Jiří Škop 4.1.2010 21:21

Právní realita odstranění stavby

Problematika odstraňování staveb je poměrně široká, a není možné ji postihnout v jednom - byť mopěrně výstižném - článku. Sám jsem v době nedávno minulé zpracovával na akademické půdě semestrální práci na téma odstraňování staveb, a byť bylo účelem práce obecné analyzování problému, měla práce více jak třcet normostran. Je tedy logické, že ani prostor, který je mi zde ponechán k diskusi nemůže být pro objasnění problematiky a naznačení cesty dostačující. Zvolím proto spíš formu heslovitých glos a řečnických otázek:

1) Účelem práva jest pokoj, prostředkem k němu boj... zde boj stavebního úřadu, kerý musí sým jednáním naplnit zásadu legality (tedy jednat v rzsahu zákonného zmocnění, v souladu s ráve a v jeho mezích). Je tedy věcí stavebního úřadu, jak účinnou taktiku boje zvolí, potažmo, jakou taktiku boje mu jeho právní erudice umožní.. nebudeme si zde nalhávat, že pracovníci stavebních (ale i jiných úřadů) nejsou právníky, a tudíž zvolí cestu přímou, aneb "co je psáno to je dáno"... s tím, že jakmile mu kdokoliv do této cesty vstoupí argumentem, který přímo neřeší zákon, je zle...

2) stavební zákon zná pojem "vyklizení stavby", konkrétně ho řeší ustanovení § 140. Je pravdou, že v jiných případech (srov. odst. 1 § 140 st. z.), ale za pomoci extensivního výkladu právní norym, by bylo lze možno dospět k vydání rozhodnutí o vyklizení stavby, jejíž odstranění je nařízeno

3) Stavebnímu úředu by před vydáním nařízení odstraění stavy měl být zřejmý stav stavby, ted i její vnitřní vybavení a uspořádání. Jednání vlastníka stavby, které má znaky ztěžování výkonu veřejné správy by mohlo být kvalifikovalené jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle us. § 337 Tretstního zákoníku

4) Bylo by možné pokračovat dál ve vysvětlování toho, jakými zbraněmi je vybaven stavební úřead, nicmén je třeba uvědomovat si, že nejen úřad je vázán zákonem. Kadý z nás může činit jedině to, co není zákonem zakázáno, a jsme u hlavy pudla, kterou je normální lidské morální jednání... howg 

• reagovat

Dědek 4.1.2010 18:56

Jen na okraj.

Důchodci který překročil deklarované rozměry chaty o několik decimetrů chajdu zbourali a ruskej panchart si v Karlových Varech staví obludnosti je jaksi nedotknutelnej! Není to nějaký pošahaný!

• reagovat

oh 4.1.2010 19:39

Re: Jen na okraj.

Není. Z důchodce úřad určitě žádný podstatný úplatek nevyrazí. A důchodce pravděpodobně nebude mít ani na to, aby úředníkům za demolici zařídil osobní poděkování několika svalovci s ruským přízvukem.

• reagovat

Dědek 5.1.2010 19:01

Re: Jen na okraj.

Bohužel je to tak. Tak nějak začíná okupace nevojenskou cestou. A ještě k tomu ta čilá a pracovitá soudružka na stavebním úřadě ve Varech!

• reagovat

Hanuš 4.1.2010 16:33

dodatek

ale kdeže - vůbec ne tak trochu anarchista, ale normální a úplnej anarchista, kterej nemá žádný nárok na nějaké ohledy. Kam bychom takhle přišli? Vlastně už tam jsme a si z toho ještě děláte jaksi srandu.

• reagovat

Hanuš 4.1.2010 16:31

citace

"Řekněme, že jsem majitelem nepovolené stavby. Třeba rekreační chaty v obci která spadá pod stavební úřad nejbližšího MěÚ, na pronajatém pozemku, na kterou můj otec bez povolení přestavěl dočasný zahradní domek, a současný vlastník pozemku se stavbou nesouhlasí. Zřejmě dostatečný důvod k tomu, aby stavební úřad, podle ustanovení příslušné části stavebního zákona, nařídil stavbu odstranit."

Kdy už konečně bude výkon práva na straně práva? Tak jak jste kauzu předložil, tak Váš pan otec prostě provedl nezákonnost a vod vás je sice hezké, že chcete papínkovi helfnout, ale dle vašeho popisu je to tak trochu anarchista, pro které žádné ohledy nemám.

• reagovat

Johny 4.1.2010 18:08

Re: citace

No on si to autor nejspíše vymyslel na základě nějaké podobné události. V praxi to takto neprobíhá, odstranění řeší exekutor, respektive jeho zaměstnanci či najatá firma a ti se nijak nemazlí, věci uskladní na vaše náklady a je to. Pravda je, že se dům nesmí jen tak zničit ale různé součásti se musí odborně vyndat (okna, spotřebiče a pod.) aby se dali prodat či jinak upotřebit.

Bylo by třeba zjistit, jak k situaci došlo, kdy se měla nepovolená (pře)stavba konat. Většinou k tomu dochází tak, že jelikož dříve se chatové kolonie stavěli na pozemku obce, jejíž MNV nějakou oblast vyhradil (pozemky byly většinou státní a tak jejich vlastnictví nikdo neřešil). Tam si majitelé během normalizace často vystavěli různé haciendy a v podstatě to tenkrát nikdo neřešil, zejména jestli se tam rekreoval v sousedství nějaký funkcionář. Po revoluci museli majitelé chatek platit nájem obci a někdy se nedohodli s obecním úřadem na odprodeji obecního majetku (pozemku) chatařům (zejména pokud chatky jsou na nějakém zajímavém místě a zastupitelstvo dostalo podíl z transakce), následně došlo k prodeji pozemků pod chatou novému majiteli - většinou nějakému spekulantovi. Ten si pak samozřejmě zjistil, kdo co kde přistavěl a zahájil právní akce na vyčištění oblasti od parazitů. Výsledek je, že ti, kdo si chatku trochu upravili, zapláčou nad výdělkem a buďto přistoupí na odprodej za zbytkovou hodnotu či jsou následnou exekucí fyzicky zlikvidováni.

Jinak je ovšem i teoretická možnost, že si někdo sprostě postavil chatu na pozemku někoho jiného ale to snad ani největší blázen neudělá, o tom, že by to někdo udělal vědomě jsem ještě neslyšel.

• reagovat

R 4.1.2010 15:42

Veřejný zájem versus soukromé vlastnictví.

Já to vidím jako rozpor mezi soukromým vlastnictvím pozemků a snahou či obecnou zvyklostí využívat tyto soukromé pozemky ještě i k veřejným účelům. Všelijaké ty chráněné oblasti v přírodě, snahy o dodržování nějakého rozumného jednotného vzhledu baráků ve vesnici nebo třeba  městské památkové rezervace, vůbec celé územní plány zastupitelstev,  není v podstatě nic jiného než používání soukromého majetku  z určité části k  veřejným zájmům. O kousek vedle to je třeba volný přístup cizích lidí, houbařů, turistů, výletníků do lesů a polí, které jsou taky z cca 95 % soukromé. To je úplně totéž.. A tento veřejný zájem je konfrontován s institutem soukromého vlastnictví jednotlivých pozemků a zařízením na těchto pozemcích.  Ani jedno, ani druhé nelze zrušit a tak se musí dosáhnout nějakého kompromisu.

• reagovat

Chris Kelvin 4.1.2010 16:47

Re: Veřejný zájem versus soukromé vlastnictví.

To o tom kompromisu se mi moc líbí.

• reagovat

Johny 4.1.2010 15:04

Problém je hlubší než tento příspěvek

Problém se stavebním zákonem je hlubší než tento příspěvek, který je vymyšlený - neboť stavby na cizím pozemku jsou chráněny promlčením (paradoxně dle zákona by současný majitel odstraněním stavby na jeho pozemku jakoby vydělal a tak je tam lhůta po jejímž uplynutí musí stavbu strpět).

Jinak je to ale u vlastních pozemků, tam vlastník nemá žádná práva. Díky české závisti se běžně stává, že si soused zjistí, že chata jeho nenáviděného kolegy byla postavena třeba na základě povolení MNV, které ale nebylo dle platného zákona (za komoušů se to moc neřešilo, pokud nějaký výbor vydal povolení, to platilo) a to znamená, že stavební povolení nikdy nenabylo právní moci a je neplatné. Stavební úřad má ze zákona jedinou povinnost a to nařídit odstranění stavby. Majitel má sice teoretickou možnost požádat o tzv. dodatečné st. povolení ale pokud není lokalita v ÚP označena jako zastavitelná (což většina chatových oblastí na venkově není), nemůže ho nikdy dostat a stačí aby soused trval na uplatnění zákona a chata, kam někdo jezdil třeba 40 let se zbourá na jeho náklady, které pak bude vymáhat exekutor.

• reagovat