Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr stál v srpnu 2008 za právně vadným způsobem podaným odvoláním státu v rozhodčím sporu České republiky se společností Diag Human. Toto potvrzuje hned několik nezávislých právních posudků. Nese proto plnou, a to i trestněprávní, zodpovědnost za způsobení škody velkého rozsahu. Jeho konáním vznikla České republice škoda ve výši nejméně osm set milionů korun za zbytečné úroky, které od té doby ve sporu narostly. Marek Šnajdr ze svojí pozice také osobně navrhl a prosadil jako rozhodce přezkumného rozhodčího senátu nejprve doc. Milana Kindla. Později navrhl a prosadil, tentokrát s pomocí protiprávního postupu a nepříslušného soudu, jmenování Petra Kužela jako třetího rozhodce, a to i přesto, že ten nemá sebemenší právní vzdělání.

Skupina osob, propojených s Markem Šnajdrem, tímto prakticky privatizovala vedení mnohamiliardového sporu. Vědomě neposkytovala Vládě ČR pravdivé informace, případně Vládu ČR informovala o stavu sporu vědomě nepravdivě. Tato skupina ve spolupráci s Markem Šnajdrem vybranými rozhodci pak postupně připravila nelegální konspiraci, s jejíž pomocí má být z České republiky vyvedeno několik set milionů až tři miliardy korun do dvou offshorových společností s neznámými vlastníky. Jedna z těchto společností byla pro tento účel narychlo zakládána až v listopadu 2009. Podle zjištění reportérů České televize (Reportéři ČT, 29.3.2010) přitom již řadu měsíců předtím rozhodce Kindl prokazatelně znal a byl v obchodním styku s ředitelem této nově vzniklé offshorové společnosti Dumfries Holding, rakouským občanem, panem Wolfgangem Hürlimannem. Tuto okolnost, zakládající podjatost rozhodce ve sporu, nikomu neoznámil, ale naopak plně a vědomě zatajil. Rozhodce Kužel pak těmto společnostem, bez konzultace se stranami sporu, tedy Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a společností Diag Human, a bez konzultace přinejmenším se švýcarským rozhodcem Damiano Della Ca, počátkem ledna 2010 přiznal práva účastníků sporu, a vytvořil tak možnost vyvedení peněz z České republiky.

Protiprávní způsob jmenování Petra Kužela rozhodcem byl napaden soudní žalobou, stejně jako byla, v důsledku jeho nesporně protiprávních kroků, vznesena žaloba pro jeho podjatost. Nejvyšší soud České republiky uložil Petru Kuželovi dopisem z 11.3.2010, aby do tří dnů vydal rozhodčí spis k soudnímu prozkoumání, aby mohlo být o jeho podjatosti rozhodnuto. Až do 30.3. spis Nejvyššímu soudu vydán nebyl, za spolupráce rozhodců Kužela a Kindla, kteří tím zjevně naplnili skutkovou podstatu trestného činu pohrdání soudem. Autor je připraven dosvědčit, že desítky pořadačů spisu nejdelšího a potencionálně nejdražšího sporu, který Česká republika kdy vedla, byly v tomto období převáženy ve dvou velkých kartonových krabicích od ovoce a ve čtyřech látkových taškách. Spis není veden a není uložen v souladu s platnými předpisy. Stránky spisu nejsou od podzimu 2009 číslovány a u řady pro vedení sporu důležitých dokumentů nejsou záznamy a doklady o datu a způsobu doručení. Existuje podezření, že řada dokumentů mohla být ze spisu vyňata, případně do něj nebyla založena. Spisem tak může být zásadním způsobem manipulováno. Snahou rozhodců Kindla a Kužela bylo nevydáním spisu zabránit Nejvyššímu soudu vynést možný výrok o podjatosti jednoho z nich před tím, než by mohli většinou dvou ze tří hlasů ukončit spor a vynést nález ve prospěch jmenované skupiny. K tomu nedošlo pouze kvůli nečekané rezignaci švýcarského rozhodce, který tak protestoval proti protiprávnímu a nekorektnímu jednání rozhodců Kužela a Kindla dne 30. března. Teprve potom byl spis odeslán Nejvyššímu soudu.

Marek Šnajdr se dále dopustil trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, když inicioval, aby se v pátek 26.3. a v pondělí 29.3. Ministerstvo zdravotnictví pokusilo nejprve emailem a později oficiálním dopisem vedení České televize zabránit odvysílání pořadu „Reportéři ČT“. Na mimořádném oficiálním tiskovém briefingu Ministerstva zdravotnictví dne 30.3. pak bez důkazů a v rozporu se skutečností veřejně prohlásil, že pořad „Reportéři ČT“ byl zpracován na popud a na základě informací autora tohoto blogu. Dopustil se tak trestného činu pomluvy. Hrubě také zkreslil jemu v té době nesporně známé důvody rezignace švýcarského rozhodce pana Damiano Della Ca, a vědomě se tak dopustil snížení jeho vážnosti a poškodil jeho pověst. Zároveň vědomě nepravdivě informoval Vládu ČR a veřejnost.

Konec udání.

Milý čtenáři,

Zveřejnění informací o připravovaném offshorovém tunelu zmíněnou skupinu osob velmi rozlobilo. Z reakcí pana Marka Šnajdra je zjevné, že právě proto mělo být s pomocí spolupracujících rozhodců ve sporu narychlo rozhodnuto už 30. března, tak, aby Nejvyšší soud, veřejnost, ale ani vláda už nadále neměly možnost klást další otázky. Nepovedlo se. Marek Šnajdr se teď bojí jakéhokoliv vyšetřování a jakéhokoliv zájmu vlády a veřejnosti. Doposud byl mnohamiliardový spor pouze jeho. Musí proto zabránit zkoumání svého postupu. Musí zdržovat a doslova přežít do voleb, ve kterých usiluje o zvolení do Sněmovny či do Senátu. Jedině to mu totiž může zajistit imunitu před vyšetřováním jeho velmi podezřelých iniciativ ve sporu, který má ze zákona za stát vést někdo zcela jiný – speciálním zákonem vytvořený Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stejně se kdysi chovala ministryně Marie Součková – a dodnes se zodpovídá před soudem. Pokud Nejvyšší soud rozhodne podle práva, Marek Šnajdr prohrál. O nic jiného než o imunitu proto od této chvíli nejde. Všechno ostatní včetně řečí o „obraně zájmů českých daňových poplatníků“ je jenom kouřová clona k odvrácení pozornosti.

P.S. O humornější stránce „Šachů pana Šnajdra“ se můžete dočíst ve stejnojmenném přídavku - jakémsi druhém dílu - zítra.

Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora)