Klíč k provokaci, mystifikaci a pubertálnímu humoru

Těžko najít někoho, kdo nikdy, ani v pubertě, neudělal něco, jako je vyvěšení trenýrek na Hradě. Přesněji – kdo na něco takového alespoň v koutku duše nepomyslel. Narazíte-li na někoho, kdo se i v pubertě držel pouze toho, co mu říkali rodiče, učitelé ve škole či ideologové na školení, bývá to zpravidla nenapravitelný suchar. Takový člověk si své sucharství nese celý život. Občas se s nimi setkáme v politice. Ukázkovým případem je mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Je-li někdo mluvčím tak majestátní instituce, předpokládá se, že bude tento majestát hájit. Že pro tuto obhajobu bude sucharsky vymáhat dodržování pravidel, předpisů i zákonů. Ale ani tak certifikovaného ochránce majestátu přece nic nenutí, aby pubertální humor označoval za projev „fašizace“ a vyvěšení trenýrek poměřoval s vlajkou nacistů za okupace.

O „fašizaci“ se hovořilo už za tzv. vajíčkiády. Když lidé nesouhlasící s Jiřím Paroubkem či Milošem Zemanem na ně házejí vajíčka, aby utnuli jejich veřejný projev, výraz „fašounství“ je sice přehnaný, ale umlčování názorového protivníka je opravdu nefér. Trenýrky visící místo prezidentské standarty jsou úplně jiná liga a člověk typu prezidentova mluvčího by to mohl vědět.

Trenýrky nad Hradem poskytly dobré školení v pojmosloví – v rozeznávání rozdílů mezi provokací, mystifikací a gymnaziálním humorem. Vezmeme-li si jako pomůcku známé akce skupiny Ztohoven, provokací bylo svévolné předělání panáčků na pražských semaforech (marná sláva, jde o poškození veřejného majetku). Mystifikací byly televizní záběry „jaderného hřibu“ v Krkonoších. Možnost, že šlo o šíření poplašné zprávy, zamítl soud. Jistě, byla to lež, ale jak říkal Eugen Brikcius, mystifikace je elegantní lež.

Trenýrky na místě prezidentské standarty nejsou mystifikací, jen prostým projevem gymnaziálního humoru. Nepoškozují veřejný majetek. Nesdělují žádné burcující ani hlubší poselství. Neozřejmují netušený kontext. Prostě tam visí. Gymnaziální humor není něco, co vyvolává obdiv, ale neměl by vyvolávat ani ideologizaci, natož kriminalizaci. Ale říkejte to někomu, kdo je smyslu pro humor zcela prost.

LN, 21.9.2015