Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
legie a vojáci
Mluví-li se o legionářích, vždy mám pocit, že navzdory vzniku naší republiky, který určitě svým způsobem ovlivnili prostřednictvím svých elit vč. TGM, to byli vojáci dezertéři, kteří zradili svoji vlast (c.k. monarchii) a v podstatě stříleli do vlastních řad. Po I. světové válce byli v každě vesnici památníky se jmény padlých ČESKÝCH prostých vojáků, kterých byly desetitisíce, možná statisíce. Plnili jen svoji povinnost danou ústavou a zákony země, své vlasti. Proč se o nich nemluví a nepíše? Kolik procent bylo dezertérů? Kolik z nich vstoupilo do legií? Nebyl hrdinný boj ruských legií jen organizovaným ústupem a bojem o holý život v rozvráceném a totálně nevyzpytatelném rusku? Můj děd byl ruský zajatec (ne lagionář) a jeho ručně ppsaný denák mi dodnes vhání slzy do očí.
Re: legie a vojáci
Máte pravdu v tom, že to nebylo nic jednoduchého. Je to hodně rozporuplné, když se podíváme na všechny detaily. Můj dědeček vstoupil do legií až po první vlně, například Zborova se nezúčastnil. Jako krejčí z Vídně si žil v Oděse jako Pánbu ve Frankreichu (přitom byl zajatec), ale nechal výnosný podnik být a šel bojovat. Možná dost proto, že už šlo o bolševiky, nejvíc vyprávěl o Transsibiřské magistrále.
Po jeho návratu přes Kanadu už měl smůlu, třel bídu, přijel moc pozdě. Co mne těší, jsou nyní dohady o pokladu, který legionáři nerozkradli, ale hodili na dno jezera. Snad se to potvrdí.
Čo sa trepete vlastenčící.
Jste češi a to vás proto vás těší a těší vás naramně i ty báchorky z nedávné minulosti. O Rozbití R-U, se rozhodlo až v těsném závěru války, takže ti kteří přeběhli z armády R-U na záčátku války, zaručně nepřeběhli z vlasteneckých důvodu ale aby válku přečkali v zajateckých lágrech. A tam jím bylo těžko a tak se vytvořila jako propagandistická mašina Legie, kde to už meli snesitelnější.
Za té Anabaze se dostali do boje nechtěně, když je Trocký k boji zatlačil. Vítězili dokud měli proti sobě tlupy desperátu.Když na ně Trocký podlal mizernou armádu, tak statečnost legionářu jím spdasl až do bot.
Do legií se přihlásíl jen zlomek zajatcu ke sklamání Štefánika, kterému na tu Náborovou Missí byla propujčena hodnost dočasného generála.
Já chápu,plivnul jsem vám do polévky a proto ty nadávky.
Také nejsem a nikdy jsem nebyl komunuistou, ale byl jsem jími vězněn pro trestné činy politické. Samozřejmě nejsem českým vlastencem, tím méně vlastenčíkem.
Re: Čo sa trepete vlastenčící.
S a m o z ř e j m ě nejsem českým vlastencem... no to je síla. A chucpe. A prostě stupidita. Chlubit se na českém fóru, že nejsem... to je nad veškerou představivost, lidi!
Ta generalizovaná interpretace o důvodu přebíhání je svěží dílko, osobitá imaginace, věru fantazie bez zábran a mezí. Doporučuju sepsat a poslat do odborného periodika, zajisté vám kulantně odpovědí. Ale to už nám nesdělíte...
Re: Čo sa trepete vlastenčící.
Klid, Marat není - dreimal Hoch - naštěstí ani Čechem, jednou se přiznal, že pochází z Běloruska, sem leze jen opruzovat, aby si zpříjemnil život očividně neradostný
Re: Čo sa trepete vlastenčící.
Díš pravdu Mirku F. Trpím nespavosti a tak když vše kolem spí, tak si krátím nudu na NP.
Re: Čo sa trepete vlastenčící.
Zajatce do legií na Rusi verboval Masaryk, který přijel do Ruska jako britský špion s pasem znějícím na jméno Thomas Marsden. Z 250 tisíc českých a slovenských válečných zajatců v Rusku souhlasilo se vstupem do legií pouze 21 760 zajatců, tedy necelých deset procent. Koncem roku 1917 měly legie 40 tisíc lidí, a to včetně ruských Čechů a ruských carských důstojníků. protože bojovat v carské armádě směli pouze Češi s ruským občanstvím nebo alespoň o ně požádavší.
Re: Čo sa trepete vlastenčící.
Nevím odkud pochází vaše číselné informace. Nejsou však správné.
Sakharow: Čeští legionáři na Sibiři
http://www.odpor.org/files/legionari.pdf
Taky se tím tématem zabýval Josef Pekař.
Poraďte.
Již delší dobu pátrám po knize bývalého legionářského důstojníka Rudolfa Medka "Velezrádci". Je to kronika československých legií v Rusku se spoustou fotografií, charakteristikou legionářských útvarů, s popisem nejvýznamnějších bitev a s vylíčením ústupových bojů při cestě legií přes Sibiř do Vladivostoku. Jako malý kluk jsem ji viděl u jednoho svého kamaráda, ale nemohu se dopátrat jeho a ni knihy. Nevíte někdo, kde by se dala sehnat? Poraďte: borivoj.rampir@seznam.cz. Děkuji.
Teď vyšla kniha o Ck Polním podmaršálkovi A. Podhajském.
Zrovna jí čtu, je to také kus naší historie, i to, jak se k němu zachoval "nový stát". To také vypovídá o době a jejích tvůrcích. Mohu doporučit. Jsou tam i mapky bojů u Medzilaborců, Brusilovská ofenzíva a samozřejmě Srbsko. Občas sem na Psa psal i potomek Polního podmaršálka, pan Podhajský, již tu ale nebyl dlouho .Jen pro upřesnění, Polní podmaršálek byl hodnostně Generálmajor.
Re: Teď vyšla kniha o Ck Polním podmaršálkovi A. Podhajském.
Jo, to docela vypovídá. Přestože to leckdy zaskřípalo, bylo to s ohledem na situaci, kdy se museli sžít vojáci fakticky bojující proti sobě¨, ještě docela dobré. Proto i A. Podhajský mohl udělat docela slušnou patnáctiletou vojenskou kariéru i v ČSR.
Knihu již mám přečtenou a IMHO jde o velmi důstojné navázání na autorovu předcházející vynikající knihu o 28. pluku. I když je cítit, že legionáře dvakrát nemusí, přesto se mu podařilo udržet vcelku objektivné pohled.
Re: Teď vyšla kniha o Ck Polním podmaršálkovi A. Podhajském.
U Osmadvacátníků sloužil můj dědeček z matčiny strany, Maxmilián Čížek, poručík. Malostraňák a Vídeňák prostě kosmopolita. Mám po něm krom pár fotek i odznak 28 pluku, pluku Pražských dětí, jak si říkali. Bohužel, zemřel ,když mě bylo třináct, jenom mě naučil základu němčiny a šachy.
A k té karieře Podhajského, vzhledem k jeho zkušenostem , moc využit nebyl. Si myslím.
Na straně 290 je fotka, tak ten min. nár.obr. je dědeček mé ženy a otec mé tchýně a její sestry, Podhajský tam píše, že měl "zlaté srdce", nevím nepamatuji ho, ale mohu prohlásit že to zlaté srdce se dědí, fakt.
Re: Teď vyšla kniha o Ck Polním podmaršálkovi A. Podhajském.
Pan Josef Fučík v knize o Osmadvacátnících připomíná jednu tragikomickou událost.
V r. 1920 probíhala v Rosicko-oslavanském uhelném revíru stávka. Stávku měla rozehnat Čsl. armáda. Velitelé z řad legionářů naprosto zklamali, a tak byl povolán A. Podhajský, který úkol splnil.
Re: Teď vyšla kniha o Ck Polním podmaršálkovi A. Podhajském.
To je velice zajímavé! Tehdy právě ovšem moskevští komunisti rozložili socdem a těsně předtím či potom (?) provedli ten dojemně blbý pokusek o převrat...
Re: Teď vyšla kniha o Ck Polním podmaršálkovi A. Podhajském.
No, dle mého soudu není funkce zemského vojenského velitele a následně pak generálního inspektora armády ničím podřadným či zanedbatelným. Tím spíše, že A.P. odhaduji na ten typ, který je nerad v kanclu, zato dobře se cítí v poli, takže v genštábu by mu to možná nesedlo. Na tu fotku se se zájmem podívám znovu.
Českoslovenští legionáři, kteří nedpřeběhli k Rusům, byli hrdinové.
Jednalo se velice silné a schopné vojenské seskupení, kterého se podle mě bál i Masaryk a proto jim moc nepomohl. Vlastně vůbec. Co kdyby přišli dříve a řekli - tudy cesta nevede, co jsme viděli v Rusku nám stačí a zrádci půjdou sedět, příp. viset? Když přes Vladivostok a Japonsko přijeli do Marseille a pak do Čech, bylo již upečeno a kolaboranti s bolševiky už byli v tahu do parlamentu.
Re: Českoslovenští legionáři, kteří nedpřeběhli k Rusům, byli hrdinové.
A to jako je v tom parlamentu chtěl TGM nebo co - ? Vidíte to hodně zkresleně a zaujatě. A z pozdějšího hlediska. Pokud jde o psychiku, cítění, trendy atd. doby. Kde jste to vzal, že legionáři byli celí diví věšet hned u nás bolševiky - ?
Docela mne překvapily
útoky na legionáře. Za 1.války se sice opravdu zdají nejprůhlednější ruští legionáři, vzniklí ze zajatců a usedlíků, ale v Paříži si hned po vyhlášení války Češi vynutili možnost fungovat v CL, měli jsme tam rotu "Nazdar" (podle jednoho českého pozdravu) a po ztrátách bojovali Češi porůznu. Myslím, že i Oskar Kokoschka tam byl. Ve Francii je také hřbitov pouze našich legionářů z té doby.
Před 2.světovou zase naši vojáci zamířili do CL, což je trochu známější díky knihám o bojích v poušti. Nebyli zběhy, protože ČR přestala existovat. V Rusku je to jasné, tam se ke Svobodovi přidali Volyňští Češi + zajatci a uprchlíci.
Legionáři po 2.sv.válce, hlavně v CL, byli dobrodruzi různého typu a ti skutečně mohli platit za zběhy, ale třeba můj strýc, který to zkusil někdy v r.1947 a ještě nebyl odveden do naší armády, potom byl za Jáchymov odškodněný a plně rehabilitovaný. (On z CL utekl, když měl odletět do Kasmbodže a slyšel, jaká tam jsou jatka.) Setkala jsem se ale i s pánem, který Kambodžou a Vietnamem hlavně prošel, vrátili nám ho Vietnamci, ale ten měl z propagandistických účelů větší štěstí na věznění. Akorát si život pošramotil už potom sám. Po CL a takových bojích už asi ej dost problematické zapojení do civilu. Ostatně, CL na to má dnes ve Francii vlastní úředníky.
Možná by bylo zajímavé zjistit, nebyl-li nějaký Čech u španělské CL. Ale to by se leckdo asi ofrňoval, nešlo by o tu správnou stranu za druhé světové...
Re: Docela mne překvapily
Byl. Kdysi jsem jednu utlou knihu o nich cetl, mam ji jeste nekde na pude....
Re: Docela mne překvapily
Jejda! Vzpomenete si na autora a název? Možná bych se k ní dostala v NK... Vlastně mi napadá, že kdybych nebyla líná a přečetla si jednu bichli celou, taky bych se o to možná dozvěděla. Vlastním bichli, popisující skoro cestu kolem světa, jak se dotyčný snažil tu a tam zapojit do druhé světové. Mám pocit, že to vzal potom z Buzuluku. Hm, trochu se mi to plete, před několika lety jsem se do téhle literatury dost zahrabala.
Pravda Smrdí ! (Nevítězí.)
To co vy vlastenci pokládáte za historické studíe, to není nic jiného, jak vlastencká beletrie. Totéž se dělá i z II. světové války.
Vlastenectvím a šíření vlastenckých legend se v Čechách živí opravdu hodně "historiku" a každý si chce vydělat a být dobře živ.
Sám jsem byl svědkem některých událost a potom jsem o tom četl a žasl nad tím ,co jsem četl.
Někdy asi před 35 roky, jsem se ptal přítelkyně mé rodiny, profesorky a manželky ve světě známého profesora historie.Ptal jsem se ji na specialitu manžela a ona mě odpověděl, lže jako každý historik.
Re: Pravda Smrdí ! (Nevítězí.)
Marate, proboha - nezevšeobecňujte!!
Vy jste profi historik, a prošel jste či dokonce prostudoval v š e c h n y české, resp. čs. studie všech našich autorů o tématu - takže můžete shrnout do toho, co jste napsal... že? Nebo ne?! Tak v tom případě, prosím, negeneralizujte.
Na rozdíl od vás jsem profi historik. A ano, jistěže mám tutéž zkušenost s mnoha pracemi mnoha kolegů, mrtvých i žijících. Ale ve snu by mě nenapadlo to takto shrnout... A s tím l h a n í m to prostě, prokrista, byla konverzační duchaplnost!
Re: Pravda Smrdí ! (Nevítězí.)
Nedíval jste na ČT2 - Francouzská revoluce ? Ten Marat, to byla pěkná zrůda !
Re: Pravda Smrdí ! (Nevítězí.)
To je nic sharku, ještě musíš vytáhnout fangli a zuřivě s ní mávat,zprava doleva a tak dál... jinak to nemá tu pravou vlasteneckou šťávu. A že při tom neskáčeš?
Re: Pravda Smrdí ! (Nevítězí.)
Libaral sharku, jistě že Marat byl za Francouzké revoluce zrůda. Ale Liberal shart je zrůdou i dnes. Marat nebyl přece jen jediný. I vc dnešním Rusku jsou lidé jmneující se Marat. Dokomnce i v Čechách.
Re: Pravda Smrdí ! (Nevítězí.)
Ježiši, Marate! Jsou přece odborníci, kteří umějí oddělit zrno od plev, existují podklady, svědkové - historiografie je věda, nechte to odborníkům. Ano, jako ve všech povoláních jsou lidé svědomití i podvodníci, ale snad máme i my svůj rozum, pokud není otupělý komunistickou propagandou, abychom posoudili hodnotu díla - dokument nebo beletrie atd. Národ bez historie není národem. Snad nejsou všichni takoví tuponi, aby nerozpoznaLI úroveň a serióznost autorů. Vybírejte, srovnávejte, potom vynášejte soudy.