Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Díky! Z onoho seriálu "Válka továren" vyplynulo spousta zajímavých informací, např. to, že v Německu skutečně nebyl žádný kapitalismus (přestože továrny byly soukromé), ale skutečný socialismus - tedy tvrdé centrální plánování a tvrdý byrokratismus. V každé fabrice byla státní komise, která vše do detailů kontrolovala a řídila. (Samozřejmě blbě... patrně hůř než v SSSR.) Neuvěřitelné. A dále, že Němci vůbec nepřevzali pásovou výrobu (od Forda, který byl velký fanda nácků), takže výroba byla taková poctivá, řemeslná, výrobky byly perfektní - ale... bylo jich zoufale málo. Málo letadel (místo toho neuvěřitelně nákladné V2, pro válku bezvýznamné), málo tanků, kulometů, nákladních aut, všeho.
Paradni clanek. Jde to i bez covidu a politiky. Jen vice takovych.
Díky za připomenutí.
Tohle se IMHO také týkalo lodě Liberty: https://cs.wikipedia.org/wiki/Had%C3%AD_spir%C3%A1la
Za zmínku ještě stojí, že lodě Liberty byly často pojmenovávány po lidech z občanské války, což byla vyseknutá poklona. Jinak bezva článek.
Nejhorší na tom je, že dnes je něco podobného nemyslitelné. Neuvěřitelné administrativní břemeno na všech úrovních posouvá termíny realizace do nedohledna a realita potom ještě dále. Je například prý naprosto nemyslitelné postavit v ČR novou jadernou elektrárnu (či jen blok stávající?) do roku 2030. Věřím, že je to pravda, ale současně je to šílené. 9,5 roku? Co se za tu dobu všechno může stát? Vždyť to je kus dějin!
Přesto, že většinu těchto údajů znám, tak autorovi děkuji za tento článek, který při svém potřebném zhuštění je pro drtivou většinu čtenářů objevným.Dík!
V tvrzení, že válku o Atlantik vlastně vyhrála masová výroba lodí, je poněkud odvážné. Podílelo se na tom mnoho faktorů, zejména radar, sonar a hlídkovací letadla s dalekým doletem. Pokud by se nepodařilo ničit ponorky rychlejším tempem, než stačily potápět spojeneckou lodní tonáž, pak by ani masová výroba lodí nepomohla. Ponorky by prostě potápěly ještě více lodí!
němci nebyli schopni těch ponorek tolik vyrobit , vybavit posádkou a ani zásobovat na moři , aby tohle porazili. Kromě toho ta masová výroba se uplatnila i u letadlovek, které pak ty konvoje chránili...
Hlavně nebyli schopni se k těm dopravním lodím, které chránily torpédoborce a korvety vybavené radarem a sonarem a letadla, dostat.
Tisíce Liberty ships, sloužily , desítky let po válce v obchodním lodstvu mnoha zemí
Velmi významným momentem taky bylo ukořistění kódů pro Enigmu (tj. výchozích nastavení válců tohoto kódovacího zařízení pro telegrafické zprávy) z jedné potápějící se německé ponorky.
To je taková fikce podporovaná jistým filmem. Ve skutečnosti to byl kontinuální proces, který započali polští kryptoanalytici, kteří začátkem války utekli do Velké Británie a svoje objevy si vzali ssebou. Němci Enigmu zdokonalovali a zdokonalovali i provozní předpisy, ale Angličani i Američani (nezávislým vývojem) dokázali držet krok. Mimo jiné vybudovali elektromechanické počítače, které dokázaly imitovat desítky paralelně běžících přístrojů Enigma, což umožňovalo snadnější ověřování hypotetických nastavení.
Ve skutečnosti pečlivě obsluhovaná Enigma byla neprolomitelná, ale obsluhy často dělaly chyby a záleželo to na druhu zbraní (Luftwaffe chybovala relativně často, námořnictvo na tom bylo o dost lépe a depeše německých výzvědných služeb se nepodařilo dešifrovat nikdy). Takový typický případ byl, že si německá obsluha neuvědomila, že se mělo vyměnit nastavení válců, odvysílali depeši se starým nastavením, následně na to přišli a odvysílali jí honem ještě s novým nastavením. Pak taky některé části každé zprávy byly vysílány nešifrovaně (aby se dala zpráva identifikovat na přijímající straně) ale některé obsluhy iniciativně nešifrovanou část odvysílaly ještě jednou i v šifrované části.
Takové lapsy umožňovaly neustále prolamovat velké množství denních nastavení. Ukořistění kódů bylo jenom jednou z událostí, které vedly k prolomení šifry na určitou dobu. Přesto byly celé měsíce, kdy se Britové neměli čeho chytit a klíčový námořní provoz dešifrovat nedokázali.
Ani ne. Masová výroba nákladních i eskortních letadlových lodí byla zásadní nejen pro válku o Atlantik.
Ale opravdu se na válce o Atlantik podílelo mnoho faktorů - jistě i Vámi uvedené radar, sonar a hlídková letadla s dalekým doletem. Dál zejména zavedení systému konvojů hlídaných eskortou, schopnost číst zprávy šifrované Enigmou, zavedení stíhacích protiponorkových skupin. pokročilé zbraně typu vrhačů Squid a Hedgedog, bombardování ponorkových základen i míst výroby ponorek a potřebných komponent k nim a mnohé další.
Takže se ponorky ke svým cílům, jichž bylo stále víc, obtížně dostávaly a nemohly je prostě potápět. Zároveň byly stále víc samy potápěny.
Mimoto Němci postrádali kapacity pro významné zvýšení počtu ponorek.
Dobrý den , vím o tom mnoho ,ale takový souhrn .... no moc děkuji .
Velmi pěkně napsáno! Zase jeden zbytečný článek, jakých tu přibývá. Divím se, že se tomu nediví ani ten neviditelný pes. Aha, už to vidím, on totiž nevidí.
Pane Kovaříčku. Založte si svého třeba "Viditelného psa" a tam publikujte vše, co považujete za nezbytečné. Tímto Vám přeji mnoho úspěchů.
Pro Vás jsou zbytečné jakékoliv příspěvky obsahující informace případně vyžadující myšlení. Gratuluji.
Traktore
Tohoto oslovení jsme zamlada užívali, nebylo-li lze vzhledem k okolí použít obvyklejšího oslovení "vole".
U lodi Liberty se behem plavby projevila nebezpecna anomalie. Lod se totiz i v klidnem mori nahle rozlomila.Trvalo nejaky cas, nez se metalurgickym odbornikum podarilo vyresit tento problem. Pricinou byly svary plechu, ktere zpusobily zkrehnuti oceli v prostredi studene vody severniho Atlantiku. Reseni bylo nalezeno v tepelnem zpracovani (vyzihani) ovlivnene zony v blizkosti svaru.