři obory na kterých šetřit nebudeme -školství, zdravotnictví a policie" ... nerad chytám za slovíčko, ale prohlášení tohoto druhu bylo a bude ještě mnoho, zvláště před volbami.
a ještě dodatek
švédské školství - nejsou peníze provedlo okolo roku 1998 úžasnou reformu. Převedlo 4-tý ročník průmyslovky na vysokou, a z učňovské dvouleté udělalo také tříletou a to se nazvalo gymnáziem..sláva všichni žáci studují na gymnáziu je sice bez maturity ale žáci slaví jako by byla. A tak ve 2 ročníku obor media - budoucí novináři, TV reportéři a podobní ....se dostali k vrcholu matematiky: kvadratické rovnice...a když jsem napsal vzorec na tabuli x1 = - p/2 atd.....tak žasli a protestovali: vždyt' to jsou samá písmena, to se nedá počítat. Více není třeba dodat o počítání procent raději pomlčím...kolik je 15 žáků z 20 ...no přece 15% a je to
od veseleho školství ochraňuj nás Pane
čtenáři jistě prominou, že cituji kostelní píseń. Já jsem učil matematiku přes 30 let na švédských školách a s úžasem viděl jak se řítí do ..tunele. S internetem a počítačkami zmizely nároky umět násobilku, dělit dvěma nebo násobit deseti už bez kalkulačky nešlo a opravdu jsem měl dojem, že bych měl - v letech 95 a později...stát u tabule s šaškovskou čepičkou, měnit barvy a přitom asi hrát na kytaru, abych takhle konkuroval iteraktivním hrám. A když vám prodavač s kalkulačkou oznámi cenu 3 desek á 15 korun že výsledná cena je 54 korun...(osobní zážitek) tak si říkáte ano asi je to vyučování málo zábavné, budu chodit po rukách...A marně jsem poukazoval na to, že jestli chtějí uspět ve sportu, tak je to trenink, dřina pot, ale matiku jedině legrací a bez námahy
Tenhle režim nepotřebuje vzdělané lidi
stačí mu pologramotné stádo/ tak jak je to už v USA/ Lidí ,kteří budou většinu dne makat ,po příchodu domů se unavení svalí na kavalec ,otevřou si pivo a pustí si nějaký idiotský americký serial na TV Nova .A drůhý den na novo .Vzdělané lidi nepotřebují .
Re: Tenhle režim nepotřebuje vzdělané lidi
žádný režim nepotřebuje nikoliv vzdělané, ale samostatně uvažující lidi.
Re: Tenhle režim nepotřebuje vzdělané lidi
Tak jak to sakra je. Potřebuje nebo nepotřebuje. Příště čtěte po sobě, a když vám to nesedí, tak to udělejte v leže. Pro živého Boha, ne sám.
Re: Tenhle režim nepotřebuje vzdělané lidi
Samostatně uvažující nevzdělanec, o čem a na základě čeho bude samostatně uvažovat? Bohužel, takovýmto materiálem máme prolezlé nanagementy podniků, je jich plný parlament, vláda a ministerstva. A výsledek se opravdu pomalu ale jistě dostavuje. Blahoslavený chudý duchem, neboť jeho jest království nebeské. A bude hůř.
Akademičnost vs. praktičnost
Tak jsem dnes ve třídě plné svobodných osobností zadal úlohu "Na 4 porce je třeba 600 kg kuřecího masa, 4 rajčata, 2 papriky, 1 cibule, 2 lžíce škrobu, 2 lžíce oleje, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžička soli, 1 lžička pepře a 1 lžička karí. Kolik surovin je třeba na 5 porcí?" Úloha z praxe jak hrom.
A pak to začlo: "Mně sójovka nechutná." "Joooo, fuuuuj." "Co kecáš, vždyť je dobrá." "Jo!" atd. Vše pronášeno natolik nahlas, aby z toho kamarád na druhém konci taky něco měl.
Uklidnil jsem třídu, vysvětlil, že o osobní chutě nejde a zopakoval otázku. A zase: "Tomu pátýmu bych nic nedala." "Udělám toho dvakrát tolik a něco zbyde." "Nedáme nikomu nic, hahaha."...poslední replika opakována asi 5x.
Úlohu z celé třídy vyřešili dva žáci, svobodná osobnost mezi nimi nebyla ani jedna.
V sousední třídě na to přišlo asi tak 8 lidí. V klidu. Čím to asi je?
Akademičnost vs. praktičnost - dokončení
Nestačily odstavce :o)
Nemyslím, že by přílišná akademičnost byla hlavním problémem výuky v ČR. Ano, je pravda, že dobrý učitel má umět zasadit probírané učivo do reality nebo aspoň do kontextu (např. přírodovědného) vzdělání. Pravda je i to, že jsem potkal vyučující, kteří to nedokázali nebo nechtěli dělat. Faktem ale je, že ani praktičnost vás nezachrání v situaci, kdy se děti učit nechtějí nebo kdy se nedokáží ovládnout.
Re: Akademičnost vs. praktičnost - dokončení
No nevím s tím kontextem. Musíte samozřejmě vzít do úvahy jejich realitu, životní zkušenosti, individuální i věkovou mentalitu, stupeň znalostí v ostatních předmětech. S trochou nadsázky se dá říct že ty děti už znají (z TV) princip jaderných zbraní spíš než postup zemědělských prací.Že (třeba) ovládají osobní počítač, emaily, Skype, ale dělal by jim problém na poště ručně vyplnit složenku.. takže, zasazujte...
A úplně nejhorší je pokoušet se odkazovat do dalších předmětů. Máte totiž dost velkou šanci že se strefíte do látky ještě nezáživnější a pro žáky nesrozumitelnější než ta původní, Vaše.Abych uvedl příklad, už je to drahně let, kdy to bylo taky módní, tak při výuce fyziky na střední škole vysvětlovali a odvozovali fyzikální vzorce a poučky s pomocí vyšší matematiky a prostorových grafů. Nádhera. Řekl bych že tahle generace si dodnes plete Newtona s Pythagorem a dělá jim problém si spočítat dobu jízdy podle rychlosti a dráhy..
Re: Akademičnost vs. praktičnost
Na pět porcí stačí totéž množství surovin. My Číňani se rozdělíme.
Re: Akademičnost vs. praktičnost
Nevím, já neučím, ale řekl bych že asi nejlepší řešení je tyhle vtipné výkřiky ignorovat. Když tedy není v moci profesora jim zabránit (ještě za mne byla za hlasitou poznámku v žákovské poznámka jako hrom a rodiče už dotyčného socialisticky dovychovali). Takže ignorovat, oznámkovat písemky, a ono většinou skoro každému humor dojde když má v pololetí na vysvědčení tři nedostatečné...
Re: Akademičnost vs. praktičnost
jenže teď rodiče dojdou dovychovat učitele
Re: Akademičnost vs. praktičnost
Jenže pokud je ignorujete, tak nemůžete učit - nepřekřičíte to. A jak k tomu přijdou ti, co se učit chtějí?
Re: Akademičnost vs. praktičnost
To by mě zajímalo, jak to spočítali. Bylo tam opravdu na 4 porce 600 kg kuřecího masa nebo je to jen chyba? Jestli to bylo 600 g masa, tak spočítali to tak, že na 5 porcí je 750 g masa, 5 rajčat, 2 a půl papriky, 1,25 cibule, 2,5 lžíce škrobu ...1,25 lžičky soli, 1,25 lžičky pepře, 1,25 lžičky kari? On by to takhle někdo opravdu rozměřoval? Byl to jen školský příklad nebo rozumný rozpočet?
Re: Akademičnost vs. praktičnost
Taky jsem se divil. Napadlo mě, že aspoň třídní géniové si vytáhli kalkulačky, vydělili to 4 ma a vynásobili 5ti. Ty desetinná čísla ve výsledku je mohla zmást, ne každému hned dojde že 0,25 je jedna čtvrtina.
Ale zase, co si vzpomínám tak my jsme brali trojčlenku a přímou úměru až v 8mé třídě a měl jsem to v přijímačkých na gympl. Takže, nikoliv nějaký propad osobností, ale hromadná neznalost probírané látky..Te´d jestli není chyba ve vyučujícím...
Re: Akademičnost vs. praktičnost
Ale oni by to uměli spočítat, jen nebyli ochotni to zkusit...
Jinak trojčlenka se bere v sedmé. Úvaha "1/4 z 600 = 150" je v učebnici páté třídy, ALTER, I. díl, v základním učivu.
Re: Akademičnost vs. praktičnost
Šlo o to maso a rajčata. Když napsali "větší cibule", klidně jsem t uznal.
Re: Akademičnost vs. praktičnost
Pane, všiml jste si, že se ozvali učitelé. Jejich schopnost pochopit je přímo úměrná jejich profesi. Přesně podle hesla: Kdo umí, dělá, kdo neumí učí. Jistě cítíte, že nemluvím o trojčlence.
Re: Akademičnost vs. praktičnost
A co děláte Vy, pane? Třeba taky najdu nějaký vtipný slogan.
Jinak se omlouvám, že reaguji pozdě, dříve jsem tu nebyl.
To zas bude rok.
Pokus autora hlavního článku vlámat se do otevřených dveří prostřednictvím 50 kg TNT hodně lidí píšících níže oslovil. Někteří to ,nevydrželi a obdivně mu tleskají. Tato nemoc nevznilkla jen tak. Vždyť byla obdivně zaváděna na začátku 90 let. Ty obdivně vzhlížející psí oči směrem na západ si pořád pamatuji. Ale historie je na dvě stejné věci. Tož je to na prd co? Ale chronické nachlazení neodejde a uvidíte že bude pořád dobře. Přesně podle konstatování: "Nemocen jsem byl často, se vším a rád", jak nám neustále předvádí podobní autoři. Místo těchto canců si dejte raději větší dávku vit.C a B-komplex. Právě jsem si vzal lex:-D) a hned jsem byl :-(( sice jenom 1/2 slabého,ale štve mně to) . Nebo raději dva dospělá panáky slovácké slivovice?!
Hnusná zima ,protivná,tmavá vlezlá. Už ani Unavený pes nezahřeje