Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
MINULOST: Bránit se či nebránit
|
J. Jurax 24.4.2024 23:59Též jsem přesvědčen, že že jsme se bránit měli. Můj tata, ročník 1912, tehdy záložní podporučík čsl. branné moci, to říkal taky. V září 1938 byl v polním opevnění mezi linií řopíků u Slavonic. |
|
|
J. Rejzek 24.4.2024 21:17Mnichovská dohoda, která nás připravila o třetinu území... Koho nás? Nás Čechy? Masarykem a jeho lží slepený stát , kde nebyl nikdo spokojený a všichni včetně Slováků koukali ČSR opustit. Kolik Sudetských Němců by asi za ČSR bojovalo? A vydala by jim vláda vůbec zbraně? Je to jako nyní na Ukrajině. Která z menšin bojuje na straně Ukrajiny? Všichni koukají z pučistické Ukrajiny zdrhnout a to včetně Ukrajinců. Bojují pouze Banderovci a chudáci lapení jako zvěř. |
|
|
R. Vacek 24.4.2024 20:29Bránit? No to by tady mnozí nebyli. I za vypjaté doby je potřeba myslet hlavou a ne svaly. |
|
|
V. Kučer 24.4.2024 17:12Co kdybychom Německo porazili, byli bychom schopni ho okupovat a co kdyby proti nám vedli partizánskou válku? Nakonec bychom byli my ti špatní a Němci ti dobří, podobně je na tom Izrael. |
|
|
V. Havel 24.4.2024 19:47
|
|
J. Kindl 24.4.2024 16:52Německá armáda na válku neměla a generálové to věděli a chtěli Hitlera odstranit. I Hitler věděl, že na válku není ještě Německo připraveno, ale blafoval a hrál vabank a vyšlo mu to. Zachránil jej Mussolini. Tím, že jej jako na oko přesvědčil, že má souhlasit s tím, co bylo dohodnuto , Berghofu. Při anšlusu Rakouska německá tanková divize nebyla z Bavorska schopna dojet do Vídně. Část tanků skončil v příkopu pro nezkušenost řidičů tanků a část tanků skončila s poruchou. Na závěr byla divize naložena na vlak a dopravena do Vídně. |
|
|
V. Kučer 24.4.2024 17:05Hitler chtěl válčit. Mnichovskou dohodu prosadili dva mírotvorci, Göring a Chamberlain. |
|
|
I. Pávek 24.4.2024 16:44Všichni účastníci tehdejší mobilizace svorně a shodně potvrdili, že střed by skončil kapitulací po krátké době bojů. Největší slabinou podle nich bylo naprosto zastaralé letectvo, které by bylo smetené z oblohy ihned a republika vybombardována. Následovalo by obklíčení obsazení ze severu a jihu přes moravskou bránu. Asi tak. Já na to názor nemám - |
|
O. Buda 24.4.2024 15:09Nejvíc je třeba brát v úvahu, co si napadený o sobě myslí a co cítí jako svou povinnost k vlasti. Když se propase chvíle pro boj, následuje čas vysvětlování, zdůvodňování, obviňování cizích mocností, podle toho, jak si národ uchoval čisté svědomí. Někdo začne obranný boj a pak teprve přemýšlí, jiný boj raději nezačne a pak přemýšlí, proč nebojoval... Boj končí porážkou nebo vítězstvím, někdy smírem, pokud možno vin-vin, protože jinak je na obzoru další boj "o spravedlnost". Nikomu nic nevyčítám, nevím všechna fakta a okolnosti, sotva bych uměl rozhodnout, převzít odpovědnost, ale myslím si, že těm, kteří kdy bojovali proti agresi bez ohledu na oběti, je, co se týče jejich svědomí, lépe. |
|
|
R. Valkovič 24.4.2024 15:01Jednoznačně jsme měli bojovat. Wehrmacht byl výrazně slabší než v roce 1939 (neměl téměř žádné zálohy). Němci měli dost zbraní, ale ne paliva a munice, došla by jim dřív než nám. Luftwaffe byla mnohem slabší než o rok později a špatné říjnové počasí by ji výrazně omezilo. Největší chybou ale bylo v březnu 1938 umožnění anšlusu. Měli jsme moblizovat hned, jak se hrozba Rakousku objevila a vyhlásit, že pokud Němci napochodují do Rakouska, napochoduje tam i československá armáda. Teprve anšlus vytvořil spojení Německa, Itálie a Maďarska. |
|
|
J. Ptáček 24.4.2024 12:44Ano, Češi se vzdali bez boje bez nespolehlivých Slováků, stejně jako se vzdala třeba mocná Francie. Ano, Poláci se nevzdali a bojovali proti nacistům, stejně jako mocná Británie. A sovětské Rusko? To se klidně spojilo s Hitlerem (dokud to Hitler neporušil) a napadlo, a s nacisty si krvavě (i Katyň) rozdělilo Polsko. S Brity už byli opatrnější. |
|
|
J. Kindl 24.4.2024 16:46Ano, Poláci se nevzdali a bojovali proti nacistům a velmi statečně a dokázali obklíčit nacistickou tankovou divizi. Složili až když jim SSSR vpadlo do zad. Francii měla lepší tanky než Německo a prohrálo díky neschopnosti jejich vedení. To totálně selhalo. |
|
|
A. Teplý 24.4.2024 12:15Je třeba brát v potaz, že česká vláda čelila ultimátu Británie a Francie, že pokud území neodstoupíme, budou nás považovat za viníky válečného konfliktu. A to bylo prosím ultimátum od našeho "spojence". Československo vzniklo na základě práva na sebeurčení - bylo tedy problematické stejné právo upírat sudetským Němcům. Němci tehdy tvořili početnější národnostní skupinu, než Slováci. A naše armáda - v zádech se sudeťáky - by na tom taky nebyla takticky ideálně. |
|
|
J. Majzlík 24.4.2024 18:42Naprostý souhlas se stručným zhodnocením naší situace na podzim 38. Mělo by se zde připomenout, že osádky našich pevností měly v zádech převážně nepřátelské obyvatele. Lze oprávněně předpokládat, že ti by na pohraniční čáře vytvářeli konfliktní situace, jejichž likvidace by nám rozhodně neprospěla. Slovensko si hledalo řešení své národnostní otázky. O neuvěřitelných podmínkách našich brigadistů v obsazované Francii, o její nepřipravenosti byl na TV nedávno uveden dokument. Hrdý Albion se snažil uchovat si svoji příjemnou izolaci. Na pomoc se strany SSSR mohli spoléhat jen nejvěrnější Stalinovi fanatici. Polsko si dělalo zálusk na naše pohraniční území. Rakousko - anšlus. Znovu - naše každá obranná akce menšího či většího rozsahu by byla vítanou záminkou ke vznesení naší viny za rozpoutání beztak nastávající války. |
|
|
R. Valkovič 25.4.2024 9:00Válka se sudeťáky začala 11. září, do mobilizace byla většina poražena a bojovníci utekli do Německa. Ti čeští Němci, co nastoupili při mobilizaci, byli většinou ochotni splnit povinnost. Po rozvinutí armády neměli sudeťáci šanci na jakékoliv větší akce, v oblasti bylo moc vojáků. Slováci teprve začali (za podpory Německa) usilovat o autonomii. Maďarsko držela v šachu Malá dohoda a Polsko zase SSSR. Luftwaffe neměla dost paliva a bomb, většina pilotů nebyla dostatečně vycvičená (rychlý růst) a říjnové počasí výrazně omezovalo akce letectva. |
|
|
J. Majzlík 25.4.2024 11:19Stav věcí, tak jak je popisujete se vztahuje k určité etapě rozložení vojenských sil jednotlivých států a jejich politických ambicí. Na podzim r. 38 však k narušování průběžně nastavované nestability poměrů sil a k nárůstu obav zbytku Evropy z rozmachu Říše postupně docházelo s vyplutím každé nové válečné lodi, s technologickým pokrokem Německa, s každým projevem A. Hitlera před zfanatizovanými davy jeho stoupenců. Souhlasím s Vaším konstatováním stavu věcí, vztaženého k určité etapě vývoje událostí. Na jeho podkladu bylo tehdy možno s rozličnou mírou úspěšnosti předvídat vývoj následného historického procesu. |
|
J. Rechnovský 24.4.2024 10:45Obrana proti agresi smysl vždy. Měli jsme se branit v r. 38, 39, 48 i 68. Válka je těžko predikovatelna záležitost a na symbolice záleží. I když stojí životy. |
|
|
V. Humble 24.4.2024 10:58Svet neni cernobily. Drtivou vetsinu lidi nebude zajimat pod jakym vudcem nebo vlajkou stoji pokud jsou v bezpeci, dostatku a jejich deti jsou nazivu. Osobne neznam nikoho v mem okoli kdy by dobrovolne poslal neblizsi na jistou smrt aby zachranil stat a vladu. |
|
|
J. Rechnovský 24.4.2024 11:50Obávám se, že se hluboce mýlíte. Zachování míru v r. 38 nepřineslo bezpečí pro rodiče ani jejich děti. V konečném důsledku to bylo přes 360tis. mrtvých a trauma na generace. Mimochodem, týkalo se to i mé rodiny... Takže. Nejde o stát a vládu. Jde o zachování svobody a bezpečí lidí v budoucnu, bez ohledu na barvu vlajky. Za to má smysl bojovat a snášet oběti. Ten výsledek bývá většinou lepší než osud stáda jdoucí do otroctví nebo rovnou na porážku... |
|
|
J. Majzlík 24.4.2024 18:49Hypoteticky: Zachování svobody pro národ, který by nato byl prohlášen za strůjce války a který by byl tím za netečného přihlížení Evropy určen k naprosté likvidaci? |
|
|
J. Eichler 24.4.2024 10:43Myslím, že jsme se měli bránit. Ale začít s tím až v roce 1938 mobilizací nebo 1935 zahájením stavby opevnění bylo příliš pozdě. Proč naše první republika nedokázala rozvíjet automobilismus, stavět dálnice a dát do pořádku železnici? |
|
|
J. Rechnovský 24.4.2024 12:14Už vznik ČSR se stal na základě nacionálně zabarvených lží a mýtů, který vytvořil z menšin občany 2. kategorie. Selhala i Benešova zahraniční politika. Masivní zbrojení provázelo množství zásadních omylů a korupce. |
|
|
P. Kmoníček 24.4.2024 9:51Pane Zieglere, souhlasím s Vámi. Důsledky vzdání se poneseme s sebou do budoucna stále ! |
|
|
R. Langer 24.4.2024 10:16Ano. Jistě vás to břemeno táhne k zemi. Úplně vás vidím, jak pod tou tíhou úpíte. |
|
|
O. Vašíček 24.4.2024 9:34Konkrétně při této bolestné události našich dějin, se vždy bude jednat o spekulaci. Z pohledu národní hrdosti by byla lepší prohra se ctí. Tedy s obranou. Pro nastalou situaci by to, kromě padlých a raněných, asi nemělo další problematické důsledky. A stále je tu ve hře situace, kdy by se rozpoutala "krátká" Evropská válka a Německo opět prohrálo. Případně se podařilo svrhnout Hitlera a dějiny by vypadali jinak. Bohužel je pravděpodobné, že by nebyly mírumilovnější. Právě obrovská krutost, délka a vývoj této války ukázal, jak je nebezpečná pro udržení civilizace a přežití. Právě díky obrovským ztrátám a utrpení, které přinesla, tady dlouho žádná další nebyla. Takže je pravděpodobné, že by po další "menší" světové válce, byly další. S tím, že sice by byl asi pomalejší technologický vývoj, než jaký umožnila právě tato válka, ale ke zbraním hromadného ničení a tím i atomovým, by se civilizace přesto nakonec dostala. A je velmi pravděpodobné, že by byly v dalších konfliktech tyto zbraně "běžně" nasazeny. Historicky byly v Evropě, menší či větší konflikty, "běžnou" záležitostí. Kolik bylo bojů s Maďar a Poláky. Vždy se našel někdo, kdo chtěl politickou situaci řešit ozbrojeným konfliktem. Pro nás, jako národ, byla tato situace katastrofou. Poškodilo to několik generací (a myslím, že stále s tím žijeme). Z pohledu celého světa, to nakonec dopadlo dobře. A zajistilo několik desítek mírových let. Problém, který z toho vyvstal je, že nikdo již nepůjde pomoct někomu, kdo se nebude ochoten sám bránit. Kdo pro svou obranu nic nedělá. Právě důsledek hrůz poslední světové války, je velká neochota se zapojovat a eskalovat jakýkoli možný větší konflikt. |
|
|
F. De Winter 24.4.2024 9:59Mýlíte se. Dlouhé období míru není způsobeno utrpením 2.SV, ale jaderným odstrašením. Prostě obě strany měly a dosud mají, dostatečný arzenál na vzájemné zničení. Proto také ukrajinská válka nepřeroste v globální konflikt. Mocní tohoto světa totiž dostatečně chápou, že následkům jaderné války by se nevyhnuli ani oni. |
|
|
O. Vašíček 24.4.2024 11:18I to jaderné odstrašení je důsledkem 2.sv. Kdyby vznikající konflikt byla opět jen "regionální" potyčkou. Tak by nebyly prostředky v takové míře, aby se tato zbraň tak rychle vynalezla. Zato by byla podstatně větší ochota ji použít, až by se objevila. (Z pohledu "běžných" generálů se jedná o "běžnou" zbraň.) Jestli by to vedlo k jadernému odstrašení nebo spíše ke "sterilizaci" Evropy, je jiná otázka. |
|
|
V. Humble 24.4.2024 9:32Podle mne spravne strategicke rozhodnuti. Jak Benes predpovedel Nemci valku prohrali a suverenita se nam vratila. Kdyby Nemci valku vyhrali vetsina by se ponemcila a prezila. V pripade Ceskoslovenskeho odporu a vyhry 2sv valky Nemeckem by vetsina obyvatelstva zrejme byla eliminovana nebo presunuta na dalny vychod. Kdyz uz chcete diskutovat o moznostech jedna z nich je ze valka s Ceskoslovenskem by zacatek svetove valky oddalila a je mozne ze by to umoznilo nacistum ziskat jaderne zbrane. V mnoha smerech byli Nemci o dekadu technicky pred spojenci. |
|
|
J. Nevrkla 24.4.2024 8:18Beneš udělal správné rozhodnutí, bránění by dopadlo tragicky. V Sudetech sousedících s Německem žily tři miliony Němců, u těch měl Hitler větší podporu než v kterémkoliv jiném německém regionu. Čeští vojáci by se stěží na hranice dostali, natož aby tam měli zázemí pro boj. Beneš na začátku války řekl, že Německo nakonec prohraje a Němci budou muset ze Sudet odejít. |
|
|
J. Lukavsky 24.4.2024 7:23"bezvadný průběh mobilizace a velké odhodlání Čechů bránit svoji vlast" No E.Beneš měl ale doma hned dvě Páté kolony, 3 miliony Sudetských Němců a Komunisty. nevím zda by Sudetští Němci šli umírat za První republiku a Komunisti byli tenkrát ještě rodní bratři Hitlera, člena Nacionálně socialistické německé dělnické strany. S tímhle v zádech.... nevím nevím. A hlavně, byl by tím kdo spustil 2. sv. válku. Demokracie jsou charakteristické tím, že dlouho přešlapují a hlasují a neví co a jak... kdežto diktatury jsou bleskurychlé, i když nakonec navrší chyby a prohrají (zatím). J.L. end |
