Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Nebudu se ptát pana autora, jaké informace kromu pomluv hulákaných aktivisty o školství má. Z jeho článků je mi jasné, jakou bych asi dostal odpověď.
Nicméně k meritu věci. "Anglická představení" (nebo představení v jiném jazyce) samozřejmě probíhají a chodí se na ně. Ovšem jejich přínos je dost diskutabilní, tedy pro diváky.
- děti zdaleka ne všemu rozumí
- žáci nebývají příliš motivováni sledovat jiné žáky
- celá aktivita je časově dost náročná.
V praxi to vypadá tak, že třída někam jede, půl hodiny nebo hodinu sleduje nějaké představení, resp. na tom představení je. Pak se jede zpátky. Dohromady na to padne celé dopoledne, resp. celý den, protože na odpoledne si polovina třídy sežene omluvenku. Efektivita pramalá, protože žáci jen poslouchají, jde o PASÍVNÍ transfer. Kdyby se podívali na nějaký film a sepsali recenzi na něj (což většina neumí ani česky), je míra aktivity stejná.
Nacvičit představení má význam pro ty herce. Ještě větší význam má, když i "režisér" je rodilý mluvčí, který neumí česky. Ostatně to je ona "škola hrou", Komenský tehdy psal o sepsání a nacvičení hry na náboženské téma. Jde ale o onu AKTIVNÍ činnost, learning by doing.
Jinak laikům (tj. i panu autorovi) sdělím sladké tajemství: To není tak, že by o rodilé mluvčí nebyl zájem, české školy po nich dychtivě skáčou. Mimo velká města je však poměrně obtížné je sehnat. A ne každý rodilý mluvčí je schopen a ochoten učit školní děti.
Poslední věta pedagoga Háka: "... A ne každý rodilý mluvčí je schopen a ochoten učit školní děti."
Doplňující komentář
A ne každé dítě školního věku touží chodit do školy. Takový trend (nezájmu o školní třídu) projevují zejména talentované děti, které v budoucnu se mohou stát největším přínosem pro ekonomiku země i pro celou zemi. Aby ta země byla v mezinárodním soutěžení konkurenceschopná!
Proto k těm pár talentovaným dětem, toužícím po vzdělání, musíš do třídy přidat "inkluzí" žáky, které už jim to vzdělávání znechutí tak, že nebudou mít zbytečné roupy, aby se ptali, proč je něco tak, jak to je, ty naše malá hloupoučká UI.
Jasně, a netalentované děti touží se vzdělávat.
Pane Pivodo, kolik času jste odučil v normální třídě? Kolik času jste věnoval studiu pramenů zkoumajících postoje různých statistických kohort žáků ve školním věku ke vzdělávání? Kolik z dětské psychologie jste prostudoval?
Upozornění pro specialisty na UI: Ne, neživé počítače ani manažeři na kurzu IT normální třídou nejsou.
Jeden o voze, druhý o koze.
Já se ptám jinak: Potřebujeme normální třídy (budoucích zaměstnanců), nebo potřebujeme konkurenceschopnou ekonomiku (budoucích podnikatelů/inovátorů)?
Přesně tak,
a proto byste určitě zavedl už od první třídy ZŠ předmět "Podnikatelství a inovace" jako součást výuky doplňující základy češtiny (máma má maso, o my se máme ) a matematiky "1 + 1 = 2".
J. Šejna požaduje po českém důchodci to, co by fakticky mělo řešit Ministerstvo školství. Nicméně něco přece jen k tématu sdělím.
Správně položený problém výuky by byl, "jak naučit děti to základní, pro talentované děti možná poněkud nudné (reading, writing, arithmetics) a nezabít přitom v nich jejich vrozenou tvořivost, což znamená tendenci k experimentování (úplně se vším, nejen v chemii!)".
O podnikání a inovacích by se měli, na vyšších stupních vzdělání, dozvědět i zaměstnanci (počtem převažující studenti školní výuky ve třídách), přestože oni takovou činnost nebudou praktikovat. Poslušní zaměstnanci nemají pro aktivní podnikání a inovace vrozené schopnosti. Důležité ale je, aby zaměstnanci (úředníci) podnikatelům nezavazeli, či vyloženě neškodili.
Pokud rození podnikatelé a inovátoři už do školy přijdou, pak:
- typicky sedají v posledních lavicích a baví je jen výuka pomocí případových studií podnikání. Nikoliv teorie.
- požadují distanční formu vzdělávání.
Reální podnikatelé se nejraději učí od již zkušenějších podnikatelů, a proto je vhodné pro ně organizovat Fóra podnikatelů, kde hlavním řečníkem je zkušený podnikatel. Nikoliv školní výuka. Arogantní akademici si ale myslí, že problém spočívá v habilitaci docentíků a profesorů podnikání a inovací. Ti zmínění habilitovaní mají možná autoritu u zaměstnanců, nikoliv ale u podnikatelů. To je i moje osobní životní zkušenost. Myšlenku jsem ale získal od profesora z Harvardu.
Vyčerpal jsem povolený počet znaků ve stávající české demokratuře na blogu Zpátečníků Ondřeje Neffa.
Já bych se progresivně zeptal, jestli je při tak masovém odporu dětí ke škole vhodné vyžadovat povinnou školní docházku? Co takhle liberálně nechat na těch dětech, jestli vzdělání chtějí,nebo ne?
Potřebujeme obojí. Ta dichotomie je nesmyslná - zhruba jako otázka "potřebujeme zubaře pro normální populaci nebo špičkové chirurgy?".
P. Hák odpověděl správně. Ano, potřebujeme obojí.
Jenže jak to zařídit současně? To je úkol pro Ministerstvo školství.
Poněkud plytké. I za socialismu jsme měli občas na francouzštinu Francouze. Ten článek krom otřepaných vět neříká nic.
Jágr se jistě naučil hrát hokej tím, že chodil na utkání kanadských (nebo jakýchkoliv jiných) profesionálů.
Autor článku asi právě vstal z hibernace.
Pracuji ve školství léta. Divadla, filmy, výstavy, experimenty - na denním pořádku každé školy. Jasně, nemá každá škola ze své podstaty šanci slyšet naživo anglické herce. To není chyba školy.
Naopak, těch akcí už někdy bývá tolik, že není čas na to staré dobré učení.
Díky.
Já autorovi mu psal na blogu, že k tomu, aby do školství zaváděl super metody potřebuje dost kvalifikovaných lidí a čas na výuku. Kvalifikovaní lidé se systematicky nevytváří a od ministryně Valachové se čas na výuku změnil na krocení inkludovaných.
Vymazal si mne. Pravda ho systematicky míjí. Blog ať si vytváří, ale že mu ty jeho ptákoviny berou na Neviditelného psa se trochu divím. I když ne zas moc, když čtu pana Neffa samotného.
Bože to je blábol..... proč tahle školní slohová cvičení NP přebírá ?
Ehm ... pane Zieglere, Vy opravdu máte za to, že anglicky se lze naučit návštěvou anglicky sehraného kusu, byť by tento byl proveden profesionálními anglickými herci?
A nebylo by v tom případě jednodušší a levnější dát studentům za domácí úlohu, aby na YouTube čuměli na nedabované anglické filmy?
anebo jim to na jutubce pouštět ve škole. Nebo z Netflixu a podobných služeb. Vyjde to o dost levněji
Na to, aby porozuměli dickensovským dialogům, potřebují už zatraceně dobře angličtinu ovládat!
Ale to snad ne. Jak by asi mohli studenti těch škol sledovat anglické představení v divadle, kdyby se předtím tu angličtinu pořádně nenaučili nazpaměť? Což se týká nejen poměrně velké slovní zásoby slovíček, ale taky velmi hluboké znalosti anglické gramatiky.
Takže učit se musí jako postaru, ale jestli si pak tu naučenou látku využijí v praxi - třeba tou návštěvou divadla, nic proti.
A vlastně ještě připomínku, kdo tvrdí že za komunistů "..se učili nazpaměť například historická data, otázka: bitva na Bílé Hoře, odpověď 1620.", tak to se tehdy ve škole asi neučil vůbec.
Zajímavé je, že si to datum pamatuje většina z nich dodnes. Už jste se na to ptali někoho mladšího?
Příště by mohli jít studenti do divadla na Čechova v ruštině. Ziegler by to určitě uvítal jako moderní metodu výuky.
To je jak slohová práce na úrovni žáka základní školy.Nechápu,co Cihlář dělá na psu.