Současný model předvolebních debat ČT poskytuje stranám s vyššími preferencemi pro jejich prezentaci značný prostor, zatímco stranám s nižšími preferencemi je přístup do těchto debat zapovězen. Politické subjekty etablované v současném systému mají možnost v televizních debatách představit lídry všech svých krajských kandidátek, dostávají prostor pro prezentaci svých postojů k celostátním i krajským tématům. Ostatním kandidujícím subjektům je tato možnost upřena. Nebudu se zde pouštět do úvah o objektivitě zjišťování tzv. volebního potenciálu, který je kritériem pro výběr debatujících, to by byl námět na samostatné téma.

Pro následující úvahu ani není objektivita předvolebních průzkumů důležitá, neboť zásadně nesouhlasím s jakoukoliv selekcí účastníků předvolebních debat, ať je založena na jakémkoliv principu. Situaci, kdy některým kandidujícím politickým subjektům není umožněno se do předvolebních televizních debat zapojit, považuji za zjevně diskriminační a skandální. I když současný model pravděpodobně není v rozporu s volebním zákonem, diskriminace stran s nižšími preferencemi jednoznačně snižuje demokratičnost voleb a tím vlastně celého politického systému. Je otázkou, zda nenarušuje samotné ústavní principy.

Neparlamentní strany, které za sebou nemají silného sponzora, prakticky ztrácí možnost prezentovat účinně své osobnosti a volební programy. Prostor, který těmto stranám poskytuje veřejnoprávní ČT, zdaleka není adekvátní prostoru, který vyhrazuje zmiňovaným předvolebním debatám. Jednak atraktivitou vysílacích časů, jednak svým formátem. Vzhledem k tomu, že značná část občanů se rozhoduje před volbami právě na základě předvolebního televizního vysílání, uvedená situace prakticky znemožňuje menším stranám, které nedisponují dostatečným finančním zázemím, zapojit se do reálného politického života.

Námitky, že příliš velký počet účastníků debat by vedl k tomu, že debatující by pak měli šanci pronést pouze pár krátkých předvolebních hesel, nepovažuji za relevantní. Pokud by ČT organizovala debaty na celostátní platformě (nikoliv krajské), mohla by pořádat debaty například tak, že by zástupce všech kandidujících stran rozdělila losem do pěti skupin a v rámci jednoho týdne by v každém pracovním dnu odvysílala jednu debatu se stejnými tématy. Pokud by počet kandidujících subjektů nebyl dělitelný pěti, délka debat by vždy byla přímo úměrná počtu účastníků. Tím by všichni účastníci dostali stejný časový prostor. Organizovat debaty na základě krajského uspořádání považuji za nešťastné i z jiných důvodů. Tato organizace svádí k tomu, že se diskuse často stáčí do polohy "co uděláte jako poslanec pro svůj kraj?". Přitom hlavním úkolem poslance určitě není lobovat ve prospěch svého kraje.

Domnívám se, že je nepochybné, že ČT svým přístupem k předvolebnímu vysílání hrubě porušuje principy volné a spravedlivé soutěže všech kandidujících politických subjektů. Podobná situace se opakuje prakticky před každými volbami (snad s výjimkou prezidentských). Menší politické strany sice obvykle více či méně protestují, ale tím vždy celá záležitost skončí. Tentokráte bychom ale neměli zůstat u pouhého konstatování. Přinejmenším bychom měli udělat vše pro to, aby se podobná situace v budoucnu neopakovala.

Autor je člen předsednictva Konzervativní strany