Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

níže K.A.: "Autor vůbec nedokazuje, co je tam ideologické, ..."

Tak "dohodli jsme se na NPŠumava. Jsou zde hospodářské lesy a chceme udělat prales.

A) Respektujeme "přírodní procesy" a pomalými lesnickými zásahy po dobu 200 a více let měníme složení dřevin podle vědeckého a lesnického dosavadního poznání. Nepřijdeme o vodu a lesní půdu, neměníme klima v oblasti. Zachováme funkce lesa.

B) Ideologicky chráníme "přírodní procesy" a kůrovec do přírody patří! Bude žrát dokud je co a větry z rozpálených plání ho roznesou po Česku. NPŠ přijde o vodu (zruší se gigantická "klimatizace" i biotická pumpa). Pozorujeme "změny klimatu", které jsou však důsledkem, ne příčinou. NPŠ přijde o lesní půdu a vznikne step. Les, vzniklý po ústupu ledovce, se bez člověka rozšíří jen pomalu, pakliže vůbec. Nepokora "zelených vědců a vědkyň" je devastující a přináší ohromné škody.

Stačí takto?

V národním parku platí známé Bursíkovo "kůrovec do lesa patří". V chráněné krajinné oblasti se musí kůrovec hubit aby se chránily lesy.

Zemřeme v bídě a příroda si nastaví teploty jak ráčí po miliony let bez ohledu na 5demolici.

Mám sborník knih MINULOSTÍ BEROUNSKA. V č.6, strana 67 stojí, že v roce 1837 bylo na Křivoklátsku podle plochy jen 3,3% smrků. Listnáčů bylo celkem 64%, z toho hlavně buk, a jehličnanů 20% a z nich hlavně borovice. Staří revírníci (v té době) smrk údajně vůbec neznali.

Problém celé věci vidím v sémantice a ve slovech vůbec (KHB). Tvrzení, že zahraňujeme přírodu, vidím jako blbost. Přírodu netřeba zachraňovat, ona na to stačí sama. Maximálně ji můžeme zachránit tak pro sebe.

Z mého kamaráda, kterého jsem nutil, aby mi vysvětlil (je to ekologista) v čem tedy spočívá jeho ochrana přírody, nakonec vypadlo: ,, Prostě chci, aby to bylo, jako když jsem byl mladý." Jezdili jsme hlavně na Brdy. Dnes Brdy vnímám jako smrkové plantáže, byť se nám tam líbilo.

Co se týče úředních ekologistů, nejde jim myslím o nic jiného než se rozšířit a zvýšit svoji moc na úkor plátců daní .

Můžeme dobře hospodařit, to ano. O to bychom se měli snažit.

Pokud jde o NP Křivoklátsko - říká si to jednoznačně o nějakou důkladnou veřejnou akci podobného typu jako zemědělci s traktory. Bohužel nenapadá mi čím by měli zatarasit ulice prostí milovníci normálního českého lesa. Ale rozhodně bych se zúčastnil, přesto, že jinak podobným akcím nefandím a ignoruji je.

Nejlepší by bylo říci ne všem pomateným zeleným aktivistům. Pokud by se normálně hospodařilo jako dříve, k takovým ekologickým tragédiím by nedošlo. Jak vehementně se ochranáři přivazovali řetězi ke stromům, aby mohl kůrovec, říkali lékař lesa, spokojeně žít...

Autor vůbec nedokazuje, co je tam ideologické, mně přijde ideologický spíš boj proti instituci NP. Pokud někoho kritizuje, tak NP za to, že nechrání lesy dostatečně. Takže mi to přijde trochu manipulativní. Buď je pro ochranu přírody, pak by měl říct NP ano, ale mělo by se to dělat jinak. Nebo je proti ochraně přírody, ale pak nechápu, co mu vadí na ničení lesů.

Národní park nemá v hustě obydlené oblasti co dělat. To můžeme klidně vyhlásit národní park Václavák. Podle měřítek normálních zemí je na národní park hustě obydlená i Šumava, ne tak Křivoklátsko. Pokud tedy nechcete vyčistit od lidí celou oblast od Prahy po Plzeň

Boj na ochranu přírody bude pokračovat až do jejího zničení!

"ukazování ideální cesty, která je většinou nereálná a iracionální." a povětšinou má zcela opačný důsledek.... což je ale zákonité. U složitého systému (a tím je ekologie, ekonomika, stát, ale i rodina...) jsou 3 nezávislé věci: 1) co chci, 2) co udělám a 3) co se stane. No a obvykle je výsledek opak toho co jsem chtěl. Takže NP Šumava byl svěřen do péče lékaře lesa (kůrovec) aby vysázené smrkové monokultury proměnil na Boubín. Vsýledek jsou uschlé smrkové kmeny a pod nimi smrkový podrost mladých semenáčků. Čili násada na novou smrkovou monokulturu. Probatum est. J.L. end